Dramatické Monte novému bodování navzdory

Světové soutěže v loňské sezóně trochu postrádaly akční průběh závěrečných etap, který by k tratím a hlavně k televiznímu vysílání přilákal davy nadšených fanoušků. Navíc se nedaří do šampionátu dostat nové týmy a počet vrcholných speciálů Rally1 neustále klesá. Celý loňský rok se tak všechny zainteresované strany, které mají s WRC co do činění, snažily najít recept, který by tento problém vyřešil. Komplexnější a ráznější kroky jistě brzy přijdou, zatím ale světlo světa spatřil nový systém bodování. Ten se týká jen absolutního pořadí a nově uděluje body již po sobotě, přičemž další bonusové body mohou ti nejrychlejší získat v hodnocení nedělní etapy vtipně pojmenované jako Super Neděle a jako doposud i v závěrečné rychlostní zkoušce, tedy již dobře známé Power Stage. Hned první podnik, na kterém se toto bodování uplatnilo, nabídnul neskutečně zajímavý průběh plný změn pořadí a těsných soubojů. Teď ale ta krutá realita. Nové bodování v tom totiž žádnou roli nesehrálo.

Jak v absolutním pořadí, tak v pořadí WRC2 se na čele vytvořila trojčlenná skupinka posádek bojujících o každou vteřinku. Vzhledem k menším časovým rozestupům a změně pořadí ještě v závěrečné Power Stage nabídnulo o něco zajímavější dění zápolení speciálů Rally2. Při pohledu na startovní listinu mohlo člověku přijít obsazení tohoto seriálu slabší než obvykle. Staronová esa za volantem oficiálně nasazených Fabií RS Rally2 Gus Greensmith a Pierre-Louis Loubet chyběla, zatímco Oliver Solberg přijel do Monaka neregistrovaný do WRC2 a tedy bez možnosti bojovat o mistrovské body. Fordy Fiesta Rally2 M-Sportu chyběly úplně a Hyundai reprezentoval jen jejich nový zákazník Nicolas Ciamin. I zbrusu novou techniku Rally2 od Toyoty nepřijela provětrat ta úplně největší esa. Respektive velká naděje finského rallysportu Sami Pajari startoval podobně jako Solberg mimo hodnocení WRC2. Při pohledu do startovní listiny se tak mohlo zdát, že to ti nejlepší z loňska budou mít vlastně zadarmo. O to víc, když se Yohan Rossel s Nikolayem Gryazinem sešli v jedné stáji Citroenu.

To by se ale na startu nesměl objevit Pepe López, který ostatně se zmíněnou dvojicí pilotů C3 Rally2 vloni sdílel monacké stupně vítězů. S Hyundaiem i20 N Rally2 tehdy ale do cíle dojel s minutovým odstupem. Letos zajel ve Škodě Fabia RS Rally2 hned v obou čtvrtečních večerních zkouškách nejrychlejší čas a ujal se s náskokem skoro čtvrt minuty vedení. I když se letošní Rallye Automobile Monte-Carlo musela obejít bez sněhové nadílky, na její zrádnosti to neubralo. Oříškem se staly hlavně ranní rychlostní zkoušky, na kterých ve stinných místech zůstával led a ten mohl leckoho nachytat. Ve výsledku byly tyto nestabilní podmínky náročnější, než kdyby na trati ležela souvislá vrstva sněhu. O to větší roli sehráli ledoví špióni, kteří se na rychlostní zkoušku vydávají desítky minut před jejím startem a posádkám pak hlásí zrádná místa. Umožnění čerpat z informací špiónů se letos dostalo i posádkám ve WRC2 a změnu pravidel si na Monte jistě pochvalovaly. Za volant aut, které v seznamovacích jízdách používají samotné posádky k psaní rozpisu, často usedají známé tváře let minulých. Na svá závodnická léta si asi chtěl zavzpomínat Simon Jean-Joseph dělající špióna Sébastienu Ogierovi a Toyotu GR Yaris poslal v první páteční sekci na bok.

