Dominik Nwelati: „Klukům bych výhru také přál!“

Se spolujezdcem Jiřím Strossem dorazili s vozem Opel Adam R2 se startovním číslem 35 na cílovou rampu dvaadvacátí absolutně a první ve třídě RC4 II. „Spokojen můžu být maximálně. Více než vyhrát třídu asi dokázat nešlo. Tím spíše, že Lukáš Kubíček a Tomáš Štuksa jeli fakt hodně pěkně,“ pochvaluje si pilot, který letos vstoupil do své čtvrté rallyové sezony.

Na Valašské Rally se Dominik Nwelati představil počtvrté. „Oproti předchozím rokům byla jiná hlavně podmínkami. Když jsem jí jel poprvé, bylo to koncem léta. Další dva ročníky sice už byly v klasickém jarním termínu, ale letos poprvé se celá soutěž jela na mokru a také počasí bylo nejchladnější,“ porovnává jezdec, který do soutěže vstoupil druhým časem ve třídě RC4 II. Hned na následující, téměř dvacetikilometrové, Lešné se ujal vedení a to udržel až do cíle. „Hodně obávaná Lešná mi docela sedla a také se mi hodně líbila. Její obtížnost ještě zvýšilo velké množství bláta. Přesto to byla jedna z erzet, kde se mi dařilo nejvíce. Já se osobně více bál Poličné. Ta sice byla podmínkami jednodušší a nebylo tam tolik bláta, ale jelikož se jede v kopcích na úzkých silničkách, každá chybička může být drahá.“

Také ve druhé etapě držel Dominik nastavené tempo. „Erzety byly opět hezké. Hodně diskutované byly Vítkovice. Ty za mě ideální nebyly, ale nakonec lepší, než jsem čekal. Během psaní rozpisu mi přišlo, že to bude až moc pomalé a zatáčky ve městě a areálu mě zpočátku moc nenadchly. Při ostrých průjezdech však nemohu říct, že by se mi to úplně nelíbilo. Skvělá byla početná divácká účast. Ideální naopak nebylo, že se míchala auta v rámci předposlední a poslední erzety. Na trati se tak potkávala výkonově opravdu hodně rozdílná technika. Předchozí den to fungovalo bez větších problémů, ale na okruhové zkoušce je těch aut vždy hodně na malém úseku. Mě takhle dojel Dominik Stříteský ve Fabii R5, a přestože jsem mu uhnul hned, jakmile to bylo možné, nějaký čas určitě ztratil. Po závodě jsem se mu byl omluvit, ale to mu čas nezlepší…“

Klimatické podmínky zvyšovaly riziko karambolů. „Pár krizovek proběhlo, ale vzhledem k tomu, že jsme nejeli úplně pomalé tempo a podmínky byly náročné, se daly očekávat. Vyloženě velká krize neproběhla. Spíše mi jen občas ve vysoké rychlosti sklouzlo auto, a kdo zná Opel Adam R2, ví, že na vytočenou pětku to úplně příjemné není. Někde jsme naopak měli docela velký přetáčivý smyk na blátě. Asi nejvíce nám zatrnulo, když odešel alternátor a my bez běj absolvovali jednu erzetu a následující asi desetikilometrový přejezd do servisní zóny. Zde naštěstí mechanici týmu Brynda Racing vše bravurně a rychle vyměnili, takže jsme nechytli ani penalizaci. Auto jsme nakonec do cíle dovezli bez úhony a těmi smyky snad i trochu pobavili diváky,“ usmívá se mladoboleslavský soutěžák a hodnotí konkurenci. „Ta byla slabší početně, ale tím silnější jezdecky. Navíc jsme jeli všichni stejnými auty a nemíchaly se mezi nás výrazně odlišné vozy Rally4. Startovali jsme krátce po sobě, takže podmínky byly vesměs totožné. Mě popravdě vítězství potěšilo, ale zároveň mi bylo líto, že vyhrát může jen jeden. Výhru bych jim totiž také přál, protože spolu vycházíme výborně a jeli také pěkně. Bavíme se i v servisní zóně a na přejezdech, rozebíráme předpověď počasí, volbu pneumatik, kde bude vytaháno a další věci. Jsem moc rád, že jsme kamarádi a těším se na další setkání. Snad se všichni potkáme v následujících závodech sezóny. Dalším plánovaným startem našeho týmu je Rally Šumava.“