Tým Tomáše Tomečka - 3. díl - Neštastný den

Pilot Tomáš Tomeček a navigátor Ladislav Lála dnes obsadili vynikající třetí místo v kategorii kamionů a jsou na desátém místě celkového pořadí. Kategorii motorek a přehledem vede zkušený matador Nor Ullevaseter. V osobních vozech je v čele Kazachstánec Sazonov a v kategorii kamionů dominuje Rus Anton Schibalov na Kamazu.

Dnešní etapa začala, hned od prvních metrů, rozlehlým dunovým polem. Zde Tomáš úročí své zkušenosti a současně takový terén velmi svědčí tatrovácké konstrukci jeho vozu. Druhá polovina etapy byla velmi rychlá a vedla po kamenitých a písčitých pistách podél hranice s Alžírem. Tři sta šest kilometrů dlouhou etapu, závodníci zakončili průjezdem přes krátké dunové pole. Závodní Tatra i posádka jede v závodě bez vážnějších problémů. Team Excalibur/Promet se však aktuálně potýká technickými obtížemi na doprovodném voze.

Cestopis – Neštastný den.

Sedl jsem si ke psaní cestopisu hodinu a půl před tím, než ho musíme společně se všemi ostatními materiály odevzdat. Honza, už také pracuje a musí vše, co běžně vydá na několik hodin stihnout za podstatně méně . Důvodem nutnost odevzdat vše do 23:00 a tak stihnout odeslání domů. Dnes byl velmi hektický den a k práci se tak dostáváme až nyní. Zítra snad bude více času na vše potřebné. Dnes se toho dělo opravdu hodně a ještě to není u konce.

Už od rána to nebylo nic moc. Po třetím přeřeku při komentáři z ranního vstupu z bivaku mě Honza řekl, že na mě nemá nervy. Prý jde posnídat a možná po tom na mě bude mít znova náladu. U snídaně jsem se polil kafem. No smůla nás dnes pronásledovala dále a jen se rozšířila i mimo moji osobu.

Start etapy je na úbočí dunového pole. Moc hezké písky jak ze žurnálu. Zlatá barva, akorát tak sypké a nádherně tvarované. No krom těchto superlativů, je i blízko Merzouga. Turistické městečko co je neustále plné lidí, kteří se nechávají vozit terénními vozy po dunách a nebo si mohou půjčit čtyřkolky nebo velblouda. Takže startovní místo a další stovky metrů jsou obsypané lidmi a závodníci se budou mezi nimi muset proplétat.

Příjezd ke startu jsem navigoval já a nějak se mi podařilo, i přes jasné GPS souřadnice se zamotat a do navigovat nás z trochu jiné strany. Nu stane se. Jen ještě v tu chvíli netušíme, že smůla bude pokračovat. A má být ještě horší. Do startu zbývají jen minuty a do toho mi zvoní telefon. Satelitní číslo. Toto je vždy znamení průseru a zpravidla velikého. Bezděčně zkontroluji z kopce, zda naše závodní Tatra stále stojí v koloně před startovním CP. Je tam! Tak co to,kdo to? Volá Petr Čapka, mechanik z asistenčního vozu. S velkými obavami zdvihám telefon.

Nevím zda jste měli možnost někdy hovořit do satelitního telefonu, pokud ne tak věřte, že není moc o co stát. Díky velkému zpoždění hlasu se musí vždy čekat pár vteřin, než hlas dojde na druhou stranu. Rozhovor pak trochu vypadá jako ve vysílačce. Současně neustále slyšíte šum a přeskakování a spojení často padá. Je jedno, zda máte Inmarsat, Thurayu nebo Iridium. Z osobní zkušenosti vím, že každý z těchto operátorů má svá specifika. Tam kde není GSM signál je pocit, že se můžete někam dovolat k nezaplacení, ale víte že to prostě dělat nechcete. Satelitním telefon se používá zpravidla v nouzi.

No a letos si smůlu vybrala naše asistenční Tatra. Za třicet let Dakaru nevíme o nikom komu by prasklo ložisko na klikové hřídeli. Dá se zde opravit téměř vše. Hodně by o tom mohli vyprávět Lopraisovi, ještě při Dakaru v Africe. Minulý rok ojnice (snad si dobře pamatuji tyto skutečnosti) prolétla ven blokem motoru Tatry v teamu u Svobodů. Na Dakaru v Argentině, Petr Vodák a spol zachránili Andrého De Azaveda sborkou-rozborkou spojky. Aby se k ní dostali, museli nejdříve hodně pracovat s rozbruškou.

Šéf mechanik Petr Čapka patří do teamu top mechaniků, které jste schopni v našich krajinách sehnat. Tatru zná jak své boty a dokáže dělat skoro všechny zázraky. Bohužel Tady jsou však jeho schopnosti nepoužitelné. Části ložiska nadělaly v motoru velikou paseku a jediné co pomůže, je celý motor dostat ven z auta a udělat kompletní repas.

Mezi tím Tomáš odstartoval. Duny jsou jeho doména. Do cíle dojíždí, po více než tři sta kilometrech, jako třetí v kamionech za ruskými Kamazy a celkově obsazuje desáté místo.

Určitě se podívejte na video s onboard záběry. Radost ze super výsledku netrvá dlouho.

Je potřeba začít společně řešit způsob jak 14 tun těžký a nehybný kamion někam dostat. Jak to udělat tak, aby se to stihlo do zítra do rána a mohlo se případně pokračovat v soutěži. A jak pokračovat dále? Bez asistence? Jak ho dopravit do Evropy. Na toto vše je zhruba 17 hodin.

Aktuálně Tomáš pomáhá asistenční Tatře a pomalu se přibližují k bivaku. Odhadem by zde měli být kolem třetí, čtvrté ráno. Jsme často ve spojení a snažíme se vyřešit vše tak, aby zítra byla posádka Promet/Excalibur na startu a my mohli pokračovat do Dakaru.

Čas je nyní náš hlavní nepřítel. Dnes se spát asi nepůjde, ale udělá se naprosto vše co nás napadne, aby se jelo dál. Duch Dakaru žije. A nikdo netvrdil, že to bude jednoduché.

Z bivaku v Tenadi Vojtěch Morávek ml.