Bryan Bouffier plnil dříve špiónskou roli pro Olivera Solberga, ale teď dostal možnost soutěž odjet v ostrém tempu. Hned na první rychlostní zkoušce ale svou Toyotu GR Yaris Rally2 přetočil a přišel tím o celou minutu. Nakonec tato minuta žádnou významnou roli nehrála, v pátek hned ráno se totiž vítěz Rallye Automobile Monte-Carlo 2011 postaral o zápis do historických tabulek. Jako první totiž zbrusu nový Yaris musel po nehodě odstavit. Solberg by jistě uvítal, kdyby pak francouzský pilot sundal kombinézu a vrátil se do role jeho špióna. Ericu Camillimu se Stephanem Prevótem se úplně nedařilo odfiltrovat Švédovi ty důležité informace: “Dělají svou práci dobře, ale dávají mi těch informací moc a někdy je tak vlastně vůbec nepotřebuji. Ale je to naše první spolupráce a tak je to oboustranné, i já s nimi musím celou věc probrat.” Na pátém testu tak pilot Škody zbytečně často brzdil kvůli ledu, který sice měl v poznámkách, ale už jaksi tou dobou chyběl na trati. Slabá vrstva ledu je na ranní změny teplot hodně náchylná a často si na nesoulad informací od špiónů s realitou stěžovali i další piloti. Za stabilních odpoledních podmínek už Švéd zajížděl nejrychlejší časy, ovšem ztráta z rána mu neumožnila se nejrychlejší trojici přiblížit. Nakonec si ale své monacké vystoupení pokazil sám přílišným optimismem ve volbě počtu rezerv. Vyrazit jen s jednou rezervou se mu v sobotu dopoledne kvůli dvojitému defektu vymstilo.

Rozdílné ranní a odpolední podmínky způsobovaly posádkám krušné chvíle při volbě ranního nastavení svých aut. Gryazin v pátek vydělal na první zkoušce s největším podílem zmrzlých míst, dostal se do čela, ale pak jej opět přeskočil López sázející více na suchý asfalt. Odpoledne jejich krásný duel pokračoval a pořadí si prohazovali co jednu rychlostní zkoušku. Obhájce loňského vítězství Rossel se držel s odstupem kolem šesti vteřin třetí a v podstatě neměnné pořadí zůstalo i po sobotě. Gryazin s Lópezem si pořadí několikrát prohodili a znovu šel spát jako lídr ruský pilot jedoucí pod bulharskou vlajkou. V neděli najednou Gryazin už nedokázal tempu svých soupeřů stačit a během dvou zkoušek jej oba překonali. Krásný duel o vítězství WRC2 tím ale zdaleka nekončil. Do té doby lehce zaostávající Rossel vsadil na neděli all in. V první zkoušce ještě zajel s Lópezem identický čas, ale v té druhé se k němu už přiblížil na dostřel.

A v Power Stage pak Francouz dokonal dobře započatou práci a obhájil svůj loňský triumf. Čtvrtý Ciamin superrychlé trojici nestačil a už vyhlíží upgrady, které má od Hyundaie na své auto dostat před Chorvatskem. Trochu za očekáváním ale dopadnul debut nového GR Yarisu Rally2. Od specialisty na francouzské asfalty Stéphana Lefebvra se očekávalo více než páté místo se ztrátou skoro šesti minut. Nejrychlejší GR Yaris Rally2 do cíle nakonec dovezl Sami Pajari a od Ciaminova čtvrtého místa ve třídě jej dělila půlminutová ztráta, jakou nabral sobotním defektem. Na druhou stranu mladý Fin není zrovna asfaltový specialista a zkušenosti s technikou Rally2 na tratích Monte mu kvůli loňské nemoci a s tím spojenou absencí chyběly. Příště ve Švédsku to může být všechno jinak. Pajari pojede na povrchu, kde je silnější, a společně s ním smečka dalších Seveřanů. Na druhou stranu nejde nové Toyotě upřít spolehlivost. Tři auta dojela úspěšně do cíle, pouze to Lefebvrovo trápil problém s brzdami a Bouffier se vrátil po nehodě zpátky do hry v sobotu.

