Monte Carlo - tady je Ogierovo!

Poslední den Rallye Monte Carlo je za náma a známe prvního vítěze 46. sezóny světového šampionátu. Dnes byla na programu poslední čtveřice rychlostních zkoušek a tyto se jely bez servisní přestávky, takže ten, kdo chtěl spatřit cíl, musel zvládnout bez chyb odjet 63 kilometrů. Prvním z dnešních úseků byl ten se jménem La Bollene Vesubie - Peira Cava, který posádky provedl přes legendární Col de Turini a vzhledem ke stavu vozovky byla část zejména po průjezdu průsmykem stezkou odvahy na zledovatělém a někteří soutěžící se nevyhnuli návštěvě sněhových bariér. Druhý úsek La Cabanette - Col de Braus se do itineráře vrátil po desítkách let, kdy se naposledy měl jet roku 1973, ale tehdy byl zrušen. Na tomto testu se také odehrála PowerStage a to už byl definitivní konec soutěže.

Po včerejšku byl ve vedení Ogier, který sice odpoledne ztrácel náskok na Tänaka, ale i tak mu pořád půlminuta zbyla, což byl náskok, na kterém chtěl pro dnešek zůstat. Otázka však byla, pro co se dnes rozhodl Tänak, zda chtěl útočit na svého bývalého parťáka z M-Sportu, nebo zda zvolil cestu jistoty a bodů za druhé místo. První dnešní vložka naznačila, Estonec se ve stopce nechal slyšet, že v těchto podmínkách nechcce zbytečně tahat, naopak Ogier zajel nejrychleji a na Tänaka v celkové klasifikaci vybojoval dalších 11 sekund. Na druhé zkoušce dnešního dne byl nejrychlejší Neuville, jenž se opět o něco dotáhl Evansovi, ale jinak se pořadí neměnilo.

Při druhém průjezdu přes Col de Turini byl opět nejrychlejším Neuville, jehož následoval o 15 desetin pomalejší Evans. Pro tyto jezdce bylo důležité, že najeli dvacet sekund na Meeka, protože Britova pátá příčka se po RZ16 stala velmi blízkou kořistí jak pro Welšana (ztráta 12 desetin), tak i pro Belgičana (86 desetin ztráty na Meeka). Pořadí před PowerStage tedy bylo následující. Vedoucí Ogier si postupně na Tänaka vybudoval 57 sekund náskoku a poslední vložka byla v jeho podání jen o tom neudělat chybu. Podobný náskok měl Estonec na třetího Latvalu, dvě a půl minuty za Finem následoval jeho krajan Lappi a pátý s odstupem 18 sekund byl Meeke.

Není asi mnoho těch, kdo by tipovali, že po docela nevýrazném výkonu v průběhu soutěže se na PowerStage k nejlepšímu času namotivuje Meeke, vždyť Brit do té doby zajel jen jednou mezi nejlepšími třemi a ve svých komentářích ve stopce se nechával slyšet, že nemá z auta úplně pocit. Inu, rally je sport nevyzpytatelný a Meeke si připsal pět bonusových bodů. Další v podstatě bonusové body mu přinesl Lappi, které opět skončil venku a propadl se pořadím a uvolnil Meekovi svou příčku. Ale zpět k PowerStage. Za vítězným Meekem dojel se dvěma sekundami ztráty Neuville, třetí byl Mikkelsen, čtvrtý Latvala a aby ani M-Sport nepřišel o nějaký ten bonusový bodík, pátý čas zaznamenal Ogier.

V celkovém pořadí Rallye Monte Carlo dopadlo podobně jako vloni. Vítězství získal Ogier, i když jeho cesta za prvním místem byla o něco méně dramatičtější než v předchozím roce, druhou příčku bral při premiéře u Toyoty Tänak a třetí dojel Latvala, což znamenalo, že Estonec si s Finem oproti loňsku své příčky prohodili. Již zmíněná chyba na PowerStage stála Lappiho drahocenný čas a několik příček, což znamenalo, že v celkovém pořadí se na čtvrté místo posunul Meeke, deset sekund za ním následoval Neuville, který sice nevstoupil do sezóny úplně optimálně, ale v porovnání s loňským rokem to bylo nebe a dudy. Šestou příčku bral Evans, sedmý dokončil Lappi, osmé místo patřilo Bouffierovi, devátý byl Breen a desítku uzavřel vítěz WRC2 Kopecký.

Český pilot si ve WRC2 dojel pro zasloužený triumf s takřka dakarským náskokem 14 minut na druhého v pořadí, jímž byl de Mevius s Peugeotem 208 T16. I třetí příčka patřila vozu z provenience koncernu PSA, konrkténě šlo o DS3 R5 v rukou Itala Sciessere a čtvrté místo patřilo Suninenovi, jenž zároveň klasifikaci uzavřel. Poháry za první místo ve WRC2 nejsou jediné, které si Kopecký domů do Kostelce poveze, protože zlato sesbíral i v rámci klasifikace třídy RC2. Zde jej na stupních vítězů doplnili další piloti Fabií R5, konkrétně na druhé příčce mladý Rovanperä a třetí byl švýcarský matador Burri, jenž si start v Monaku odpustí jen zřídkakdy a letos jel už podvacáté.