Dominik Nwelati: „Hustopeče byly super!“

„Hustopeče byly super hlavně kvůli velkému množství šotolin. Ty mě hodně baví a moc jsem si je užíval. Vše začalo pěkným shakedownem. Měl necelých pět kilometrů a hodně mě bavil. Jel jsem ho asi osmkrát a vůbec se mi z něj nechtělo odjet (smích). Prioritou bylo vyzkoušet, jestli vše funguje na čerstvě repasovaném autě. Fungovalo parádně. Tým Brynda Racing odvedl tradičně parádní práci,“ pochvaluje si spolupráci s hlubošským týmem pilot, jenž se spolujezdcem Jiřím Strossem a vozem Opel Adam R2 následně obsadili dvaatřicáté místo absolutně a druhé ve třídě RC4 II.

Pouze pár hodin po shakedownu už přišly na řadu klasické erzety. „Ty se mi také hodně líbily, což bylo znát i na časech. Hned od úvodní erzety jsme se stabilně pohybovali na druhé příčce ve třídě RC4 II. Tam jely hlavně první tři posádky hodně vyrovnaně a především mezi druhým a třetím místem se na dlouhých erzetách pohyboval rozdíl okolo pouhých pěti sekund. Občas se sice rozestupy zvětšily, ale pořád nebylo nic jistého. Vedl Mirek Číž, my byli druzí a třetí místo držel Tomáš Štuksa. Druhá páteční sekce se jela za tmy a to mi popravdě moc nevyhovuje. Mám raději, když mám oční vjem a alespoň trošku vidím, kam jedu (úsměv). Už kvůli případným nečistotám na silnici. Na druhou stranu bych řekl, že rozpis už máme na docela dobré úrovni a lze na něj slušně jet i v noci. Na horších nočních časech nicméně asi měly vliv i nečistoty, vytahané z „cutu“ po prvních průjezdech,“ říká upřímně mladoboleslavský jezdec, který během soutěže prožil pár lehkých krizovek. „Většinou to bylo na kluzkém asfaltu na brzdách, kdy jsem zhruba o metr, dva přetáhl brzdný bod a musel to nějak řešit. Každopádně vždy se to obešlo bez poškození auta.“

Nadšen nebyl Dominik první sobotní erzetou. „Ze své jízdy jsem neměl nejlepší pocit. Někde jsem váhal a tempo, které jsem jel, mi přišlo pomalejší oproti pátku. To mě trochu mrzelo, protože většinou se mi daří jet stabilní tempo už od úvodních erzet. Tím příjemněji mě překvapil pohled do výsledků po zjištění, že jsme si v této rychlostce drželi odstup za nejrychlejší posádkou třídy srovnatelný s předešlým dnem. To mě potěšilo, že jsem zase tak pomalu nejel (úsměv). Ona to popravdě na rozjetí po ránu byla i docela těžká erzeta. Měřila více než patnáct kilometrů a nabízela těžké šotolinové lesní úseky, na kterých se jelo hodně rychle a vždy přišlo nějaké odbočení nebo prudká zatáčka, do kterých se brzdilo z vysoké rychlosti. Na dalších erzetách už jsem však chytnul dobrý rytmus a s tempem, které jsme jeli, jsem byl pocitově spokojen. Zádrhel nastal až po servisu. Přestože totiž předpověď počasí prakticky vylučovala možnost deště, na první rychlostce po servisu se nemožné stalo skutkem a přišla vydatná přeháňka. Nám a posádkám okolo nás lilo fakt hodně. Nás déšť zastihl při jízdě lesním šotolinovým úsekem a už tam jsem musel mít zapnuté stěrače na maximum. Každopádně zpětně bych volbu pneumatik neměnil, jelikož pršelo zhruba půl erzety ze tří vložek a na další bylo místy vlhko. Zbytek závodu se obešel bez problémů a my udrželi druhé místo ve třídě RC4 II,“ hodnotí druhou hustopečskou etapu osmadvacetiletý soutěžák.

Dalším startem Dominika a Jirky bude Rally Bohemia. „Na tu se hrozně moc těším a pokaždé jí považuji za vrchol sezony. Vždy se koná kolem poloviny roku, kdy už jsou karty v jednotlivých kategoriích nějak rozdané a tím větší souboje probíhají. Bohemka je pro mě navíc speciální tím, že je moji domácí soutěží. Chodil jsem se na ní dívat od mala, kdykoliv byla možnost. Jako divák jsem si oblíbil Sosnovou, kde jsem vždy setrval od začátku do konce. Navštěvoval jsem i klasické erzety. Líbily se mi jako divákovi a coby závodník je mám ještě raději (úsměv). Těší mě, že se poslední dobou rychlostky vrací blíže k Mladé Boleslavi a nejezdí se výhradně na Liberecku. Hodně zajímavou erzetou je například Staroměstská, která zůstává stabilně a za mě osobně je to nejzajímavější městská erzeta v mistráku hlavně svoji členitostí. Nejsou to prostě jen nějaké odbočky na křižovatkách (smích).“