Právě Francouzův vůz ale sehrál roli ještě v jednom hodně bizarním incidentu. Opilý fanoušek se vloupal do parc fermé, vlezl až do kokpitu a ještě zvládnul auto nastartovat. Naštěstí s autem nikam neodjel. Jinak se diváci podél trati chovali vcelku disciplinovaně a žádná ze sedmnácti rychlostních zkoušek nemusela být zrušena. Větší problémy nezpůsobila ani stávka zemědělců, kteří ve čtvrtek zablokovali dálnici u Sisteronu. Jedna postava z početných davů přeci jen vyčnívala. V pátek se k rychlostním zkouškám vydal druhý nejúspěšnější muž historie této rally Sébastien Loeb. Teď počínání svých následovníků sledoval zvenčí. Na začátku května by už ale mohl sedět za volantem Pumy Rally1 a hltat portugalské šotolinové kilometry. Hvězdu takového formátu ve svém týmu by u M-Sportu jistě uvítali. Loňská spolupráce s Ottem Tänakem kýženým titulem neskončila a letos se tak musejí spoléhat na dravé a finančně méně nákladné mládí. Týmovou kasičku na Monte ani jeden z nich nezatížil. Grégoire Munster sice v sobotu musel předčasně vzdát, ale šlo jen o drobné škrábance. Důvod jeho sobotního incidentu byl vůbec hodně k naštvání. Po uklouznutí na štěrku se jeho Ford velmi nešťastně zaklínil mezi cestu a dřevěná svodidla. Bohužel se tak stalo v době, kdy úspěšně odrážel útoky mnohem zkušenějšího Andrease Mikkelsena na svou šestou příčku. Co nevyšlo po sobotě, to se synovi Bernarda Munstera povedlo v boji s norským soupeřem aspoň v samostatně bodované neděli. Mikkelsen se stal živoucím důkazem toho, jak náročný je i pro zkušeného jezdce přestup z vozu Rally2 do nejvyšší kategorie. Nor čtyři roky po odchodu z Hyundaie po sezóně 2019 strávil ve škodovce a teď se navíc vůbec poprvé musel sžívat s užíváním hybridní technologie.

V neděli chtěl o bonusové body bojovat i parťák lucemburského pilota Adrien Fourmaux. K tomu ale potřeboval svolení šéfa stáje Richarda Millenera: “Večer jsme o tom mluvili, Adrien může zrychlit, pokud chce. Ale také je jasné, že si za žádných okolností nepřejeme, aby to vedlo k tomu, že pokazí ve čtvrtek a pátek pracně vybudovaný výsledek.” Francouz návrat do vozu Rally1, tedy pokud nepočítáme loňské krátké japonské vystoupení, zvládnul na jedničku a právě během prvních dvou dnů si vybudoval svou pátou pozici. V pátek dopoledne se mu dařilo nejvíce a ke dvěma čtvrtým časům přidal i jeden třetí. K pátému místu po sobotě v neděli přidal bonusové body za další páté místo a výrazně vylepšil svou monackou historii. Naposledy zde Pumu v roce 2022 po pádu do rokle rozložil na prvočinitele. M-Sport si tak z Monte odváží stejný výsledek jako vloni, kdy Ott Tänak do cíle také dojel jako pátý nejrychlejší.

