Audi za minutu dvanáct

Dakarský projekt značky Audi od samého začátku nebyl plánovaný jako dlouhodobá záležitost. V mezidobí se německá značka ještě upsala ke vstupu do světa Formule 1 a to pokračování projektu RS Q e-tron rozhodně nenahrálo do karet. Třetí rok účasti ve slavném maratónském závodu se tak stal zároveň tím posledním. Tým Audi do něho určitě nevstupoval v roli favorita. Po mizérii v posledních dvou ročnících Dakaru, která pokračovala i během loňských přípravných startů, naopak mohl jen překvapit. Když soutěž dospěla do své poloviny, obhájce triumfu Nasser Al-Attiyah jistě litoval svých nehezkých prohlášení vůči německému týmu. Zatímco sám byl již mimo hru o vítězství, na čele výsledků se vyhřívala hned dvojice e-tronů. Dakarského matadora Stéphana Peterhansela navíc měli po ruce, kdyby se i jim něco stalo. Francouz doplatil na problém s hydraulikou a pokračoval už s větší ztrátou.

Hned po dni volna ovšem ze hry vypadlo další Audi a do týmu se začala vracet ponurá atmosféra. Mattias Ekström doplatil na tradiční bolístku těžkých hybridních speciálů. Podvozkové části jsou u těchto aut, která na typických dakarských cestách často létají vzduchem, obzvlášť namáhaná. U Švédova speciálu nevydrželo zadní zavěšení. S opravou mu chvíli pomáhal Peterhansel, ale pak musel pokračovat, aby byl k ruce teď už jedinému jejich želízku v ohni Carlosu Sainzovi. Dvojnásobný mistr světa v rally a trojnásobný vítěz Dakaru se ve svých jedenašedesáti letech stal spasitelem německé značky. Pokud by nedotáhnul speciál vítězně do cíle, všechny peníze vložené do projektu Audi by prolétly komínem. K ruce měl dvojici aut rychlé asistence, ale zároveň proti němu stál jeho někdejší týmový kolega z Citroenu a další legenda světového rallysportu Sébastien Loeb.

Francouz letos počtvrté usednul za volant speciálu BRX Hunter z dílen Prodrive a dvojici druhých míst z posledních let chtěl zlepšit a konečně slavný závod vyhrát. O konkurenci z vlastních řad se už nemusel bát, Al-Attiyah po problému s řízením už pokračoval s několikahodinovou ztrátou jen jako jeho pomocník. Z pondělní osmé etapy ale Katařan odjel jen pár kilometrů, než se zastavil motor jeho Huntera. V úterý Al-Attiyah odstartoval znovu, ale s poškozeným zavěšením se rychle vrátil do bivaku. A tam se s neposlušným autem a týmem definitivně rozloučil: “Omlouvám se, ale už do toho auta zpátky nesednu. Letos na Dakaru to byla nová životní zkušenost. Už se to víckrát nestane.” Jaký vliv bude Katařanovo rozladění z fungování britské stáje mít na budoucí účast v projektu Dacie? Když vnitřnosti speciálu se znakem rumunské společnosti budou vycházet ze současné techniky BRX Hunter. Nejvíce na celou situaci doplatil Loeb, který se v boji o vítězství ocitnul narozdíl od svého soupeře osamocen.

První etapu po dni volna Francouz vyhrál a vedl i v té pondělní. Než v závěru zabloudil a na Sainze ztratil. V následující deváté etapě s profilem podobným klasickým rychlostním zkouškám stylu WRC nádherný duel dvou ex-mistrů světa pokračoval a vítězně z něj vyšel znovu Loeb, který tím snížil svůj odstup na dvacet minut. Ve středu se pak začaly dít velké věci. Francouz už na přejezdu zjistil poškození hydrauliky znemožňující použití automatického zvedáku a do etapy startoval mírně rozladěn. V měřeném úseku se ale jako první dostal do potíží vedoucí El Matador, když musel zastavovat a využít pomoci Ekströma. Loeb tak průběžně snížil svou ztrátu dokonce pod pět minut. Pak ale musel sám také zastavovat kvůli výměně kola, přičemž zjistil, že mu v týmu zapomněli do auta dát manuální hever. Automatický systém kvůli zmíněnému problému s hydraulikou také nefungoval a Francouz musel využít skály, aby auto nastavil do polohy umožňující provedení výměny kola. Přesto svou ztrátu dokázal o sedm minut snížit.

O den později se situace výrazně změnila. Loeb na kamenitém terénu poslední náročné etapy letošního ročníku musel zastavit kvůli výměně ramena na pravém předku. Al-Attiyah už byl tou dobou doma v Kataru a Francouz musel dlouho čekat na pomoc, která přišla od jednoho z čínských soukromníků startujících s dalším Hunterem. V době čekání měl devítinásobný mistr světa dost času zamávat svému soupeři Sainzovi a gestem mu doporučit, ať zpomalí. Teď už opravdu nikam spěchat nemusel. Na dodávku kol, kterých se mu po defektech nedostávalo, měl dva rychlé parťáky, kteří jeli hned za jeho zády. V páteční závěrečné etapě si už mohl Sainz vychutnat poslední kilometry s hybridním speciálem. Tomu zajistil při poslední možné příležitosti tolik důležitý triumf a Audi zajistil zápis do historických tabulek. Loeb měl na posledních stopadesáti kilometrech ještě spoustu práce. Z manka na druhého čtvrt minuty se mu ovšem povedlo umazat pouhou třetinu a po dvou druhých místech letos skončil až třetí. Další šance už přijde v barvách značky Dacia a Davida Richardse teď čeká těžká práce zklidnit rozjitřenou atmosféru uvnitř britské stáje.

