čtvrtek 26. března 2026redakce@ewrc.cz

Argentinské souboje živlů a techniky

Preview Rally Argentina - Měsíc a půl dlouhá přestávka skončila a americké dobrodružství může pokračovat.

Měsíc a půl dlouhá přestávka skončila a americké dobrodružství může pokračovat. Kolotoč mistrovství světa se přesouvá z Mexika do Argentiny, kde už ve čtvrtek odstartuje šestatřicátý ročník tamní soutěže. Ta obohacuje světový šampionát o atraktivní většinou poměrně rychlé šotolinové tratě, jaké byste jinde na světě hledali jen stěží. Jestli něco popisuje argentinské tratě opravdu přesně, pak jsou to všudypřítomné brody. Tolik přejezdů potoků nenajdete na žádné jiné soutěži. Navíc takřka každý z nich vypadá jinak. Od krátkých a hlubokých přes dlouhé s pevným betonovým podložím. Speciály WRC jsou na jejich průjezdy dokonce vybaveny speciálním systémem uzavírajícím přední průduchy, aby se voda nedostala k motoru a elektronice. Kromě brodů Argentina nabízí i další specialitu, kterou jsou úseky El Condor a Mina Clavero odehrávající se vysoko v horách mezi obrovskými kameny v doslova měsíční krajině. První jmenovaný úsek stejně jako v předešlých letech i letos bude hostit Power Stage. Posádky se tam vydají až v neděli, zatímco v pátek je čeká návrat na rychlé a celkem široké rychlostní zkoušky na jih od Villa Carlos Paz.

V sobotu se měla soutěž po dlouhých třinácti letech vrátit na úseky v okolí Ischilinu. Na nejseverněji umístěné rychlostní zkoušky argentinské rally se ale posádky nakonec nevydají. Po loňském incidentu, kdy se Hayden Paddon se svým i20 WRC dostal až mezi diváky, bude letos na argentinské organizátory kladen obzvlášť velký důraz stran zabezpečení. A právě zmiňované úseky byly vyhodnoceny po prohlídce Michele Mouton jako ne zrovna ideální ve vztahu k bezpečnosti a zajištění dostatku diváckých míst. V sobotu se tak bude soutěžit o něco blíže centru soutěže na ještě zajímavějších úsecích a navíc to celé soutěži přidá na počtu ostrých kilometrů, celkem jich bude na posádky čekat 364. Vzhledem k situaci, do jaké se organizátoři dostali kvůli neposlušným divákům z let minulých a kdy jim dokonce hrozí i vyřazení z MS, se dá očekávat, že můžou některé zkoušky být zrušeny. V minulosti nic takového v Argentině nebylo ojedinělé a v roce 2003 dokonce organizátoři došli tak daleko, že museli zrušit závěr sobotní etapy a dvě zkoušky operativně přesunout v harmonogramu na neděli. Takřka každý ročník argentinské rally nabídnul atraktivní a napínavou podívanou, kterou dnes ještě zvýrazňuje fakt, že tuto rally zatím nikdy nedokázal vyhrát Sebastien Ogier. Podívejme se teď do minulosti na tři opravdu zajímavé ročníky této soutěže.

Rok 1999 – Bratrovražedný boj bez slitování

Sezóna roku 1999 začala zajímavými výsledky, kdy si vítězství v prvních šesti podnicích mezi sebe rozdělila trojice jezdců. Každý z nich vyhrál dvě po sobě následující soutěže, když Tommi Mäkinen ovládnul Monte Carlo a Švédsko, Colin McRae v Safari vyjel první triumf pro nový Ford Focus WRC a rychlost nového vozu potvrdil vítězstvím i v následující soutěži v Portugalsku. Následně se šampionát přesunul na zpevněný povrch a o rozruch se tam postaral vítězstvími na Korsice a v Katalánsku Philippe Bugalski za volantem Citroënu Xsara Kit Car. Jezdcům s vozy WRC převaha speciálu Formule 2 vůbec nevoněla a tak uvítali, že se k sedmému dějství přesunuli na nezpevněný povrch v Argentině.

