Dlouhé čekání na návrat do Chile

Chile se stalo dvaatřicátou zemí, která kdy hostila soutěž mistrovství světa. Pořadatelé posádkám připravili nádherné rychlostní zkoušky v horách nad městem Concepción. K tratím dorazily obrovské davy tradičně nadšených jihoamerických fanoušků, kteří už ve čtvrtek večer zaplnili každý kout plochy před startovní rampou. Tak skvělou atmosférou se světové rally mohou chlubit jen málokdy. Zajímavá podívaná se odehrávala samozřejmě i na rychlostních zkouškách a posádky to měly o to těžší, že se seznamovací jízdy konaly v dešti a husté mlze. Dost možná i to přispělo k nepěkné nehodě Thierryho Neuvilla, který tam tehdy dorazil po argentinském triumfu jako lídr mistrovství. Při nehodě ve velké rychlosti si poranil nohu a dodnes tento incident hodnotí jako nejhorší své kariéry. Nejlépe si se všemi nástrahami tratě poradil Ott Tänak a vykročil za ziskem svého prvního a dosud jediného titulu světového šampióna. Estonec naplno využil moderní techniky a přejezdy trávil na sedadle spolujezdce prohlížením záběrů z aplikace All Live. Pořádně se věnovat poznávání trati musely posádky i letos. Pořadatelé nezaháleli a drtivou většinu úseků změnili. Stejná s drobnými obměnami zůstala v podstatě jen sobotní etapa, zbylé dvě se přesunuly do nových míst. Rozdíl v jejich náročnosti a rychlosti dobře dokládají rychlostní průměry. Nové etapy, páteční a nedělní se pohybovaly v rychlostech nad 100 km/h, ta sobotní pak pod touto hranicí. Jednoduší to však 51 startujících mělo díky povětrnostním podmínkám. Už při seznamovacích jízdách panovalo sucho, dobrá viditelnost a ve stejných podmínkách se odjela i samotná rally. Jaká to změna oproti nedávné, počasím těžce zkoušené Acropolis Rally Greece.

Na druhý ročník světového podniku v Chile se čekalo čtyři roky. Ještě než skončila sezóna 2019, byl zrušen původně na následující rok plánovaný druhý pokus. Zasloužila se o to nestabilní politická situace v této zemi a s tím spojené nepokoje. Blížící se pandemie koronaviru by však její uskutečnění stejně zhatila a zhatila i následující pokus o rok později. Letos už se to konečně povedlo. A nemělo by zůstat jen u jednoho ročníku. Jisté místo má tým kolem Felipeho Horty v kalendáři 2024 a už teď vyjednává s politiky, sponzory a promotérem o dalších třech letech. V těch by se navíc chilská rally mohla znovu párovat (stejně jako v roce 2019) s nedalekou Argentinou. Za menší peníz by tak nejen tovární týmy mohly absolvovat hned dva podniky najednou. Posouvání mistrovství světa mimo evropský kontinent většinou nebudí úplné nadšení. Paradoxně se ale na všech dosavadních letošních mimoevropských soutěžích sešel největší počet deseti startujících speciálů Rally1. Rally Chile BIOBÍO se ukázala jako velmi atraktivní i pro účastníky seriálu WRC2, když sem o body přijelo bojovat devatenáct dvojic se speciály Rally2. Chile tedy není žádné Mexiko nebo Kenya, kde startovalo v obou případech celkem o dvacet aut méně. Překvapením v rámci WRC2 byl start Yohana Rossela. Francouz i jeho Citroen C3 Rally2 se přeci jen cítí lépe na zpevněných cestách a právě na nich vybojovali doposud jediné dva letošní triumfy. Do konce roku mohl Rossel startovat ještě dvakrát a kombinace dvou závěrečných asfaltů Central European Rally a FORUM8 Rally Japan se přímo nabízela. Nakonec si Rossel nevedl špatně ani v Chile, když byl ze všech posádek WRC2 nejrychlejší v náročné sobotní etapě. Aby se do Evropy nevracel s prázdnou, potřeboval se umístit na stupních vítězů. To se mu nakonec kvůli katastrofální první etapě nepovedlo. Napřed chyboval v druhém testu a pak jej odpoledne zlobil motor jeho Citroenu.