Estonec si letos o jednu příčku polepšil a začíná pomalu zvedat své monacké výsledky. Po třech umístěních na stupních vítězů v letech 2017 až 2019 přišel o rok později hrůzostrašný debut s Hyundaiem. Děsivou nehodu o rok později vystřídalo odstoupení pro nedostatek rezervních kol a předloni pak poškození chladiče po menším výletu mimo trať na zrádném Sisteronu. Mimo trať se Tänak podíval i letos, a to na jediném zasněženém místě. Diváci sice jeho Hyundai i20 N Rally1 ze zasněženého příkopu RZ 3 dostali, ale se ztrátou třičtvrtě minuty Estonec ztratil kontakt s nejrychlejší trojicí. Díky novému bodovacímu systému zkusil na stupně vítězů zaútočit alespoň v rámci Super Neděle, ale o desetinu sekundy mu unikly. V širším kontextu mu to ale vůbec nemusí vadit, za obhajobou švédského triumfu bude vyrážet z výhodnější třetí startovní pozice.

Nestává se často, že se všechny vozy hlavní kategorie dostaví do cíle páteční etapy. Díky již zmíněnému zasněženému místu na trati RZ 3 to měla trojice z nich nahnuté. Tänaka a Munstera se divákům podařilo vyprostit docela rychle, Katsutova Toyota tam zůstala zaklíněna trochu hůře a ven se dostala až po dlouhých pěti minutách. Zklamaný Japonec pak trochu změnil svou strategii pro zbytek rally: “Podmínky se zlepšily, ale stále se musí mít člověk na pozoru. Nicméně už nemám o co bojovat, jen šetřit gumy na neděli.” Takové prohlášení muselo strůjce nového bodovacího systému trochu vyděsit. V neděli se sice díky bonusovým bodům nikdo moc neflákal. Zato pro některé se pomalejší projíždění zkoušek s cílem jen pošetřit gumy přesunulo na předešlé dny. V závěru rally se Katsuta už neflákal a pořádně zatáhnul hlavně na Power Stage. Její povrch svítící slunce řádně prohřálo a jelo se tak na suchém asfaltu bez zrádných míst. Japonský pilot Toyoty dlouhou dobu klasifikaci vedl a nakonec skončil třetí.

Elfyn Evans vzhledem ke svým monackým výsledkům z posledních let do rally nastupoval jako hlavní vyzývatel svého týmového parťáka a rekordmana této rally Sébastiena Ogiera. Vloni Francouzovi až do pátečního defektu zatápěl ze všech nejvíce. Rok předtím jeho naděje skončily na Sisteronu, ale předtím byl jediný z celého pole, kdo byl schopen rychlostně stačit vedoucím Sébastienům. V roce 2021 si Velšan druhým místem zajistil nejlepší výsledek v této rally a rok předtím pro změnu patřil společně s Ogierem a Neuvillem do skupiny třech jezdců bojujících až do samého závěru o vítězství. Taková situace se letos opakovala a právě tato trojice se postarala o to, že letošní mistrovství světa začalo opravdu zajímavým a dramatickým podnikem, jaký vloni nebyl k vidění ani jednou. Soutěž odstartovala tradiční dvojicí nočních rychlostních zkoušek. Diváci se na známém místě Les Tourniquetes úseku Bayons postarali za užití pořádné dávky pyrotechniky o skvělou atmosféru. Evans vyhrál obě rychlostní zkoušky a na čele si vytvořil čtvrtminutový náskok. Hned druhý den však dostál označení svého startu jako “den a noc”. V pátek totiž nevyhrál ani jednu z rychlostních zkoušek a postupně ztratil dvě třetiny svého náskoku.

