#44 První vyhrání (rychlostní zkoušky) z kapsy vyhání

Britský pilot nemá mezi fanoušky zrovna nejlepší pozici. Je synem bohatého otce, který rád pumpuje peníze do rozvoje jeho kariéry. Po startech ve WRC2 mu zaplatil i sedačku v tovární Fiestě WRC v M-Sportu. Vloni si tam zaplatil roli týmové jedničky. Tu letos převzal Craig Breen a právě oba ostrovní jezdci byli jediní z pětice pilotů Pum Rally1, kteří odjeli kompletní porci všech světových soutěží. V očích mnoha fanoušků je tak Greensmith jezdcem, který zbytečně zabírá exkluzivní tovární místo jinému jezdci. Situace ale není tak jednoduchá a Britovi nelze upřít, že se sezónu od sezóny zlepšuje. Do seriálu WRC2 vstoupil v roce 2017 a na konci roku se ani nevešel do top ten. S Fiestou R5 se pustil do silné konkurence i o rok později a hned čtyřikrát stanul v jednotlivých soutěžích na bedně. V obou amerických podnicích v Mexiku a Argentině dojel druhý a v konečném pořadí sezóny obsadil čtvrtou příčku hned za trojicí továrních škodovek. Do sezóny 2019 už Greensmith vstupoval v roli továrního jezdce a s Fiestou R5 a později Rally2 startoval v rámci WRC2 Pro. V Monte Carlu a také oblíbeném Turecku vyhrál a sezónu dokončil na třetí příčce. Monte Carlo a Turecko hrály výraznou roli i v následující Britově sezóně, kterou už absolvoval čistě v tovární Fiestě WRC. Zatímco v monacké rally se ztrapnil svou piruetou, při které nesmyslně odstavil Fiestu do příkopu, v Turecku se poprvé v kariéře podíval mezi nejlepší pětici světového podniku. To samozřejmě nebyl hlavní důvod pro to, aby se vloni Brit stal jedničkou M-Sportu. Tým ale procházel transformací, kdy většina peněz šla na vývoj hybridní Pumy Rally1, se kterou plánovali znovu zaútočit na nejvyšší příčky. Greensmith tak jako jediný z jejich sestavy absolvoval všech dvanáct podniků a logicky sesbíral nejvíce bodů. V několika soutěžích ale musel tvrdě bojovat s novým parťákem, nadějným Adrianem Fourmauxem. Oba dosáhli na dvě pátá místa, která se stala pro Francouze maximem. Greensmith k tomu přidal ještě čtvrté místo na Safari. Získal jej poté, co na kontě jeho parťáka přibyla desetivteřinová penalizace za zkrácení trati.

I do letošní sezóny tak Greensmith vstupoval s tím, že musí hlavně porážet svého mladého francouzského kolegu. To ještě netušil, že mu v týmu přibude druhý mladý Francouz a hlavně jeden starší zkušený. Stáj ale posílil i Craig Breen, který po Britovi převzal formální pozici stájové jedničky. Už na Monte Carlu si ale Greensmith dokázal odškrtnout jeden z úkolů. Konečně vyhrát rychlostní zkoušku v soutěži MS. Podařilo se mu to už během první etapy na RZ 7. Za zmínku jistě stojí i to, že budoucího mistra Kalleho Rovanperu dokázal držet více než minutu za svými zády. Sobotní defekt a technické problémy mu pak už nedovolily si porážku Fina vychutnat i v cíli. Ale další páté místo do sbírky také není špatné. Tradice se mají dodržovat, takže Greensmith přidal další umístění v top pětce i ve Švédsku. A ještě tam pilotoval nejrychlejší Ford na trati. Na pátém místě se pak vyskytoval i v Chorvatsku. Než přišel defekt. A pak ještě jeden, a to už musel vzít zavděk restartem. Ještě o jeden defekt více jej postihnul v Portugalsku. Naštěstí to tehdy nebylo na přerušení jízdy, o to se postaral Greensmith v sobotu až chybou a poškozením zavěšení. V pátek málem přidal na své konto i první vyhranou rychlostní zkoušku na šotolině. Neuspěl o 6,1 sekundy, o kolik na RZ 2 zajel rychleji jeho krajan Elfyn Evans. Největší problémy se zničenou pneumatikou si Brit prožil v Keni na RZ 4. Nejen že mu odlétající kusy gumy od pravého zadního kola rozebraly bok auta, ale to ještě začalo hořet. Celý incident i s problematickou výměnou kola trval dlouhých třináct minut. Definitivně musel na dobrý výsledek zapomenout poté, co v sobotu ráno poslal svou Pumu na bok. V následující Rally Estonia Brita vyřadila porucha transmisí a technika o sobě dala vědět i v Řecku, kde pro změnu zkolaboval motor. Ještě předtím v Belgii, kde chyboval sám jezdec, začala série čtyř nepovedených soutěží, během kterých Greensmith vybojoval pouhé dva body. Zejména se mu nevydařil Nový Zéland a Katalánsko. V obou se mu podařilo havarovat v živém přenosu před kamerami a zasloužit se o zrušení daných zkoušek pro zbytek pole. Skóre si Brit vylepšil až na závěrečné asfaltové soutěži v Japonsku, kde ho pro změnu potrápila technika. Dojel šestý a v celkovém pořadí šampionátu se udržel mezi deseti nejlepšími. Cíl v podobě první vyhrané zkoušky v soutěži MS Greensmith vybojovat zvládnul, ale na další metu v podobě pódiového umístění v soutěži se nedostal. Dokáže to příští rok? A s čím bude vůbec po odchodu z M-Sportu jezdit?