Do závěrečného klání tak bude nastupovat s velkou ztrátou na vedoucího Andrease Mikkelsena. Norovi bude v podstatě stačit vejít se do nejrychlejší pětky. Co nejlepší výsledek na jihu Ameriky potřeboval vybojovat Gus Greensmith. Do soutěže ale vstoupil s katastrofálním setupem své Škody Fabia RS Rally2 a musel se spokojit s body za druhou příčku. Polepšil si tak alespoň oproti Rosselovi, když nemusí díky jednomu odstoupení nic škrtat. Nebýt nečekaného návratu Mikkelsena, měla by to česká značka s obhajobou titulu hodně těžké. Jejich marketingově nejsilnější eso Oliver Solberg doplácel na poškozená zavěšení a minule v Řecku jej vyřadila porucha palivového systému. Technická závada tam zastavila i Škodu Fabia RS Rally2 finského vítěze Samiho Pajariho. V Chile tak oba mladíci ze severu bojovali o konečné pořadí v seriálu. Všechny starty si už vybrali. Fin vyhrál první etapu a vedl i ke konci té druhé. Než s už pořádně sjetými gumami absolvoval poslední sobotní test o padesát vteřin pomaleji než Solberg. Syn mistra světa tak sezónu orámoval druhým vítězstvím a o pět bodů přeskočil Pajariho. Nikolay Gryazin s další Škodou dojel pátý i přes páteční kolostřešní kombinaci a podobně jako Kajetan Kajetanowicz, který v neděli zničil u své Fabie zadní zavěšení a odstoupil, si udržel teoretickou naději na zisk titulu.

Díky double na Power Stage si již titul zajistili u Toyoty. Stáj vedená Jari-Mattim Latvalou, který zde při premiéře Chile v MS v roce 2019 ještě seděl za volantem jednoho z Yarisů WRC, potvrdila svou favorizovanou pozici a obhájila s předstihem titul. Kalle Rovanperä si ale na úspěšnou obhajobu bude muset ještě chvíli počkat. Na jih Ameriky vyrazil s teoretickou nadějí, ovšem čištění trati mu situaci při suchém počasí moc neulehčovalo. V druhé zkoušce sice zahrozil, ale odpoledne to bylo pro Fina ještě těžší. Prožil několik krizových situací včetně přetočení v závěrečné zkoušce a do soboty vyrážel až jako pátý s odstupem přes půl minuty. Zbylé šance na chilský triumf mu však pohřbil jeho dnes již znovu mistrovský tým. Volba suchých gum na kamenité cesty sobotního dopoledne nebyla zrovna ideální. Ráno sice Rovanperovi toto obutí pomohlo k vyhrané zkoušce, ale tu poslední pak málem ani nedojel: “Můžeme být rádi, že jsme tady. Udělali jsme opravdu velkou chybu ve volbě pneumatik.” Naštěstí pro lídra mistrovství vezl stejné pneumatiky i jeho hlavní a už v podstatě jediný soupeř v boji o titul, týmový kolega Elfyn Evans. Velšan si potřeboval odvézt co nejvíce bodů a maximálním způsobem snížit svůj odstup. V pátek chvíli i vedl a etapu zakončil jako třetí s odstupem přes dvanáct sekund. Do cíle osudné RZ 9 ale dojížděl na dvojitém defektu, spadnul na čtvrté místo a přišel o jakékoliv reálné naděje na chilský triumf. Aby toho nebylo málo, ocitnul se Evans jen pozici před svým sokem a na nějaké velké stahování bodové ztráty mohl zapomenout. Rovanperä pak v neděli předvedl svou parádní disciplínu. V Power Stage to prostě umí a letos ji vyhrál už pošesté. Na závěrečné duo asfaltových soutěží vyrazí s náskokem, který zůstal nad třiceti body. Pokud si jej na Central European Rally udrží na takové hodnotě, o druhý titul mistra světa jej již nikdo nepřipraví. Ani Evans, který se v Chile nakonec dostal aspoň na stupně vítězů: “V závěru jsme hodně bojovali se zadními pneumatikami, ale zkusili jsme to a ještě pořádně zabojovali. Je škoda toho, co se stalo v sobotu ráno. Myslím, že tu šlo získat daleko více, ale tak už to prostě někdy chodí.”