Rekordman monacké rally Ogier se postupně dostával do formy a ke svému týmovému kolegovi se přibližoval. O vedení nakonec Evanse ale připravil zástupce konkurenční stáje Hyundai. Thierry Neuville ve čtvrtek v noci doplácel stejně jako oba jeho týmoví kolegové na problém s plynovým pedálem. V druhé páteční zkoušce si už na problém s plynem mohl sám. Pozdě z něho sundal nohu a svou i20 přetočil. Belgičanův den ale měl teprve následovat. Sobotu začal zhurta, na ranním testu plným zrádných míst Evansovi nadělil deset vteřin a Ogierovi skoro dvacet. Když Velšan na druhém sobotním testu vjížděl na jeho vrcholu do tunelu, soutěž ještě vedl. Na opačné straně kopce z něho už vyjížděl jako druhý. V cíli jen suše oznámil drobný technický problém. Až později Tom Fowler z Toyoty uveřejnil důvod. U Velšanova auta museli v servisu vyměnit už druhou vadnou hybridní jednotku. Ta první se pokazila v pátek a Evans nemohl odjet z parc fermé bez použití spalovacího motoru. To ještě nemělo na průběh soutěže vliv. Teď když přišel o možnost navýšení výkonu přímo v rychlostní zkoušce, už to jeho časy výrazně ovlivnilo. U Toyoty mohou být rádi za změnu pravidel umožňující použití hybridních jednotek napříč jednotlivými vozy. K dispozici tak mají při startu se třemi vozy tři náhradní jednotky a ty mohou klidně všechny být použity do jednoho vozu. Vloni podle starých pravidel by Evans mohl využít jen jeden náhradní agregát.

Nakonec se mu ale ani po sobotní polední výměně nedařilo dohnat vzniklou ztrátu. Na trati se spoustou vytahaných nečistot se necítil stoprocentně a večer šel už spát s půlminutovým odstupem. V Power Stage pak Evans doplatil na sjeté pneumatiky, ale nakonec vyšel z neděle jako největší vítěz nového bodovacího systému. V součtu časů mu patřila nedělní druhá příčka a díky tomu ztratil na vítězného Neuvilla jen devět bodů. Při starém systému by byla ztráta třináctibodová. Nakonec tedy naděje Toyoty na obhajobu triumfu zůstaly na bedrech toho nejzkušenějšího. Ogier si bohužel neprožil zrovna nejšťastnější týden, když zemřel jeden z jeho blízkých. Shodou okolností člověk, který jej právě přivedl k motorsportu. Za takových okolností bylo jasné, pro koho by svůj rekordní desátý triumf vybojoval. Neuville mu ale cestu k desátému vítězství překazil. Do poslední sobotní zkoušky nastupoval s odstupem osmi desetin. Oproti Ogierovi měl v kufru o rezervu více. Čerstvé obutí ale nakonec převážilo výhodu nižší váhy a dopředu jej hnala i vidina maxima bodů za první část rally. Večer šel spát s osmnácti body takřka v kapse. Teď ještě dokončit neděli. Tak jednoduše se ale Belgičan k poslední etapě nepostavil. Nakonec vyhrál nejen Super Neděli, ale i Power Stage a vlastně všechny tři rychlostní zkoušky. Ještě v pátek přitom Belgičan doplácel na výměnu převodovky a diferenciálu. Musel tak jet nastavení, jaké se mu na shakedownu nezdálo. Ale postupně si jej předělal podle svých představ a na Col de Turini, kam byl umístěn cíl Power Stage, už oživil vzpomínky na svůj první monacký triumf, tehdy také nad Ogierem, z roku 2020.

Úvodní soutěž mistrovství světa se skutečně povedla a asi nikdo by se nezlobil, pokud by podobně dramatický průběh měla i většina dalších letošních soutěží. Kromě absolutního pořadí a WRC2 se zajímavý souboj odehrál i o pozici nejrychlejšího pilota třídy RC3. Jan Černý se do Monaka vydal za sběrem bodů do klasifikace WRC3. Jeho jediný soupeř Ghjuvanni Rossi s Renaultem Clio Rally3 inkasoval v pátek ráno penalizaci 140 sekund a ze souboje prakticky vypadnul. Český pilot Fordu Fiesta Rally3 ale chtěl vyhrát i mimo hodnocení WRC3, dovézt do cíle nejrychlejší vůz své třídy. A závěrečným útokem na Col de Turini se mu to povedlo. Mattéa Châtillona v Cliu Rally3 tam porazil a na poslední chvíli mu sebral triumf.