Bratrovražedný souboj o australský trůn

Současné období není první epochou, kdy australským šotolinám vládly speciály se znakem Toyoty. V letech 1993 až 1995 si dojel pro mistrovský hattrick Neal Bates s Toyotou Celica GT-Four. Právě jméno Bates bylo v době “áček” a nástupu prvních WRC australským synonymem pro japonskou značku. O čtvrtý a další titul v řadě jej však připravil mocný nástup Possuma Bourna, který tím rozjel neuvěřitelnou desetiletou dominanci značky Subaru. Na jejím konci si pro tři tituly v řadě dojel Cody Crocker, ale v roce 2006 jej na trůnu australského šampióna vystřídal Simon Evans za volantem produkční Toyoty Corolla Sportivo. V roce 2008 vybojoval ještě jeden mistrovský titul Neal Bates, když osedlal novinku své vlastní stáje, Corollu Super 2000.

O pár let později se promotér šampionátu rozhodnul dát šanci posádkám ve vozech s jednou poháněnou nápravou. Po několika letech se ale tato cesta podobně jako v případě britského mistrovství ukázala jako slepá ulička. V roce 2018 si poprvé pro titul dojel pilot speciálu R5. Eli Evans byl tehdy se Škodou Fabia R5 k neporažení. Vozů této kategorie ovšem bylo na jižní polokouli k vidění minimum a příležitost vyniknout tak opět dostala stáj Neal Bates Motorsport. V jejích dílnách vznikla Toyota Yaris podle nových pravidel pro asijsko-pacifickou oblast AP4, které tamním týmům měly umožnit výrobu speciálů technicky se blížícím filozofii kategorie Rally2. Do dvou Toyot už usedla nová jezdecká generace rodu Batesových. Posledního šampióna Harryho vloni v půlce sezóny dvakrát zradila technika a poté, co v závěru sezóny ošklivě havaroval, přišla řada na jeho bratra Lewise. Tato nehoda vyřadila ze hry spolujezdce Johna McCarthyho a tak letos vedle Harryho usedla velezkušená spolujezdkyně Coral Taylor.

Matka mistryně Austrálie 2016 Molly Taylor a sama mistryně na pozici spolujezdce, ze které odnavigovala ke všem titulům Neala Batese. Letos se jí tak mohl povést nevídaný rekord, že by se stala mistryní po boku hned dvou generací pilotů stejného rodu. Na začátku roku se to ale zdálo jako nedostižná meta. Už na začátku úvodního podniku Harryho a Coral ze hry vyřadil problém s výfukem jejich Yarisu. Na západ kontinentu na Make Smoking History Forest Rally tak odcestovali s hodně bojovnou náladou. Soutěž to byla v lecčem speciální. Západ je od zbytku kontinentu trochu odříznutý a to se projevuje i na slabší startovní listině. Ne tak letos, ta byla nejnabitější od nultých let nového milénia. A k tomu se v Nannupu slavilo padesát let od prvních soutěží uspořádaných na západní straně kontinentu. Na té straně, která do roku 2006 v Perthu hostila i podnik mistrovství světa.

Harry se však domů vracel značně rozčarovaný. Na tratích sice předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů, ovšem kvůli minutové penalizaci za nesrovnalosti s jízdním výkazem o vítězství přišel. Na druhou stranu jedná se o dvojnásobného mistra a tak nebylo radno jej ani v této situaci podceňovat. Vítězstvími na Accent Benchtops Rally Queensland a The Middle of Everywhere Gippsland Rally se Harry rychle vrátil do hry. Následně zvítězil i v prvním heatu Adelaide Hills Rally a mířil i tam za celkovým triumfem. Než druhý den nejprve ztratil 25 sekund kvůli penalizaci a pak dalších 25 kvůli přetočení v předposlední zkoušce. Z prvního místa spadnul na páté a na start závěrečné rally mířil jako druhý v pořadí. Situace naplno využil jeho bratr Lewis. Kdo však čekal, že úřadující šampión ovládnul všechny soutěže, které se jeho bratrovi nepodařily, musel být zklamán. Lewis zajel nejrychleji pouze v prvním heatu úvodní rally a pak v tom druhém v Adelaide. Přesto pro něho situace před závěrečnou soutěží Subaru Canberra Rally of Canberra vypadala poměrně jednoduše. Stačilo bratra obrat o body buď v konečném pořadí soutěže nebo alespoň v Power Stage.

Harry ale vlétnul do rally ve velkém stylu a po RZ 5 už vedl skoro o půl minuty. Pak ale v závěrečné sobotní zkoušce chyboval a svou Toyotu přetočil. Lewis šel o 3,1 sekundy do čela. K jeho smůle se ale tato soutěž konala jako maratónská, což v australských poměrech znamená, že se neudělují samostatné body za každou etapu. V neděli ráno to byl přímo ukázkový příklad, jak má pořádný duel o titul vypadat. Oba bratři si pořadí několikrát prohodili a o nejrychlejší časy se rovným dílem podělili i na začátku závěrečné sekce. Lewis ale tahal za kratší konec a před závěrečnou Power Stage prohrával o 3,9 sekundy. O titulu tedy musela rozhodnout závěrečná zkouška, kde Lewisovi bohatě stačilo bratra porazit o jedinou desetinu. To se mu ale nepodařilo, zajel čas o 2,1 vteřiny pomalejší. Další titul pro Toyotu tedy získal Harry Bates.

