pátek 27. března 2026redakce@ewrc.cz

Jak jsem byl na Rallye Světlá

Po hodně dlouhé době jsem se zašel podívat na Volný pohár v rallye a byl jsem mile překvapen.

Po hodně dlouhé době jsem se zašel podívat na Volný pohár v rallye a byl jsem mile překvapen. Ani si už nevzpomenu, kdy jsem se na podobných "amatérských" závodech byl naposledy podívat. Vlastně je div, že jsem si na něco podobného našel čas. Vezměte si, kolik je velkých mistráků, sprintů, pohárů, k tomu si třikrát za rok zajet na svět... Toho volna je prostě málo.

Uplynulý víkend jsem si už někdy začátkem června naplánoval jako oddychový, kdy nechci o rally ani slyšet. Pojistil jsem si to pro jistotu víkendovou návštěvou u tchýně (vycházím s ní dobře;)) v Havlíčkově Brodě, kde jsem vždy i mimo dosah internetu. Jenže člověk míní, život mění...

Tak nějak náhodou jsem u nás v portále zahlédl, že se jede Rallye Světlá jako volný podnik. Tak jsem jen tak ze zvědavosti mrkl na podrobnosti - 11 RZ včetně dvou nočních, nějakých 60 přihlášených včetně několika zajímavých aut, na první pohled zajímavé tratě. Asi nemusím dodávat, že zvědavost a láska k rally nakonec zvítězila a já jsem se rozhodl, že se tam zajedu podívat. Ne jako novinář nebo kameraman, prostě jen tak, jako obyčejný divák.

V pátek v podvečer jsem si cestou do Brodu trochu zajel a projel si nějaké části rychlostních zkoušek. Ono to nebylo až tak těžké, protože se jely vlastně jen tři různé úseky, vše v okolí Světlé nad Sázavou. Tratě byly docela zajímavé, stavitelé se evidentně snažili, aby tratě nevedly skrz vesnice a oni tak neměli problémy s různými povoleními. Byly to veskrze úzké vedlejší silničky s hrubším asfaltem, ale v poměrně dobrém stavu. Nebyly nijak extra technicky náročné, naopak místy dost rychlé. Vytipoval jsem si několik pěkných míst a jel do Brodu.

Před devátou hodinou večerní jsem naložil švagra, který sice rallye neholduje, ale zvědavý byl, a vyrazil na jednu ze dvou nočních zkoušek. Pravda, díky startu ve 21:19 nešlo o úplně noční jízdu, ale stmívalo už se dobře. Jeli jsme na vytipované místo asi 1,5 km po startu RZ1. Byla to kosa o nějakých 150 stupňů po opravdu rychlém náletu. Šlo o divácké místo, alespoň se to tak psalo v programu. Pravda, bylo tu několik desítek diváků, vesměs místních "znalců". Dokonce i jednoho postaršího pořadatele jsem zahlédl, byť mu bylo tak nějak jedno, že diváci stojí i v poměrně nebezpečných místech. Nejhorší ale byli dotěrní komáři.

Stihli jsme i všechny předjezdce, z nichž mě zaujal ten poslední, s číslem 0+ jedoucí Svoboda. Všímal jsem si ho i další dny, svou Felicii vodil opravdu pěkně, ale přitom dravě. Podle startovní listiny měla jet šestice myšáků, mimo jiné třeba Trnovec, Gavlák nebo Neumann, tedy dobře známí jezdci. První ale přilétl borec s Toyotou Celicou GT 4x4, sice už trochu oprýskanou, ale ten výkon tam prostě vidět byl. Po Impreze jsme konečně čekali na to, co předvedou jezdci s myšáky. První přilétl Gavlák a v kose udělal na štěrku klasické hodiny. Tedy pokud to byl Gavlák, na oknech totiž byla místo posádky Gavlák-Novák jen nápis Cowley-Novas;) Stejně jako ve výsledcích.

