Solberg family show

Šampionát starého kontinentu se na skandinávskou půdu vrátil po dlouhých dvaceti letech. Tehdy v roce 2003 tam zavítal ještě v dobách neslavných koeficientů, které tehdejších padesát podniků v kalendáři rozdělilo do několika různě významných skupin. Samotné Švédsko tehdy hostilo hned dvě soutěže, Snow Rally a South Swedish Rally, každou s jiným koeficientem. Ani jedna však neměla nejvyšší koeficient 20, takže si Švédové letos při svém návratu do Evropy výrazně polepšili. Letos se jede jubilejní dvacátý ročník šampionátu, ve kterém mají jednotlivé podniky do závěrečného hodnocení stejnou hodnotu. Atraktivní bylo i zasazení podniku do oblasti, ve které se ještě v roce 2020 jezdil švédský podnik mistrovství světa. Od doby přesunu Rally Sweden do města Umea zůstaly rychlostní zkoušky v okolí Karlstadu nevyužité. Pro upřesnění je třeba dodat, že se ale teď v létě soutěžilo o něco jižněji. Servis nebyl umístěn na letištní ploše v Torsby, ale přímo v Karlstadu. Kompletní trať se tak vešla do prostoru mezi tyto dvě města, ovšem slavný skok Colin’s Crest pojmenovaný po slavném jezdci, britském mistru světa z roku 1995, v harmonogramu nechyběl. Kousek za ním přímo celá rally a společně s ní i samostatně bodovaná Power Stage končila. Na slavném skoku se navíc soutěžilo o překonání rekordu z roku 2016. Tehdy ještě na zasněžené trati nejdéle doskočil Eyvind Brynildsen s Fordem Fiesta R5. Letos jej už v prvním průjezdu o metr přeskočil jeho krajan, ba co víc skoro soused Mads Ostberg: “Měli jsme dobrou stopu a docela dobrý výjezd ze zatáčky. Doufám, že to v druhém průjezdu ještě o metr vylepšíme”. Jak řekl, tak udělal, a nový rekord ustanovil na 47 metrů.

Jinak se ale ve své skoro domácí soutěži pilot Citroenu C3 Rally2 trápil. Slabý výkon předvedl už na kvalifikaci a horší startovní pozice oproti soupeřům mu moc v první etapě nepomohla. Stejně jako problémy s motorem po celou dobu rally. Ostberg tak svůj první čas v top ten zaznamenal až v sobotu. Do cíle dojel až osmý a ani na pátý pokus nedokázal porazit lídra šampionátu. Sen o evropském titulu se Norovi začíná významným způsobem vzdalovat a těžké to bude mít i v boji o post vicemistra. Ani na svůj domácí podnik nevyrazil přemoct štěstěnu jezdec filozof Tom Kristensson. Po dvou jedenáctých místech se na pátý pokus už prosadil mezi desítku nejlepších Filip Mareš. Český pilot předvedl zrovna na skandinávských šotolinách, kde by to od něj čekal málokdo, svůj nejlepší evropský výkon. Kromě Ostberga porazil i Mathieu Franceschiho pilotujícího stejně jako český jezdec Fabii Rally2 evo. Francouz ve Švédsku spíš plnil roli kaskadéra. Už v pátek šel v jedné zatáčce na dvě kola a v sobotu svou Fabii Rally2 evo v rychlé levé zatáčce přetočil. Český pilot tak soutěž dokončil na výborném šestém místě. Ve stínu své loňské mistrovské formy zůstává Efrén Llarena. Už minule v Lotyšsku se Španěl vrátil za volant starší Fabie Rally2 evo, ale moc si tím nepomohl. I ve Švédsku se trápil na přelomu první a druhé desítky, než jeho trápení zakončilo v sobotu ráno poškozené zavěšení o anticut. Zatímco Llarena na rychlých severských šotolinách k papírovým favoritům před startem nepatřil, Ole Christian Veiby ano. Nakonec ale dopadnul úplně stejně. Nor věnující se hlavně mistrovství světa v rallycrossu zkazil už kvalifikaci a od té se pak odvíjel jeho nemastný páteční výkon. Už tehdy šel jednou mimo trať, ale to se ještě obešlo bez převrácení vozu. V sobotu poslal Veiby svůj Volkswagen Polo GTI R5 přes střechu hned na první zkoušce a následně musel odstoupit. Další Nor v Polu Frank Tore Larsen působil od začátku jako jedno z nejpříjemnějších překvapení soutěže. Od druhé zkoušky se až do konce první etapy držel na skvělém třetím místě. Bohužel už v druhé zkoušce druhé etapy jeho VW zakoplo na vnitřku zatáčky o nerovnost. Následovalo několik salt. Ze zničeného auta naštěstí posádka vylezla nezraněna, soutěž pro ně ale předčasně skončila. Na stejný kámen narazil i lídr rally Oliver Solberg s dalším Polem, ale měl štěstí a auto nepřevrhnul.