O tom, jak by šlo z jednotlivých soutěží vytěžit daleko více, mají bohaté zkušenosti u M-Sportu. Angažovat mistra světa se jim ještě podařilo. Ale po několika letech ve slabší jezdecké sestavě znovu zaútočit na titul, to už ne. Sypat popel na hlavu si za to ale v Cumbrii mohou leda sami. V jakém stavu soutěžní techniku Tänakovi kolikrát přichystali, to bylo až ostudné. Minule v Řecku to musel Estonec zachraňovat vlastním úsilím a po provizorní opravě vodní pumpy za čtvrté místo může děkovat jen sám sobě. Rally Chille však ukázala, že Ford Puma Rally1 jako takový rozhodně není nekonkurenceschopná technika. Nesmí se však porouchat nic na motoru, turbu nebo vodní pumpě. Teď už je však pozdě. O mistra světa 2019 v M-Sportu po roce zase přišli. A rozchod to v některých ohledech nebyl nepodobný tomu od Toyoty. Tehdy sotva doslavil zisk titulu, oznámil svůj přechod k Hyundai. Tentokrát odchod do týmu z Alzenau vyšel najevo hned po chilském triumfu. Když ve čtvrtek Estonec usedal do kokpitu deváté vyrobené kastle Pumy Rally1, asi nebyl zrovna nejklidnější. Právě tohle auto ho zradilo v Mexiku, na Sardinii a právě jeho motor mu způsobil estonský start zatížený pětiminutovou penalizací. V kontejneru při přepravě na druhý konec světa se ale něco změnilo. Možná právě na ten nenadálý rozdíl v kvalitě Tänak poukazoval při vítězném rozhovoru v cíli soutěže. Ta pro něho mohla skončit hodně, hodně brzy. Na druhé zkoušce se nechal nachytat jedním skokem a po tvrdém dopadu spolujezdec Martin Järveoja otestoval pevnost svých zad. V sobotu už šlo všechno jako po másle, narozdíl od Toyoty zvolili u Fordu správné dopolední obutí a do krátké závěrečné etapy už Tänak odjížděl s minutovým rozdílem. Rychlé tratě mu sedí, to se ví dlouho, a ty chilské obzvlášť. Estonec zůstává jediným vítězem Rally Chile. Letos mu ale triumf už k titulu nepomůže. Stále má ale na dosah konečné stupně vítězů, o které může připravit svého staronového týmového kolegu Neuvilla. Už teď navíc připravil staronového zaměstnavatele o předposlední místo v počtu vyhraných soutěží.

