B. Sobotka - J. Nohel: Rádi bavíme sebe i diváky

Bronislav Sobotka v posledních letech startuje převážně v Českomoravském poháru rally. Někdy v poli a někdy jako předjezdec. Vidět ho můžete i ve velkém mistráku, v rámci jízdy legend apod. Jeho jízdní styl, ať už s Ladou VFTS nebo s BMW M3, dává jasně najevo, jaké si dal jako jezdec předsevzetí. „Show must go on!“ V této bohulibé činnosti ho podporuje i jeho spolujezdec Jakub Nohel.

Bronislave, jak jste se dostal k motorsportu a konkrétně k rally?

„Motorsport mě uchvátil od malička a hned jsem věděl, co chci v životě dělat za sport a za práci. Sledoval jsem různé motoristické disciplíny, ale nejvíc mě zaujal rallycross a rally. Pocházím z vesnice Hostěradice kousek od Znojma. Od mládí jsem s mými kamarády brázdil polní cesty na pionýrech a různě vlastnoručně upravených Jawách. Dá se říci, že považuji za úspěch, že jsem to dětství ve zdraví přežil. Vyučil jsem se automechanikem a k motorsportu jsem se dostal až po vojně, když se ve vedlejší vesnici začal jezdit hobby-autokros. V roce 1996 jsem koupil v bazaru jedničku Golfa, vykuchali jsme z něj s kamarádem interiér, navařili do něj rám a vyrazili po ose na první závod. Dokončili jsme ho na třetím místě. V tomhle sportu jsem úspěšně pokračoval do roku 2006. Největší úspěchy jsem měl v Přibickém poháru, kde v té době byla slušná konkurence (Horčička, Neuman, Bodanský...). S vlastnoručně postavenou Felicii Kit car se mi podařilo suverénně vyhrát tři sezóny v řadě za sebou. Můj sen ale byla vždycky rally, na kterou jsem neměl peníze a v té době se u nás začala jezdit disciplína Rally Legend. Pro mě jediná finančně dostupná kategorie v rally. Postavil jsem si tedy Ladu VFTS a vyrazil na první závod, což byla Rally Český Krumlov 2010.“

Proč zrovna Lada VFTS?

„Patnáctku Žigula jsme měli doma, už když jsem byl děcko a v 16 letech jsem ho od rodičů dostal darem. Kompletně jsem ho opravil a před vojnou ho prodal zpátky do Ruska. Když jsem pak viděl Jožku Béreše mladšího na Barumce, jak vodí Ladu VFTS v jednom velkém smyku a slyšel to hřmění motoru, volba vozu byla jasná a jezdecký styl taky. Začal jsem tedy shánět informace, jak to auto legálně a podle tehdejších předpisů pro Rally Legend postavit. Nebylo to ale zrovna jednoduché. Nakonec se mi to za pomocí kamarádů podařilo a vyrazil jsem do zmíněného Krumlova. Auto mě ale neposlouchalo podle mých představ. Nejelo, nebrzdilo, nezatáčelo. Pustil jsem se tedy do dalších úprav. Výsledkem byla Lada se sekvenční převodovkou, motor točil 8500 otáček a měl přibližně 200 koní. Jízda v tom pekelném ruském stroji dává spoustu zážitků, adrenalinu a radosti. Tedy do té doby, než něco uletí, nebo se rozpadne, jako třeba motor, což se stalo třeba i třikrát v sezóně. Na dobu s Žigulem moc rád vzpomínám. Já i tým máme z této doby mnoho zážitků. Často se mě fanoušci ptají, kdy s ním zase vyjedu. Těší mě, že i oni na to auto vzpomínají.“

Aktuálně vodíte po erzetách další nepřehlédnutelné auto a to BMW M3.

„Závodění s Žigulem znamená spoustu práce, peněz, vývoje, nervů, nedostupné kvalitní díly, jak závodní tak sériové. Hledal jsem tedy jednodušší a schůdnější variantu auta s motorem vpředu a zadním náhonem. Napadlo mě postavit BMW E46 Compact M3. Klasická M3 E je podle mě na rally zbytečně dlouhá, proto jsem zvolil Compacta s motorem a podvozkem z M3 E46 a sekvenční převodovkou řazenou pádly pod volantem. Auto má cca 360 koní, 1300 kg a maximálku 210. Velkou výhodou jsou čitelné jízdní vlastnosti, výkonný a spolehlivý skoro sériový motor. Díly na takové auto jsou dostupné za rozumné ceny. Je to taková hodná hlasitá bestie, ze které se nechce ani vystupovat, ale je potřeba se jí trošku bát.“

Jakého si nejvíce vážíte úspěchu, nebo zážitku v dosavadní kariéře?