Jako první tam na trať vyrazil lídr mistrovství Mäkinen a po pomalejším startu si na RZ 3 připsal dílčí vítězství, které ho katapultovalo na druhé místo těsně za vedoucího Didiera Auriola s Toyotou Corolla WRC. Pilota Mitsubishi ale následně v rozletu zastavily problémy s převodovkou, u které se jako následek jednoho trochu tvrdšího doskoku vytratil hodně důležitý čtvrtý rychlostní stupeň. Tommi tak první etapu zakončil až na pátém místě s odstupem minuty a čtvrt za lídrem. Až za červeným Lancerem EVO VI spatřil cíl první etapy tovární pilot Fordu Thomas Radstrom. Švéd si při své premiéře na argentinské půdě počínal obezřetně a na rychlosti mu moc nepřidaly ani problémy jeho týmového kolegy. Colin McRae vlétnul do první etapy vítězstvím na legendární zkoušce El Condor, ale v následujícím neméně slavném testu Mina Clavero poškodil zavěšení a musel odstoupit.

Prvním lídrem soutěže se stal Carlos Sainz s Toyotou, ale v pátek dopoledne nestačil na tempo nastolené nejen jeho stájovým kolegou Auriolem a propadnul se po RZ 3 dokonce až na čtvrté místo. V šestém testu si El Matador připsal další ztracený čas, když se mu v jeho průběhu otevřela špatně zajištěná kapota, a v pátek večer mu patřilo čtvrté místo s odstupem třičtvrtě minuty. Ani jeho týmový kolega Auriol vedení neudržel, ale na třetí příčce zaostával jen o nicotných 3,5 sekundy. Vedoucí příčky ovládli piloti Subaru, kteří těžili z výhodnějších užších pneumatik Pirelli. Richard Burns za svým stájovým kolegou Juhou Kankkunenem zaostával o 1,1 sekundy a v sobotu tak nemusel čistit trať. Hned ráno si ale prožil hodně horké chvilky, když mu zazlobila elektronika ovládající všechny možné funkce ve voze včetně převodovky. Britové problém dokázali vyřešit restartem, ale desetisekundové penalizaci za pozdní příjezd na start prvního testu se nevyhnuli.

Kankkunen musel čistit soupeřům trať a první sobotní sekci dokončil jako třetí s odstupem 11,6 sekundy. Do vedení se vrátil Auriol, ale moc dlouho v něm nevydržel. Burns se z ranního incidentu rychle oklepal, po RZ 13 se dostal do čela a do třetí etapy odcházel už s celkem pěkným náskokem čtvrt minuty na konkurenta s Toyotou. Kankkunen v sobotu ztrácel díky své startovní pozici, ale dobře věděl, že v neděli to samé čeká jeho týmového kolegu. Nejprve si k snídani dal jako dezert Auriola, který se trápil s defektem a zutou gumou a svůj útok na obě modré Imprezy musel vzdát. V průběhu dne pak finský pilot Subaru ještě více přitlačil na pilu a smazal náskok svého týmového kolegy. Před závěrečnými jedenadvaceti ostrými kilometry měl Brit náskok už jen 1,2 sekundy a u britské stáje Prodrive sáhli k týmové režii. Tyto informace se ale očividně ke Kankkunenovi nedonesly, nebo ani donést nechtěly. Fin dal do posledního testu vše a svého kolegu o 2,4 sekundy porazil. V týmovém zázemí zavládnul šok, David Richards pak po příjezdu finské posádky situaci před televizními kamery zachraňoval, že není potřeba, aby si nechali připsat časovou penalizaci. Nejvíce bodů bral Kankkunen, ale morálním vítězem byl pro šéfa stáje Burns, který doplatil na sobotní desetisekundovou penalizaci.

