Rakousko třešničkou na dortu

V letošní sezoně pro nás byly všechny závody nové. Začali jsme ve Vyškově. S odstupem času hodnotím tuto soutěž pořadatelsky perfektně zvládnutou a krásnou. Zpětně se i usmívám nad tím, co jsme měli na předsezoním testování v pořádku, ale na technické přejímce před závodem byl názor komisaře zcela odlišný. No, člověk se vynadává a předělá to. Co jiného mu taky zbývá, když jeho start, který si zaplatil ze své výplaty visí na banalitě. To se ale netýká pořadatelů, ti jak jsem psal, měli dle mého názoru vše na vysoké úrovni. Auto nás nezlobilo a i když je to taková hračka v sériovém provedení, bavilo nás to. Pokuď to bude možné, do Vyškova se vždy rád na závody vrátím.

Na západní straně České republiky nám zbyl už jenom jeden závod RSS a to Pačejovská Agropa. Soutěž nabídla rekordní účast a upřímě, nedivím se. Kromě zvláštně svázaného itineráře s nedá vytknout pořadatlům ani ťuk. Krásné počasí, krásné tratě a prima parta. Všechno klapalo a my jsme odjížděli domů nadšení.

Když jsme zjistili, že už z tak málo soutěží RRS je navíc zrušen podnik v Jeseníkách, přemýšleli jsme co dál. Vsetín jsem již jeli v roce 2014 a chtěli jsme zkusit nové prostředí. Samozřejmě, člověk si opět zanadával, kde jsou ty soutěže tzv. za barákem. Vrchovina, Okříšky, Třebíč, Pelhřimov. Nic, všechno minulost... Na ostatní závody to je všechno hrozně daleko, zvláště pak, když se o všechno staráte v tak malém počtu ''dobrovolníků'' jako my :-) Ale co bych vykládal, takhle to my kluci (a holky) ze zadní části startovní listiny prostě máme skoro všichni.

Ale světe div se, nejbližší soutěž byla v podstatě jen cca 12 km od našich Slavonic. V Rakousku. Herbst rallye Dobersberg. Pochopitelně rakouské soutěže jsme evidovali již od legendární Semperit rallye a kombinace asfaltu a šotoliny nás samozřejmě velice lákala. Takže vyjednat na FAS povolení k zahraničnímu startu a složit startovné 520 Euro. Všechno se nám nakonec podařilo a mohli jsme se těšit na start. Už od seznamovacích jízd mi bylo jasné, že ač jsme jen 12 km za barákem, tak je to všechno tak nějak jiné. I ten ten asfalt klouzal jinak než u nás... :-) Co jsem ale opravdu kvitoval je, že soutěž měla 99 ostrých kilometrů a cca stejné množství kilometrů na přejezdech. To se u nás také moc nevidí. Překvapení se konalo na technické přejímce, protože poprvé od doby co závodím, nikdy žádného komisaře nenapadlo zkusit funkčnost elektrického odpojovače. Podle mě podstatná záležitost. U nás se každý smíří s pohledem, že tam ten vypínač je. Značení helem, které předkládáte na technické kontrole, aby byla kontrolovatelná i při závodě pohledem přes okno, že jste neměl na přejímkách jinou... a mohl bych pokračovat. V sobotu nás běžně a několikrát kontrolovali komisaři, jestli máme dostatečně utažné pásy před RZ, jestli máme nehořlavé prádlo atd... A ke všemu nám vždy mile popřáli šťastnou cestu. Měl jsem pocit, že jim opravdu o tu bezpečnost posádky jde. Soutěž proběhla v naprosté pohodě, nikde žádný problém. Perefktní zážitky ze šotolinových úseků alespoň ve mně stále přetrvávají. Užili jsme si to.

Po rakouské Herbst rallye jsem se rozhodli sezonu ukončit. A co bude příští rok to opravdu nevím. Člověk se vždy na závody tak těší, ale furt je něco, co mi tady u nás začíná vadit. Nevím jestli to je ta přílišná byrokracie... Nebo to, že spousta kamarádů pomalu věší závodění na hřebík... V podstatě se nedivím, vše se jen zdražuje. Nemáme auta, se kterými se dá do budoucna závodit v nějaké obdobné třídě bývalých N1 nebo N2. Něco v rozumné cenové relaci. Jistě, máme krásné Adamy. Kdo by ho nechtěl. Ale všichni víme, kolik takové svezení stojí. S motivací je to v tomto sportě jako na houpačce, většinou jste namotivovaní dokud nevidíte reálnou cenu... :-) No, uvidíme. Flintu do žita ještě házet nehodlám :-)

Za letošní sezonu musím poděkovat především rodině. Alence za navigování a trpění mých aktivit, tátovi, bráchovi, Martinovi a Tomášovi za pomoc při přípravě auta, mamce, která fandí a vždy přijde s nějakým sponzorským darem a také strejdovi, který nám velice pomohl při startu v Rakousku. Děkuji našim dlouhodobým partnerům – Autodíly Uchytil Dačice, Město Slavonice a Autodílna Roman Fuka Slavonice.

Přeju všem klukům a holkám co střádají plány pro sezonu 2017, aby jim vše vyšlo podle představ a zase jsme se viděli na závodech tak jako letos.