Pětapadesát let ELE Rally

Co do kvantity letošní ročník ničím zásadně nevystupoval z řady, naopak se posádek sešlo vcelku málo. Atraktivních speciálů R5 ale na start v Son en Breugel dorazil pěkný počet devíti exemplářů. Jeroen Swaanen se v letech 2011 a 2012 dvakrát stal holandským mistrem. Pro první titul si dojel se Subaru Impreza WRC S14, ten druhý pak vybojoval s mnohem obvyklejším Fordem Focus WRC08. V následujících letech už Swaanen startoval pouze příležitostně a poslední dva roky v soutěžním autě neseděl vůbec. Škodu Fabia R5 si tak nejprve vyzkoušel na menší belgické rally a pak teprve se vrhnul na ELE Rally. Úplně špatně si Swaanen nevedl a první etapu zakončil se ztrátou skoro půl minuty jako čtvrtý. Bohužel v sobotu hned ráno havaroval. Dalším zajímavým startujícím se stal Gerard Tijink, který strávil většinu času v posledních letech za volanty zadokolek BMW a Nissan. Tentokrát se premiérově posadil do kokpitu Volkswagenu Polo GTI R5, ale ani ten mu nestačil k prohánění nejrychlejších jezdců. Do cíle dojel Tijink až jako šestý a jen těsně za sebou udržel Antoine van Ballegooijena v Mitsubishi Lancer EVO X. Až se za volant Pola posadí jeho majitel Hans Weijs jun., bude to daleko zajímavější podívaná.

Nejrychlejší čas v úvodní zkoušce zaznamenal Bob de Jong se svým Hyundaiem i20 R5 a v navyšování náskoku pokračoval i v dalších dvou zkouškách. Do první servisní přestávky dorazil s náskokem 8,9 sekundy na Ford Fiesta R5 Jaspera van den Heuvela. Ten následně vyhrál RZ 4 a 6. De Jong sice kontroval vítězstvím v pátém testu, ale ani to mu na etapový triumf nestačilo. Do druhého dne pilot Hyundaie nastupoval se ztrátou 4,7 sekundy jako druhý. Naděje na vítězství si po pátku mohl dělat i třetí Kevin van Deijne, který za volantem Škody Fabia R5 zaostával o necelou čtvrtminutu. V sobotu ale van Deijne už nejrychlejší dvojici nestačil a musel se spokojit s nejnižším pódiovým stupínkem. Parádní výkon znovu předvedl Piet van Hoof, který se svým historikem Mitsubishi Lancer EVO IV skončil těsně pod bednou. De Jong a van den Heuvel spolu sváděli parádní souboj a střídali se v zajíždění nejrychlejších časů. Pilot Hyundaie sice zůstával na druhé příčce, ale do závěrečné dvojice testů nastupoval s hratelným odstupem deseti vteřin. V předposlední zkoušce se ale de Jong dostal do potíží, ztratil dvojnásobek svého odstupu a boj o vítězství předčasně rozhodnul. Van den Heuvel mu tak mohl v klidu přenechat dílčí vítězství v závěrečném testu, jeho celkový triumf s náskokem půl minuty to nikterak neohrozilo.