Václav Duha – smůla prolomena!

„Moc mě těší, že návrat po čtyřleté pauze přinesl prolomení smůly. Tehdy se totiž vždy moc nedařilo závody dokončit kvůli technickým závadám a už jsem byl tak trochu nešťastný. Letos to bylo mnohem lepší a motivuje mě to do dalších startů,“ konstatuje berounský pilot, jenž na Rallye Hořovice i TipCars Pražském Rallysprintu startoval s vozem Peugeot 208 R2 a noty mu četl Zdeněk Pipek.

Zatímco v letech 2016 – 2018 si Václav Duha kvůli nespolehlivosti jeho Renaultu Clio Sport příliš rallyové radosti neužil, loni si spravil chuť. Na Rallye Hořovice z toho bylo, díky penalizaci, o kousíček páté místo ve třídě A2. „Rozhodl jsem se půjčit na domácí podnik auto od turnovského týmu TMS. Jedna erzeta se jela pár kilometrů od mého bydliště. Začátek se nesl ve znamení prvního sžívání s „er dvojkou“. Úvodní páteční erzety se jely odpoledne, ty večerní za tmy. A tmu mám hrozně rád (úsměv). Komplikací naopak byl déšť a především opožděné starty rychlostek. Díky tomu nám během čekání vždy vychladly pneumatiky, bál jsem se, abych neublížil autu a sžívání bylo tím těžší,“ vrací se Václav k dubnovému podniku a kvituje, že sobota už se jela na suchu. „Dařilo se nám postupně zrychlovat a dorazily konzistentní výsledky. Ve třídě nás bylo osmnáct a my zajížděli časy mezi druhým a pátým místem. Naopak mě mrzelo výrazné zkrácení soutěže, když se nakonec odjelo pouze čtyřiapadesát ostrých kilometrů. Ostatně nedávno jsem se dozvěděl čerstvou zprávu, že se Hořovice letos nepojedou, což je při jejich letité tradici škoda. Každopádně chuť věnovat se opět závodům byla po té pauze zpět (úsměv).“

Chuť vydržela a poslední listopadový víkend prožil Václav svoji premiéru na populárním TipCars Pražském Rallysprintu. „Udělal jsem si radost ke třicátým narozeninám. Začátek však nebyl úplně radostný. S autem totiž jeden jezdec havaroval na závěrečném podniku Rallysprint Série ve Vsetíně a přestože jsme byli na Prahu přihlášeni, nebylo jisté, zda se auto stihne včas opravit. Nervy to byly až téměř do samotného startu. Nakonec se to podařilo a my tři dny před soutěží testovali v mé oblíbené Bělé pod Bezdězem. Zde se ke konci testu objevila závada, způsobená zřejmě právě vsetínským karambolem,“ popisuje hektické okamžiky třicetiletý soutěžák. Ten následně prožil horké chvilky hned v úvodu samotného závodu.

„V první ostré zatáčce úvodní erzety u Mořiny se bohužel závada znovu projevila. Když jsem na vytočenou pětku chtěl jít na brzdy a začít podřazovat, v tu chvíli se mi hnul volant směrem nahoru a nemohl jsem zařadit bez spojky. Můžeme být rádi, že jsme nedali velkou ránu. Pak začal boj s neznámou závadou a jízda s hýbajícím se volantem. Jízda pokračovala v opatrném režimu, protože jsme nevěděli, jestli je něco volného nebo upadlého. Řazení se sekvenční převodovkou se spojkou fakt nejde dohromady. Šance na dobrý výsledek byla pryč.“

Václav a Zdeněk se však nevzdali. „V cíli erzety jsme zjistili, že jsme zajeli v kategorii 2WD sedmé místo a ztráta ani nebyla tak velká. Napadlo mě, jak bychom asi dojeli, nebýt problému. Následovalo letiště Bubovice, kde jsme zjistili, že máme prasklý palubní držák od řízení. Následovala provizorní oprava dřevěnými klínky, nasbíranými po areálu letiště. Do druhé erzety jsme vstupovali opatrně. Klínek nevydržel ani do druhé zatáčky. Vložka byla poměrně rychlého charakteru a tak byl handicap velký. Oddychli jsme si a po erzetě následoval přejezd na Strahov. Naopak třetí rychlostka, kterou byl první průjezd Strahova, je techničtější a já navíc už věděl, kam se volant hýbe. Bylo to tedy lepší a výsledkem bylo páté místo ve „dvoukolkách“, které jsme ani nečekali,“ vzpomíná středočeský pilot. Navíc následoval servis. „Zde hrála roli především svářečka. Jakmile jsem viděl, že volant drží a kovový materiál je zpevněn, začal jsem autu opět věřit. Výsledek se dostavil a my na čtvrté erzetě zajeli třetí čas mezi „dvoukolkami“. Bavilo nás to a také ohlas jezdců a spolujezdců velkého mistráku na naši jízdu byl v servisu velmi pozitivní. Závěrečnou, pátou rychlostku, kterou byl opět Strahov, nám trochu pokazila přemíra motivace a již přehřáté pneumatiky. Ve snaze dohnat ztrátu jsem byl příliš rychlý do retardéru a hrozil kontakt s balíkem. Jelikož jsem věděl, že na stupních vítězů ve třídě nebudeme a auto má jet další týden Mikuláš Rally Slušovice, nechtěl jsem riskovat jeho poškození. Raději jsem tedy, i za cenu následné půlminutové penalizace, projel páskou.“ Akce však ještě nekončila. „Po servisu následovala show pro diváky. Já váhal, zdali jet. Dělat kolečka s „předokolkou“ není přece jen úplně cool. Navíc když jedeš po závodníkovi jménem Jan Skála, pilotujícím maďarského žigula (smích). Nechal jsem se však Zdeňkem ukecat a nakonec to byly nejhezčí momenty závodu. Už jen při pohledu na tuhle fotku.“

Václav Duha se v civilním životě věnuje obchodu s realitami a jeho kancelář sídlí v Berouně. „Ve své profesi poznávám zajímavé lidi. Díky tomu jsem navázal spolupráci se společností CARACAL MACHINES, sídlící v obci Loděnice u Berouna, zabývající se prodejem a servisem bagrů značky SANY. Nemohu zapomenout ani na firmu MV Izolace. Doufám, že spolupráce naplnila očekávání,“ oceňuje podporu svých reklamních partnerů Vašek a naše povídání končí svými plány do letošní sezony. „Auto mi hrozně sedlo a dokázali jsme se držet novodobějších a rychlejších aut Rally4. Chtěli bychom pokračovat alespoň nějakými starty v rámci Rallysprint Série nebo Českomoravského poháru třeba v Radouni, která je krásná. Každopádně Praha to jistí (smích).“