Další se přiřítil Neumann a udělal úplně stejné hodiny. Pak už jsem začal ztrácet přehled o startujících. Mnoho posádek nejelo, mnoho jelo s čísly, které ve startovce nebyly, jezdilo to hodně na přeskáčku... Každopádně Trnovec nejel, i když bych si vsadil na to, že jeho vůz jsem při průjezdu Světlou zahlédl.

Pak se ale objevil Vak s Lancií Delta HF Integrale. Také už na voze bylo vidět, že není nejnovější, ale to auto má stále své kouzlo a dravost. Navíc jezdec to auto vodil velmi pěkně a dravě. Po průjezdu prvních asi 8 posádek přišla najednou pauza. Jediný místní pořadatel nevěděl proč, ostatně podobnou vymoženost jako vysílačku mu nikdo nesvěřil. A tak jsme čekali a čekali. Po 10 minutách volá švagr jednomu známému, co dělal pořadatele na jiném místě, co se děje. Řekl nám, že to byli předjezdci a teď je pauza, než začnou jezdit závodníci. Co dodat... Snad jen to, že to bylo kvůli nehodě, což jsem se dozvěděl až v pondělí z internetu.

Pauza trvala půl hodiny, takže se mezitím zcela setmělo. Místo na výjezdu teď nebylo moc dobré, protože nás auta oslňovala tak, že nebylo nic vidět. Přešli jsme tedy do náletu do kosy, zhruba do místa, kde se začínalo brzdit. Tady teprve začal ten pravý adrenalin. Prakticky každá druhá posádka zde měla menší či větší krizovku. Ten nálet byl opravdu brutální a odhadnout v té rychlosti a tmě, kde brzdit, to byl opravdu pro posádky oříšek. Šokovalo mi ale, že opravdu ani jedna posádka ten nálet neprodala nebo neprovrkala! Všichni plný plyn do poslední chvíli a pak tvrdě na brzdy, buď to vyjde nebo. Při dupnutí na brzdy lítaly všem od předních kotoučů jiskry. Kdo jak jel vám nepovím, protože v té tmě se nedalo postřehnout, kdo je kdo. Ale jinak to byla paráda, noční zkoušky prostě mají své kouzlo a jen škoda, že se jich u nás nejezdí víc.

Druhý den jsme vyrazili na RZ3, což byla první sobotní zkouška, stejná, na které jsme byli v noci. Zvolili jsme pouze místo o několik kilometrů dál, což byly krásné serpentiny v lese. Na místo jsme jeli takovou nenápadnou úzkou asfaltkou přes les, přes nějaký statek. Tam jsme potkali místního statkáře s vidlemi v rukou, který stál na cestě a tvářil se hrozně nepříjemně, jako kdyby těmi vidlemi chtěl propíchnout nás, nebo aspoň kola na autě. Nakonec ustoupil a nechal nás projet.

Serpentiny to byly krásné, táhlé, ale zároveň dost nebezpečné, protože okolo byly stromy a sráz. Navíc se to jelo do kopce a na některých autech bylo znát, že by potřebovaly nějaký ten výkon navíc. Asi proto jsem byl tentokrát z průjezdů trochu zklamaný. Několik menších krizovek a smyků sice bylo, ale byly to především posádky z vozy s pohonem zadních kol, tedy hlavně starší Škodovky. Ale přiznám se, že jsem tolik starších Škodovek už dlouho neviděl - 130LR, 120L, 110L, 130RS, záplava Favoritů i Felicií.

Na další průjezd jsme se přesunuli na RZ5, což byla zkouška Dolní Město - Světlá. Tu jsem si najel den předtím, a tak jsem tam měl vytipované místo asi kilometru po startu. Byl to pravý vingl po rychlém náletu s kopce, navíc na bordelu. O obtížnosti zatáčky jsem se ostatně přesvědčil sám, když jsem tam den předtím měl také menší krizovku, když mě překvapil právě ten vytahaný bordel. Problém byl v tom, že jsme na místo museli dojít pěšky od startu, což v tom horku nebylo zrovna příjemné.

