Škola v Kopné...

TISKOVÁ ZPRÁVA

Posádka Rallyesportu Poděbrady Václav Dunovský – Jiří Stross se na XIV. Rallyesprintu v Kopné přehoupla do druhé poloviny letošní sezony. Reference zkušenějších a tamějších poměrů znalých posádek hovořily o vrcholu sprintové sezony, o náročných RZ a těžkých závodech. Po vlastních zkušenostech nelze než souhlasit!

Mezi konkurencí třídy N2 chyběli Jan Šlehofer se Zbyňkem Soběhartem – což byla velká škoda, protože oba by si účast na nejpopulárnějším sprintu zasloužili. Nechyběli Henzl s Čečilem, Kulda s Marouškovou, konečně se vrátil Tomáš Marek s Karlem Vajíkem, Dan Zpěvák s Pavlem Zvonkem či bratři Hrabcové. Skupině N potom vévodila jména jako Stejskal – Král, Roubíček – Hovorka, Smékal – Chvojková.

Soutěž rozloženou do dvou dnů opět nenechalo počasí na pokoji a klikaté a většinou velmi úzké silničky v okolí Slušovic poznamenal déšť. Jednalo se především o časté lesní úseky, kde se ta nejklouzavější vlhkost drží dlouho.

Prolog – Honda byla obuta na intermedia, tedy na jistotu, důležité bylo hlavně absolvovat celou RZ bez chyby, což se povedlo se ztrátou pár vteřin. Smůlu na defekt měli Marek s Vajíkem.

RZ 2 první velká zkouška, na voze zůstala intermedia, v kufru se ale vezly dva středně tvrdé slicky. Soupeřům byla vrácena ztráta z prologu. Zabrat dalo hlavně klesání do cíle ve Všemině.

RZ 3 v první části bylo v lese hodně kluzko, proto zůstala obuta intermedia. Zhruba v polovině RZ v nájezdu na širokou hlavní silnici ale posádka trefila zbytek dopravní značky s betonovým základem, prorazila pneumatiku a na zbytcích ráfku dojela do cíle. „Bylo to čitelné místo, stačilo se tam podrobněji podívat o tréninku a bylo by jasné, že nejde jet tak vnitřkem. Teď už to nezměníme. Budiž to ponaučením pro příště,“ zněl komentář jezdce. V cíli byla ztráta přesně minuta na čelo N2.

V následném servisu byl vůz zkontrolován, vyspraven dávkou „izolačky“ a přezut na suché pneu. Do další sekce poděbradští junioři vyráželi se ztrátou 48,2 s na vedoucí Kuldu s Marouškovou.

RZ 4 + RZ 5 první z této dvojice zkoušek byla poznamenaná probržděním pravé vracečky, zhasnutím motoru a couváním. Vypadl Marek s Vajíkem, když neudrželi pěkně nasazené tempo. Pětka se celkem povedla a ztráta se o pár vteřinek snížila.

RZ 6 již na slickách se vůz řídil o mnoho lépe. V cíli z toho bylo vítězství v N2 i N. „Podhoran byl asi to nejhezčí, co jsme zatím kdy jeli,“ shodli se oba členové posádky.

V servisu proběhla jen běžná kontrola a stejně jako v Pačejově rozhodnutí zkusit se prokousat co nejvýš.

RZ 7 + RZ 8 se vydařily. V první krátké měli kluci opět namále ve stejné vracečce jako při prvním průjezdu, ale údajně to ještě „dalo na rejd“. Až poslední vložka jedoucí se v opačném směru než RZ 2 a RZ 5 rozhodla o konečném pořadí. Naše posádka ji absolvovala v solidním čase a navíc Henzl s Čečilem chybovali a po výletu mezi stromky ztratili mnoho vteřin. Celkově tedy Vašek s Jirkou obsadili 2. místo ve třídě N2 se ztrátou 28,9 s na pěkně jedoucí Kuldu s Marouškovou, třetí místo vybojovali Zpěvák se Zvonkem, 3. v Junior2000 a 4. ve skupině N.

„Se závěrem jsme celkem spokojeni, dokázali jsme se držet špičky skupiny N a hlavně vyvarovat se chyb. Soutěž to byla nádherná a pro nás velkou školou. Je super, že tam lidi dokážou soutěžemi tak žít,“ uzavřel jezdec.

Velký dík patří týmu, mechanikům, partnerům a fanouškům!