Na Acropolis Rally Greece absolvoval Pierre-Louis Loubet pouhou jednu jedinou rychlostní zkoušku. Než se jeho Puma v pátek ráno zastavila s poruchou vodní pumpy. Od týmu se mu dostalo velké omluvy. Teď jim jí musel oplatit. Do Chile si zajel jen na shakedown a dvě a půl rychlostní zkoušky. V té třetí totiž ve velké rychlosti poslal svůj Ford mimo trať a po několika kotrmelcích jej zdemoloval. Pokud přinese dost peněz, o místo v tovární Pumě se asi zas tak moc bát nemusí. Vše nasvědčuje tomu, že se M-Sport vrátí k placeným sedačkám a s tím spojenou slabší sestavou. Zapojení soukromníků do vozu vrcholné kategorie Rally1 si ostatně Britové vyzkoušeli už v Chile. Debut v této královské technice si odbyli hned dva piloti. U domácího Alberto Hellera se jednalo o prestižní záležitost a jednorázovou domácí akci. Zato Grégoire Munster se díky podpoře mecenáše Jourdana Serderidise, jehož Pumu ostatně zdědil, může těšit z širšího programu. Už teď je jistý i jeho start na následující soutěži, která odstartuje v Česku. Jaké to je řídit speciál Rally1, prozradili oba piloti po prvním průjezdu shakedownem. Tak vysmátí jezdci nebyli už dlouho k vidění. V pátek ale zábava skončila a přišla pořádná dřina. Munster si vůbec nepočínal zle a etapu zakončil za šesticí pravidelných účastníků mistrovství. V sobotu se jeho odstup za nejrychlejšími trochu zvýšil, ale až do poslední zkoušky si držel sedmé místo. Výlet mimo trať, defekt a pak ještě přetočení jej vyšly na celkových osm minut. Při tom ještě stihnul zbrzdit Rovanperu, což jej vyšlo na 500 eur. Pro příště přemýšlí Lucemburčan nad změnou startovního čísla. Své smolné 13 připisuje i nedělní incidenty, kdy se napřed potkal s civilním autem po tankovačce a druhou polovinu etapy absolvoval s poškozenými brzdami. Heller potěšil místní fanoušky, kteří tak měli možnost fandit svému krajanovi i v prestižní kategorii Rally1. Úvodní den zakončil v top ten a v sobotu ráno předehnal i oba vozy Rally2, které měl před sebou. Nakonec ale stejně jako Munster doplatil na poslední sobotní test, ve kterém o velký kámen ve stopě poškodil řízení. Do servisu už Chilan nedojel a pro nedělní etapu musel využít SupeRally.

U Hyundaie letos vsadili na finskou kartu. Esapekku Lappiho doplnil už na Rally Estonia a Secto Rally Finland v sestavě jeho krajan a někdejší kolega z M-Sportu Teemu Suninen. Návrat mezi elitu se mu povedl, po pátém estonském místu přidal doma čtvrté. Pro Chile se nabízelo, že by to mohlo už klapnout na stupně vítězů. A bylo k tomu blízko. V první etapě byl Suninen nejbližším soupeřem vedoucího Tänaka. Na sobotní zkoušky ale nastavení jeho Hyundaie nebylo zrovna nejlepší a Fin svou ztrátu necelých pěti vteřin zvětšil až skoro na celou minutu. Slušné druhé místo si ale i tak udržel. Od šéfa týmu Cyrila Abiteboula slyšel před nedělí jasné, Neuvilla majícího za zády nemusí povinně pouštět před sebe, ale hlavní je dovézt oba vozy do cíle. Belgičan dopoledne vyhrál oba testy a ztrátu na parťáka snížil na polovinu. Těžko říct, zda jej chtěl Suninen udržet za zády za každou cenu, nebo to vliv na jeho malou chybu vůbec nemělo. Každopádně jeho odstoupení vypadá ve světle těchto okolností poněkud trapně a od šéfa týmu si rozhodně chválu za smolné vylomení kola o pařez nevyslechl. Finové se tentokrát vůbec nepředvedli v dobrém světle. Lappi nedokázal dokončit ani úvodní rychlostní zkoušku. Rozmlácený Hyundai zůstal ležet pár desítek metrů od cíle. Oba Finové strčili předky svých vozů až moc mimo trať a to je vytrestalo. S návratem Tänaka do týmu z Alzenau se může klidně stát, že Lappiho příští rok bude čekat stejně jako vloni u Toyoty jen částečný program. Ničím takovým se nemusí trápit Neuville. O pozici jasné jedničky ale jistojistě přijde. A boj s Estoncem jej čeká i v závěru letošní sezóny. Na titul Belgičan letos nedosáhne, zato o svou pozici na stupních vítězů ještě musí bojovat. A mohl to mít ještě těžší, když jeho i20 Rally1 odmítala před Power Stage nastartovat. To by pro Hyundai byla těžká rána, v cíli by pak neměli ani jedno auto.