Tovární stáj Toyoty letos hrála třetí housle a nakonec musela vyklidit pole i před druhým největším zástupcem japonské značky, belgickou stájí Overdrive. Překvapivě nejrychlejším z jihoafrické stáje TGR se stal Guy Botterill, když svůj Hilux do cíle dovezl na šestém místě. Přitom ještě po středeční etapě situace vypadala úplně jinak. Početnému poli Hiluxů vévodil Lucas Moraes mířící za zopakováním skvělé třetí příčky z loňska. V kamenité předposlední etapě jej ale na dlouhou dobu zastavil problém s poškozeným zavěšením. Etapu ovládla dvojice z Overdrivu a Guerlain Chicherit druhým etapovým triumfem v řadě poskočil těsně pod stupně vítězů. V případě Loebových potíží ještě mohl pomýšlet i na bednu, což nakonec nevyšlo. Guillaume de Mevius ovšem zažil druhý a ještě větší úspěch. Po vyhrané úvodní etapě se tímto skvělým výkonem v závěru posunul na konečné druhé místo. I když Moraes svým loňským debutem na Dakaru nastavil laťku hodně vysoko, mladý Belgičan jej dokázal překonat. Pro úplnost tedy dodejme, že v jeho případě šlo o debut pouze v rámci kategorie automobilů. Úplný debut zažil už vloni v kategorii buggyn T3. Ani to ale moc nesnižuje jeho parádní výkon.

V neposlední řadě tu máme ještě americkou značku Ford, o které se mluví jako o nástupci Audi. V jednotlivých epochách Dakaru hráli hlavní roli už různí významní světoví výrobci. Od Peugeotu, Citroenu a dlouholetého krále Mitsubishi přes Volkswagen, Mini, Toyotu až teď k Audi, u kterého si ale dominanci moc vychutnat nemohli. Tradiční přípravce speciálů pro Ford, britská stáj M-Sport už chystá zbrusu nového Raptora. Letos vyrazili na Dakar s Fordem Ranger, se kterým se Nani Roma přiblížil před dnem volna k top ten. Druhá polovina závodu ovšem začala doslova katastrofálně. Gareth Woolridge své auto poslal přes střechu a Roma neujel ani třicet kilometrů a musel být se zničeným motorem odtažen zpět do bivaku. Do potíží se dostal i den na to a pak už šlo jen o sbírání zkušeností a dílčí výsledky. Jeden se dostavil. V předposledním dnu, kde se do potíží dostalo hodně soupeřů, zajel Španěl devátý čas. Ročník nula mají v M-Sportu za sebou a teď začínají pracovat na tom, aby ten první opravdu ostrý už začali společně s letošním vítězem. Pro Sainze by to byla již třetí spolupráce s britskou stájí. V roce 1997 spolu vstupovali do nové éry kategorie WRC s Fordem Escort, aby pak po dvou letech u Toyoty El Matador zamířil zpátky. Tehdy už za volant Focusu WRC.

Americká značka měla naštěstí i na letošním Dakaru zastoupení v české stáji Martina Prokopa. Jihlavský pilot osadil svého Shreka, se kterým brázdí dálkové tratě už nějaký rok, toužebně očekávaným turbomotorem. Na novém stylu maratónské etapy, která se stala snad největším tématem letošního Dakaru, 48h Chrono skvělým výkonem poskočil do top ten. Po dni volna se pak i přes problémy s motorem posunul na šestou příčku, tedy vyrovnání nejlepšího výsledku. Ani druhá část Dakaru ale nebyla procházkou růžovým sadem, stále se dost jezdilo v dunách, ale také po hodně kamenitých cestách. Posledních padesát kilometrů pondělní etapy tak Prokop absolvoval na defektu a propadnul se na sedmé místo. Ještě větší problémy mu přichystala desátá etapa, kdy se k defektu přidala i prasklá spojovačka. Historický moment však přišel v předposledním dnu. S extrémně kamenitou tratí si Prokop poradil skvěle a díky problémům třetího Moraese a šestého Mathieu Serradoriho, který etapu dokončil na laně a bez pravého předního kola, se posunul mezi pětici nejlepších. O záludnosti Dakaru se český pilot přesvědčil i v pátek. Poslední etapa a už jen nějakých stopadesát měřených kilometrů, ale ani tak je není dobré podceňovat. Naštěstí horké chvilky zavánějící převrácením Shreka Prokop zažehnal a svůj nejlepší dakarský úspěch si pohlídal. V cíli mohl slavit společně se svými krajany z kategorie kamionů. Ta letos patřila kompletně českým barvám. Pro vítězství si i díky naprosto skvělému výkonu v 48h Chrono dojel Martin Macík jun. s Ivecem a druhý skončil Aleš Loprais v barvách značky Praga.