Na místě mě překvapilo množství diváků. Vzhledem k tomu, že se tam nedalo nijak dojet, jsem tam nikoho nečekal, byť to bylo označené jako divácké místo. Pochopil jsem až za několik minut. Všichni diváci byli účastníci nějakého školního výletu, kteří šli údolím místního potoka a tady se zastavili na čumendu a na odpočinek. Ale na odpočívající "osmačky" byl docela příjemný pohled... Když pak asi po 20 autech pokračovali v cestě kolem potoka, rázem bylo divácké místo bez diváků.

Samotné průjezdy ale byly spíš opatrnější. Vytahaný bordel měly asi posádky napsaný, stejně jako sráz a potok na výjezdu. Dávaly si tedy velký pozor, aby zatáčku projížděly čistě. Největší krizovku předvedla posádka Favoritu s číslem 60 - Horák-Horák. Projet tuto zatáčku s Favoritem mohutným bočním smykem asi zrovna neplánovali...

Bylo opravdu horko, a tak jsme se vrátili na start, kde jsem omrkli několik startů a vozů. Líbilo se mi, jak se u stodesítek jezdí s otevřeným zadním kufrem kvůli chlazení.

Před námi byl poslední plánovaný průjezd. Rozhodli jsme se jít znovu do kosy, kde jsem byli předchozí den večer. Bohužel jsem se nepodíval do mapy, a tak jsme tam jeli docela slušnou oklikou. A protože jsem nechtěl přijít o průjezdy prvních posádek, nasadil jsem tempo, se kterým bych se mohl směle zařadit mezi startující. Přijeli jsme minutu před startem, první auto jsme stihli jen tak tak.

Místo nás znovu nezklamalo, krizovek bylo možná ještě více než noc předtím. Znovu jsem byl nadšen nasazením posádek, všichni chodili na brzdy na poslední chvíli, Vak s Lancií těžce probrzdil. Běžné byly průjezdy bokem, na třech kolech, ale ke cti soutěžícím nutno říci, že všichni se s tím poprali statečně. Opět jsem si všiml posádky č. 60, která bokem jezdí snad všechny zatáčky. Škoda jen, že startujících docela ubylo, přeci jen technika na starších autech tolik nevydrží.

V poledne jsme už jeli domů a odpolední testy už vynechali. Jen pro úplnost doplním, že nakonec vyhrál Gavlák před Vakem (Lancia) a Svobodou (Toyota Celica). Neumann nedokončil. Celkové výsledky a ostatní informace nejen o Rally Světlá, ale o volných pohárech vůbec, se dozvíte na serveru erally.cz.

Na závěr bych chtěl říct jednu věc. Ačkoliv jsem na volný pohár zašel po dlouhé době, byl jsem velmi mile překvapen. Nasazení posádek je kolikrát větší, než je vidět na větších závodech. Jsou tam také k vidění vozy, které jinde neuvidíte. Osobně nechápu, proč se tyhle postarší škodovky nemohou objevovat třeba i na sprintech - přibylo by soutěžících a bylo by na co koukat. Takže děkuji všem účastníkům za příjemné podívání a přeji jim, ať jim vydrží chuť do závodění. Asi netřeba dodávat, že to skoro všichni dělají ve volném čase a financují ze svých peněz. Tohle je to pravé podhoubí a základna pro rally u nás...

P.S. Omluvte případně kvalitu fotografií, vyfotil jsem něco jen pro reportážní účely;)

Načítání komentářů...

Další článek

eWRC video Rallye Szombathely 2006
eWRC video Rallye Szombathely 2006
Video z šotolinové maďarské Rallye Szombathely pro vás připravil Petr Eliáš.

Předchozí článek

Minaříkova srdeční záležitost
Minaříkova srdeční záležitost
Vstříc své domácí soutěži se o tomto víkendu vydá posádka Lubomír Minařík – Viktor Semela.