Rok 2001 – Dva Britové, voda a oheň

Po hořkém zakončení argentinské soutěže v roce 1999 se Burns o rok později konečně dočkal svého tamního vítězství. V přímém duelu dokázal udolat Marcuse Grönholma v Peugeotu 206 WRC. Na konci roku to ale byl přeci jen Fin, kdo se radoval nejvíce. Po zisku prvního titulu mistra světa ale vysoký Fin zažil katastrofální start do sezóny následující a do Argentiny si přivezl body pouze za třetí místo v Portugalsku. Zbylé tři podniky vůbec nedokončil. A Peugeot se startovním číslem 1 nedokázal prokličkovat všemi pastmi ani na jihu Ameriky. Grönholm se od začátku soutěže potýkal s problémy a držel se až na konci první desítky. Odsud se vyhoupnul během soboty na místo čtvrté, ale pak kvůli potížím v závěru dne spadnul zpátky na šesté místo. V neděli celé martyrium zakončil chybou, po které jeho vůz uvíznul mimo trať. Při pokusu vrátit se zpět u 206 Fin spálil spojku. Stájový kolega Didier Auriol povzbuzený vítězstvím v Katalánsku chtěl zabojovat o další triumf, ale první den zakončil až jako pátý. V sobotu ráno se po poruše turba propadnul až na příčku devátou a nedělní porcí kilometrů se nedokázal vůbec propracovat stejně jako Grönholm. V případě Francouze bylo příčinou vylomení pravého předního kola v úseku Mina Clavero. Harri Rovanperä odstavil poslední 206 s poškozením zavěšením levého zadního kola už v pátek a Peugeot do Francie odjížděl s prázdnou.

Bez bodů domů odjížděla i česká stáj Škoda Motorsport, která se účastnila bizarního incidentu. Ten do značné míry zastínil souboje na trati a poznamenal celou soutěž. Pilot cisterny hasičů směřující k požáru, který na jedné rychlostní zkoušce založili neopatrní grilující diváci, to trochu přehnal s rychlostí v jedné zatáčce. Shodou okolností to bylo u časové kontroly, kde zrovna stály soutěžní vozy. Obě Octavie WRC cisterna poškodila a ještě u toho byl zraněn člen týmu. Stejně jako v roce 1999 přijížděl do Argentiny v pozici vedoucího muže mistrovství Tommi Mäkinen a stejně jako tehdy se mu v pátek moc nedařilo. Trápila ho mlha, gumy a nakonec se musel vyhýbat jednomu šílenému divákovi, takže etapu s minutovým odstupem zakončil jako čtvrtý. Carlos Sainz na rally, kterou rok předtím z vedoucí pozice zakončil nárazem do svodidel, přijel s bolestmi zad. V první etapě i přes to dokázal o 3,6 sekundy udržet za svými bolavými zády Mäkinena. Obhájce vítězství Burns měl poněkud pomalejší start, nevyhnul se ani chybám a v pátek dopoledne si nechal svého úhlavního nepřítele McRae hodně ujet. Po poledni na něho sice pět desetinek najel, ale to nebylo nic, když vezmeme v potaz Skotův náskok 41,4 sekundy.

Sainz s bolavými zády dokázal i v sobotu odolávat útokům pronásledovatelů a do závěrečné etapy šel s už solidním náskokem přes minutu. Ani v posledním dnu se u jeho vozu nic závažného nestalo a El Matador i přes zdravotní handicap udržel skvělou bronzovou příčku. O čtvrté místo si to mezitím pořádně rozdali Mäkinen v Mitsubishi a Solberg na Subaru. Fin měl v sobotu ráno smůlu, když musel řešit problémy s transmisemi a spadnul na šesté místo. Norský soupeř mu ale nedokázal pořádně ujet a do neděle šel s náskokem pouhé čtvrtminuty. Mäkinen poslední den soutěže začal nejrychlejším časem, ale potom to stejně jako v roce 1999 trochu přehnal s jedním skokem. Převodovka tentokrát vydržela, ale z Lanceru začal vytékat olej. Toto, ani následné přetočení ale čtyřnásobného mistra světa nezastavilo a ještě získal sladkou odměnu v podobě vybojování kýžené čtvrté příčky. Solberg musel nedělní ráno absolvovat s poškozeným posilovačem a to se dosti výrazně podepsalo na zajížděných časech.