Na čele šampionátu si předávají trofeje bratři Batesové ve zdařilých Yarisech AP4 a pro zbytek pole jsou prakticky nedostižní. Neznamená to však, že by jinak v australském šampionátu nebylo na co koukat. To spíše naopak. Na australskou půdu totiž dorazila spousta nových vozů. Diváci mohli sledovat v akci Škody Fabia Rally2 evo, Fordy Fiesta Rally2 nebo nově i duo Hyundaiů i20 N Rally2. Nejlépe si z toho “zbytku Austrálie” počínal tasmánský rodák Eddie Maguire. Úvodní podnik Buckby Škoda Rally Launceston se odehrála v jeho domovském prostředí a se starším Subaru Impreza WRX STi se už v prvním heatu dostal mezi trojici nejlepších. Nesrovnalosti na motoru se ovšem nelíbily technickým komisařům a posádka byla vyloučena. Na západ Austrálie Maguire ještě vyrazil se starším Subaru, než koupil od Troye Dowela Škodu Fabia Rally2 evo. S touto špičkovou technikou se okamžitě zařadil ve výsledcích hned za nedostižnou dvojici Toyot. Až do konce sezóny soutěže dojížděl na stupních vítězů a třetí příčku pak nadějný pilot obsadil i v závěrečné klasifikaci.

Když už byl zmíněn Dowel, tak jeho vstup do sezóny kvůli havárii hned ve druhé zkoušce nedopadnul zrovna nejlépe. Ze západu Austrálie si už dovezl první letošní body a tím jeho závodění s Fabií skončilo. Přestup do doma vyvíjeného Mitsubishi Mirage RS Proto Evo III v Queenslandu skončil havárií, po které ještě od zapálené trávy vzniknul menší požár. I přes tento incident ale Dowel vyhodnotil, že s Mitsubishi díru do světa neudělá a tak si raději pořídil nový speciál kategorie Rally2. S Fordem Fiesta absolvoval úspěšně zbylé tři rally sezóny a všechny dokázal dokončit.

Do kokpitu Fiesty Rally2 během sezóny vstoupil i Luke Anear, ovšem v jeho případě se jednalo o návrat. A to o návrat do auta, které na konci loňské sezóny rozbil. Další prověrce tuhosti karosérii podrobil v prvním heatu Accents Benchtops Rally Queensland, kde během třetího testu Ford poslal přes střechu. Zbytek Anearovy sezóny se už obešel bez větších dramat a nakonec ji zakončil na čtvrtém místě. Zde je však třeba zmínit, že největší měrou se o tento výsledek postaral start na tasmánské rally na samém úvodu roku, které se Anear zúčastnil s Fabií R5 a získal tam body za třetí a druhé místo.

Pestré pole australského šampionátu letos doplnila i dvojice Hyundaiů i20 N Rally2. Nechal je tam dovézt podnikatel Peter Rullo a sám se posadil za volant jednoho z nich. Do druhého exempláře původem z Alzenau usednul jeho syn Alex, který do rally přestoupil po své několikaleté kariéře strávené v různých šampionátech na okruzích. Po zkušební sezóně strávené v produkčním Mitsubishi mladý Rullo první start s Hyundaiem přetavil v solidní čtvrté místo na konci prvního heatu tasmánské soutěže. Druhý den se mu už tolik nedařilo a s novým autem skončil v příkopu.

Jeho start na dalekém západě Austrálie poznamenala technická porucha a bez potíží se nevyvíjela ani následující soutěž v Queenslandu. Poškozený chladič Rulla vyřadil z The Middle of Everywhere Gippsland Rally a navázat na slibný úvod sezóny se mu tak podařilo až v předposlední soutěži. V úvodním heatu Alelaide Hills Rally se vešel mezi pět nejlepších a druhý den už vystoupal na stupně vítězů. Jestli na něčem může bývalý okruhář stavět do budoucna, tak jsou to získané zkušenosti s novou technikou Rally2 a právě výsledky této předposlední soutěže letošní sezóny. Jeho otec se mohl během roku pochlubit větší spolehlivostí, kdy vyjma soutěže v Gippslandu pravidelně dojížděl do cíle. Do první pětky sice nakouknul pouze jedinkrát, ale bodů sesbíral více a v konečné klasifikaci skončil osmý. Alex byl klasifikován až na dvanáctém místě.

Na australských tratích ale řádil ještě jeden Hyundai a dařilo se mu do popředí výsledkové listiny promlouvat daleko více. Což není ani divu, když řekneme, že za jeho volantem seděl mistr Austrálie z roku 2017 Nathan Quinn. Nejednalo se o techniku Rally2, ale o vůz specifické místní kategorie G4, tedy cosi na volnější způsob oproti pravidlům AP4. Quinn s touto i20 ve stařičké kastli dokázal vyhrát druhý tasmánský heat a to samé se mu povedlo i na západě Austrálie u příležitosti druhého podniku. Tam mu vyhraný druhý den dokonce vynesl absolutní vítězství. Třetí soutěž roku bohužel poznamenaly problémy s turbem a další body Quinn získal až za páté místo v Gippslandu, kde pro změnu zlobil zadní diferenciál i20. Bohužel problémy u Hyundaie přetrvávaly i po této rally a bývalý šampión z boje o druhý titul odstoupil a posledních dvou soutěží se už nezúčastnil.

S korejskou značkou souvisí ještě jedno jméno, o kterém se začíná spekulovat před sezónou 2024. Připomenout úspěchy svého krajana Possuma Bourna by chtěl úřadující mistr Evropy Hayden Paddon a zabojovat o australský titul. Bratrská dvojice v Toyotách by tím získala hodně silného soupeře a boj o titul by se nemusel omezit jen na ně dva.

Konečný stav šampionátu: 1. H. Bates 531, 2. L. Bates 530, 3. Maguire 357, 4. Anear 303, 5. Reading 239, 6. Dowel 231, 7. Quinn 227