I když jeho otec na svých soutěžních autech vozil norskou vlajku, Oliver je Švéd po matce. Ale vzhledem k tomu, že jejich rodinná farma leží u hranic obou zemí, lepší by bylo je označit prostě jako Skandinávce. Stejně jako se jmenuje nová rally v mistrovství Evropy. I když leží celá trať kompletně ve Švédsku, oficiální název dostala Bauhaus Royal Rally of Scandinavia. V hlavním poli plnil Oliver Solberg roli jednoho z největších favoritů. Zbytek jeho rodiny si to spolu rozdal na několika rychlostních zkouškách v hodnocení Legends. Petter na trať vyrazil s Citroenem C4 WRC, Pernilla usednula za volant Mitsubishi Lancer EVO VI a strýc Henning pak do Toyoty Celica Turbo 4WD (ST185). Oliver vyhrál už kvalifikaci a do prvního servisu v půlce páteční etapy také přijížděl jako lídr. Po prvních dvou zkouškách ovšem vedl vedoucí muž evropského šampionátu Hayden Paddon s Hyundaiem i20 N Rally2 a ten také vyhrál úvodní zkoušku odpolední sekce. Na trať se začal snášet déšť a k tomu u Oliverova vozu začalo zlobit řízení. Známé bolístko Volkswagenu Polo GTI R5. Švédský mladík tak musel předvádět ještě rozevlátější styl, což ocenili hlavně diváci. Ale líbilo se to i stopkám časoměřičů a odměnou bylo navýšení náskoku na více než deset sekund. Novozélanďan to ještě zkusil v sobotu ráno, ale kromě dvou úvodních testů se mu víc nedařilo lídra rally ohrozit. Odpoledne tak začal více přemýšlet o šampionátu, který má rozjetý opravdu parádně. Při tom dobře pošetřil gumy a pak zatáhnul v Power Stage a vybojoval důležitých pět bonusových bodů. Soupeři to s ním budou mít ve zbytku sezóny hodně těžké. Tím nejbližším zůstává Martins Sesks, který byl po vítězství v předešlých dvou podnicích automaticky pasován do role jednoho z hlavních favoritů. Podle jeho slov jsou ale přeci jen švédské tratě zrádnější. V Polsku a Lotyšsku je většinou na výjezdu ze zatáčky pole nebo násep pro odražení vozu. Tady ve Švédsku to byl samý zrádný příkop a tak se mladý Lotyš v úvodu raději držel při zdi. Z velkého interního souboje jezdců škodovek ale vyšel vítězně a postavil se na stupně vítězů vedle obou velkých jmen. Nikolaye Gryazina ovšem Sesks dokázal přeskočit teprve dvě zkoušky před koncem. A bojovat musel o třetí příčku až do posledních metrů. Ruský pilot s ním prohrál jen o 3,3 sekundy. Do závěrečné sekce přitom jako třetí muž pořadí nastupoval Mikko Heikkilä. Jak je letos u Fina zvykem, ani tady blízko jeho domoviny mu štěstí nehrálo do karet. V RZ 14 poškodil ráfek zadního kola a musel podobně jako ve Fafe zastavit a měnit kolo. Ze třetího místa spadnul až na dvanácté. Pozici nejrychlejšího Fina po něm přebral Lauri Joona, který dovezl Škodu Fabia RS Rally2 do cíle na pátém místě. Sesks tedy na vedoucího Paddona moc neztratil, ovšem ztráta přes 30 bodů mu zůstala a před sebou má trojici asfaltových soutěží, což není zrovna Lotyšův oblíbený povrch.

A oblíbený není ani pro norského pilota Olu Noreho jun., lídra juniorské kategorie. Pilot Renaultu Clio Rally4 moc dobře věděl, že si potřebuje během prvních tří šotolinových soutěží vyjet co největší náskok. V Polsku a Lotyšsku se mu to po dvou suverénních vítězstvích podařilo, ale ve své takřka domácí rally narazil. Neztrácel moc, ale ztrácel zkoušku co zkoušku. A to v kombinaci se startem domácích pušek znamenalo, že se norský mladík musel i při ztrátě menší než minuta spokojit se šestou příčkou. Na druhou stranu jeho nejbližší pronásledovatel Norbert Maior z Rumunska dojel až třetí, takže zase tolik bodů z Norova náskoku neukousnul. Dalšího pilota Peugeotu 208 Rally4 Roberta Dapru udržel za zády jen o 4,4 vteřiny a z pravidelných účastníků šampionátu si domů odvezl nejvíce bodů. Čelo výsledkové listiny si pro sebe rezervovali ani ne dvacetiletí Švédové ve Fordech Fiesta Rally4. Pro Patrika Hallberga byla tato rally první pořádnou konfrontací se zahraniční konkurencí. A s tou si poradil skvěle. Nestačil však na svého krajana a soupeře z domácích tratí. Isak Reiersen už má za sebou dva starty na velkých soutěžích, když vloni odjel světovou Rally Sweden a evropskou Tet Rally Liepaja. Teď při třetím startu po prvním dnu vedl o dvacet sekund. Vše změnila sobotní třetí zkouška, ve které Reiersen trefil anticut, udělal defekt a spadnul těsně za soupeřova záda. Na přejezdu si ještě prožil při výměně kola horké chvilky, když nešly povolit šrouby. Naštěstí se to nakonec podařilo a Reiersen se vrátil zpátky do čela. Hallberg z toho moc radost neměl, ale jeho krajan byl prostě po celou rally rychlejší a musel se před ním v cíli sklonit. A ve skvělém světle se ukázali i švédští pořadatelé, kteří podle zástupců promotéra posunuli kvalitu evropských rally zase o stupínek výše. Několik posádek se pak vyjádřilo, že by jim vůbec nevadilo, kdyby tato rally v budoucnu zaskočila za finský podnik mistrovství světa z Jyväskylä. Aktuální Rally Sweden na nezáživných tratích v okolí města Umea by pak mohla přenechat místo finské Arctic Lapland Rally