Na čele výsledkové listiny mezitím setrvávala dvojice rychlých Britů. McRae sice musel během soboty čistit trať, ale nikterak se tím nevzrušoval a udržoval si konstantní náskok. Suché podmínky na trati, tedy s výjimkou průjezdů zhruba šedesáti vodních brodů, hrály do karet Burnsovi. Pilot Subaru ale nedokázal soupeřův náskok stáhnout na takový rozdíl, jaký by si přál, a do neděle nastupoval s časem o 37,1 vteřiny horším. Vedoucí jezdec každopádně na náročných tratích v horách na západ od Cordoby nechtěl moc riskovat, poslední dva roky totiž právě tam vyhasly jeho naděje na dokončení náročné soutěže. Burns do toho šel více naplno a snížil svůj odstup na 21,8 sekundy. Závěrečným El Condorem ovšem McRae prolétl nejrychleji ze všech a první vítězství sezóny 2001 si pojistil. Zatímco do Argentiny odjížděl bez jediného bodu, zpátky do Evropy se vracel s deseti v kapse a hlavně tím nastartoval skvělou sérii tří vítězství v řadě, díky kterým se vrátil do boje o tehdejší titul.

2002 – Jedna soutěž, tři vítězové

Rally Argentina je každoročně jedno velké dobrodružství a nejvíce se o tom v tom špatném smyslu v roce 2001 přesvědčil tovární tým Škoda Motorsport. Nové špatné zkušenosti si s krachující zemí o rok později připsali zástupci továrních týmů ještě před samotným startem. Tentokrát se museli vypořádat s přepadením během slavnostní večeře. Argentinským divákům rozhodně nechybí pořádné zaujetí pro věc, ale i mezi nimi se občas vyskytne nějaký ten idiot. V tomto případě jeden takový hodil do okna jedoucího Fordu Focus WRC Markko Märtina kámen. Posádce se naštěstí nic nestalo. Argentinci jsou opravdu horkokrevní a kolem trati úvodní zkoušky se jich sešla tak nezvladatelná kvanta, že tato musela být zrušena.

V té druhé se do potíží dostal úřadující mistr světa Richard Burns, když se mu po průjezdu jedním z četných brodů dostala voda do elektroniky a motor až do konce zkoušky šel na tři válce. Angličan tedy soutěž začínal s mankem, ale v průběhu etapy se dokázal prodrat přes týmového kolegu Harriho Rovanperä na třetí místo. Finský pilot Peugeotu 206 WRC se navíc v závěru první etapy dostal do pořádných potíží s vylomeným kolem. Definitivní tečku za jeho nepovedeným argentinským vystoupením udělal v sobotu porouchaný motor. Lídr mistrovství Marcus Grönholm se třetí stříbrnou 206 od začátku soutěži dominoval. Nečekaně do půli dne zařazené průjezdy superspeciálkou mu ale mohly vystavit stopku, neboť se tam Fin málem překlopil přes střechu. Tommi Mäkinen s továrním Subaru se tak i nadále musel smířit pouze s druhým místem. Po RZ 5 na svého krajana ve službách francouzské stáje zaostával o 16,5 sekundy a stejný odstup mezi oběma zůstával i před závěrečnou dvojicí pátečních zkoušek. Ty ovšem do boje o vedení promluvily mírou vrchovatou, a to díky mlze. Ta se snesla na trať až po průjezdu prvního vozu, který pilotoval Grönholm. Finský pilot situace maximálně využil a navýšil náskok na Mäkinena na doslova drtivou minutu a čtyřicet sekund. Těžký den zažíval kvůli zažívacím potížím Petter Solberg v Subaru Impreza WRC, ale do soboty nastupoval ze čtvrtého místa s minimální ztrátou 6,6 sekundy na třetího Burnse.