„Rally jsem vždycky jezdil pro pobavení sebe, spolujezdce, našeho týmu a diváků. Nejezdil jsem nikdy pro poháry, ale pro lidi. Prostě nás baví jízda dveřmi napřed, tak že největší úspěch pro mě je každá dokončená rally a pocit, že jsem do toho dal vše. Odměnou pro nás jsou fandící diváci. Za úspěch považuji to, že auta se kterýma jezdím mají úspěch u fanoušků a lidí kolem rally celkově. Výsledky moc neřeším, na „kolejová“ vozidla řidičák nemám, s mým stylem jízdy a na starších gumách to stačí tak na první dvacítku v ČMPR. Vážím si toho, že mě v mém snažení podporuje i můj spolujezdec Kuba Nohel, i když občas by byl radši, abychom drželi stopu a jeli opravdu na stopky.“

Jakub Nohel se účastní Českomoravského poháru rallye právě po boku Bronislava Sobotky. Ve velkém mistráku čte noty Vratislavovi Steuerovi.

„S Broňou společně jezdíme od roku 2021. Myslím, že budu hovořit za oba, když řeknu, že jsme si vzájemně sedli jak lidsky, tak i v závodním autě. Jak vždycky říká, jsme taková regionálně smíšená posádka. On z jižní Moravy, já z Ostravy. Takže někdy slýchávám do intercomu, že na něho hovořím hodně rychle a „kratce“!!! Do jeho BMW jsem se od prvního okamžiku zamiloval. To auto je prostě úžasné. Vzhledem k tomu, že současně závodím spoustu let MČR v historikách s Vratislavem Steuerem se škodovku, je vždy přesednutí do tak silného auta neskutečný skok. Proto k tomuto autu přistupuji s velkým respektem a pokorou, ale na druhou stranu s hrdostí a pýchou, že jsem jeho součástí. Starší a zkušenější závodníci mi kdysi říkávali, že každá zatáčka jde projet třemi způsoby – pomalu, rychle a v BMW. Teprve až s Broňou a jeho bavorákem jsem pochopil smysl tohoto rčení. V každém rozpisu RZ se pravidelně u nás objevuje ve spoustě zatáček poznámka ,,DRIFT.“ Našli se už i takoví závodní kolegové, kteří se mi smějí, že mu čtu rozpis výhledem přes boční okénko. Broňa je prostě showman ve všech směrech. Závodění bere jako zábavu a to nejen pro sebe, ale především pro diváky bez ohledu na výsledky. Vím, jak ho štvu, když ho nutím jet čistou stopu na čas. Proto se naše výsledky odvíjejí od charakteru tratě, kolikrát jde zatáhnout za ručku a kolik je místa na dělání koleček. Během této sezóny si myslím, že jsme konečně společně našli pro oba dva přijatelný kompromis té ideální jízdní stopy.“

Jako spolujezdec zvyklý na podmínky velkého mistráku určitě můžete zhodnotit i kvalitu Českomoravského poháru rallye?

ČMPR je z mého úhlu pohledu šampionát závodů plný úžasných lidí. Jak jezdců, navigátorů, mechaniků, tak především pořadatelů. Nepopsatelná atmosféra přátelství a kamarádství s vědomím, že ti každý pomůže, když potřebuješ. Což je v dnešní době velice vzácné. Je to přehlídka začínajících a v mnoha případech velice talentovaných jezdců. Vždyť boj pokaždé začíná už při podávání přihlášek. Kdo je pomalý nemá šanci se do startovky dostat. Myslím tedy, že počet přihlášených posádek v každém závodě hovoří už sám za sebe.“

O hodnocení Českomoravského poháru rallye poprosíme i Bronislava Sobotku.

„ČMPR je podle mě ideální závodění s lidským a přátelským přístupem za rozumné peníze a to se dneska jen těžko hledá. Organizace a bezpečnost je na velmi dobré úrovni, je zde pestré a kvalitní startovní pole. Tady je svět ještě v pořádku. Jediné mínus jsou travnaté servisní zóny – a to hlavně, když zaprší.“ 

Co plánuje Bronislav Sobotka v sezóně 2024?

„Příští rok pojedeme pár závodů ČMPR s BMW a pokud se mi podaří opravit Žigula, tak Barumku v Legendách. Velkým mým snem jsou Legendy v San Marinu, pokud se najde někdo, kdo nás v tom podpoří. Vše se bude odvíjet od toho kolik, se nám podaří našetřit peněz, na tu ne zrovna levnou zábavu.“

Chtěl byste závěrem našeho rozhovoru někomu poděkovat?

„Chci poděkovat všem lidem, kteří mě podporují a jakkoliv pomáhají. Dále samozřejmě mé ženě, dcerám, bratrovi, rodičům, kamarádům a celé rodině, protože bez nich by to určitě nešlo. Moc si vážím lidí, kteří se podílí na organizaci rally. V dnešní těžké době by bez těchto obětavých náš milovaný motorsport nemohl existovat. Děkuji také věrným fanouškům za to, že na nás za každého počasí čekají, fandí a ženou nás dopředu.“

Děkujeme za rozhovor i za to, jak přistupujete k rally. Přejeme mnoho úspěšně dojetých ostrých kilometrů v nadcházející sezóně.

MMAARTIN a Motorsport Revue

Videa, fotogalerie, články hledejte také na www.msrevue.cz. Máme rádi motorsport!