Robert Vodička a jeho osudový Krumlov

Začalo to již v roce 2000, kdy naše posádka Robert Vodička a Pavel Dobiš (ještě za ROTO Plzeň) s Nissanem Almera havarovala na noční RZ ve Svatém Jánu nad Malší. Přímo před cílem u diváckého místa v objektu JZD. Nabourali jsme do betonového základu přístřešku a Almera byla zcela zničena včetně motoru i karosérie. Tímto bylo naše účinkování v sezoně 2000 ukončeno, neboť jsem pak byl tři měsíce nemocný se zlomeninami. No a také z finančních důvodů...

Díky pochopení ze strany ROTA a podpory jak rodiny, tak spolujezdce Pavla, jsme se v roce 2001 vrátili opět za ROTO Plzeň, tentokrát s Nissanem Micra ve třídě A5 na Šumavu, Valašku a opět Krumlov, kde jsme konečně spatřili cíl na 4. místě ve třídě A5. Po přestávce jsem opět s Pavlem Dobišem usedl v roce 2004 do Felicie třídy N1, tentokrát za Rallysport Příluky s autem od Pavla Prášila ze Zlína. Absolvovali jsme celou sezonu 2004 v této třídě (hlavně z finančních důvodů-nejlevnější závodění) a na Krumlově se nám podařilo dojet na 3. místě ve třídě a získat tak první pohár z Krumlova.

V roce 2005 jsme se pod Rallysportem Příluky a autem - tentokrát Felicia A5 opět od Pavla Prášila - vrátili a po úspěchu na Jaeneru (2. místo A5) a Šumavě (4. místo A5) se vydali opět na Krumlov. Tam nás zase připravil o boj ve třídě A5 osud, kdy se nám Felicia zastavila v cíli RZ1 Tisovka a bylo po nadějích.

V letošním roce jsme z finančních důvodů jeli pouze Šumavu ve třídě A5 (jak jinak než za Rallysport Příluky a s Prášilovým autem) a dojeli na 3. místě ve třídě. Po dopočítání výsledků a přidělení časů mne po týdnu bylo sděleno, že jsme až 4. a poháry jsme vrátili na PAMK Klatovy!!

Po dohodě s majitelem Pavlem Prášilem jsme vyrazili na Krumlov 2006 s Felicií A5 (pro mne zbrusu novým autem). Jel jsem s takovýmto autem prvně v životě a svezl se s ním jen z přejímek do Krumlova cca 10 km. Pro mne bylo nové hlavně řazení Hewland, se kterým jsem ještě niky neřadil. Na prvních průjezdech dvou RZ jsme přecenili počasí a vyrazili na tvrdých slickách (neprořezaných) a ztratili tak na soupeře asi 2 minuty. Byl jsem rád, že jsem se doklouzal do servisu. Pak jsem již obul lépe a začal se s autem učit, stahovat a jezdit lepší časy. Druhý den již vše fungovalo a začal jsem již jezdit 2. a 3. časy v naší třídě. Auto fungovalo bezvadně - díky mechanikům a Pavlovi Prášilovi! Před poslední RZ Kohout jsme byli se třetím Hodaněm v jedné sekundě (kterého jsme dohonili díky jeho problémům). Nemohli jsme nic nechat náhodě a jeli jsme naplno. To se mi stalo osudným - v jedné zatáčce v lese (L5 kope) bylo moc bláta, auto se přetočilo a pozadu opustilo silnici do lesa, kde se zastavilo o kameny. Přední kola se vyvrátila a bylo po nadějích.

Krumlov je prostě pro nás asi osudem, protože od roku 2000 jsem nehavaroval a po létech se tak stalo znovu až v Krumlově. Ale nikdy na něj nezanevřu, je to hezká soutěž. Absolvovat jako já letos 2x Malonty s pěkným "áčkem", to je zážitek, který asi potvrdí nejeden jezdec či spolujezdec. Kohout (hlavně druhý průjezd) byl pro mne letos na Krumlově nejtěžší RZ.

Na závěr děkuji všem příznivcům, fandům, redakci eWRC.cz, Pavlu Prášilovi a jeho mechanikům za auto a přípravu, spolujezdci, rodinám a všem kdo nám to závodění trpí a fandí.

S pozdravem Robert Vodička