Norský pilot do druhého dne moc dobře nevstoupil, když se hned v první zkoušce přetočil. Na svého někdejšího týmového kolegu na třetím místě tak ztratil další čas a během dne už ho dohonit nedokázal. Naopak si musel hlídat svá záda před zle dotírajícím Carlosem Sainzem ve Fordu Focus WRC. Španěl v sobotu přitlačil na pilu a přiblížil se k Solbergovi bojujícímu s převodovkou na rozdíl pouhých 8,9 sekundy. Jednalo se sice o boj o čtvrté místo, ale pozdější průběh událostí ukázal, nakolik byl důležitým. Vpředu se mezitím situace pořádně vyhrotila. Grönholmův Peugeot si postavil hlavu a v první ranní zkoušce se kvůli problémům s elektronikou zastavil. Následně se sice rozjel, ale kvůli poruše hydrauliky nemohl Fin používat řazení na volantu. Během dvou zkoušek Grönholm poztrácel celý svůj náskok a musel začínat od začátku. Mäkinenovi návrat do hry vlil novou krev do žil a pilot Subaru přidával jeden rychlý čas za druhým, až se v závěru etapy dostal do čela. Náskok pouhých půl sekundy ale vzbuzoval naději na zdrcující závěr soutěže.

Do závěrečné porce ostrých kilometrů se s větší chutí zakousnul Grönholm. I když se úvodní zkouška odehrála na veleznámém úseku El Condor, rozdíl mezi oběma Finy bojujícími o vítězství činil pouze 1,9 sekundy. I další zkouška zavedla posádky vysoko do hor na úzké cesty lemované obrovskými kameny. Malinký a obratný Peugeot 206 WRC se tam cítil jako ryba ve vodě a tak nebylo divu, že Grönholm i zde zajel rychleji a zvednul svůj náskok na 5,5 sekundy. Mäkinen však věděl, že bude další test jeho těžkopádnému Subaru vzhledem k rychlému a otevřenému terénu sedět daleko lépe. Do své jízdy dal vše, ale v poslední zatáčce před cílem se dostavila chyba. Fin byl moc rychlý a Imprezu poslal do divokých salt. Jelikož se podařilo pohotovému divákovi obrovský incident natočit, tato nahrávka obletěla svět a dodnes často dokládá průběh jedné z největších nehod historie MS. Rival v Peugeotu si mohl oddychnout a v klidu absolvovat závěrečnou zkoušku El Mirador.

Nakonec ale došlo i na něho, jelikož byl při výjezdu z ranního servisu přistižen, jak po problémech s elektronikou přijmul cizí pomoc. Ještě že Mäkinen s Lindstromem z nehody vyvázli bez zranění, jejich obrovské nasazení se vzhledem ke Grönholmově vyloučení ukázalo jako zbytečné. Šampaňské pro vítěze si tak na cílové rampě vychutnal Finův týmový kolega z Peugeotu Burns. Ale tím ještě nejdramatičtější ročník argentinské rally zdaleka nekončil. Na technické kontrole po skončení soutěže se ukázalo, že Burnsova 206 neodpovídá kvůli lehčímu setrvačníku pravidlům a i druhý tovární vůz francouzské značky byl ze soutěže vyloučen. A kdo se tedy nakonec stal v pondělí po soutěži vítězem? Ač to ani namátkou nemohli tušit, celou neděli spolu o vítězství bojovali Sainz a Solberg. Španěl závěrečnou etapu odstartoval rychleji, v první zkoušce se dostal před svého soupeře a v té druhé ještě navýšil náskok na 9,6 vteřiny. V předposlední zkoušce zajeli oba borci shodný čas a Solbergovi už zbývalo jediné, vsadit na jedinou kartu. Na rozdíl od týmového kolegy Mäkinena závěrečný útok zvládnul bez nehody. Na vítězství mu ale čas z poslední zkoušky nestačil, Sainz si svou pozici o 4 sekundy uhlídal. A z Argentiny si po všech těch peripetiích nakonec odvezl nejvíce bodů ze všech.

Načítání komentářů...

Další článek

Rajd Swidnicki – komentář
Rajd Swidnicki – komentář
Zredukovaný polský šampionát letos nabídne pouze šest podniků, titul bude obhajovat Lukasz Habaj.

Předchozí článek

O čem se štěbetá na síti #21
O čem se štěbetá na síti #21
Na sociálních sítích existuje mnoho multimediálního obsahu, který by se jinak na web eWRC.cz nedostal.
Argentinské souboje živlů a techniky | eWRC.cz