Martin Kučera o svojej ceste k Barumke 2015

Začínal s Mantou a aktuálne ho môžeme na tratiach českej rally vídať s vozidlom BMW 318 iS. Martin Kučera sa so svojou spolujazdkyňou Silviou Hlavičkovou rozhodli v tejto sezóne absolvovať vybrané podujatia zaradené do Majstrovstiev ČR v rally historických automobilov. Na Hustopečiach dosiahla posádka výborné 3. miesto v absolútnom poradí, no na Bohemke ju sklamal motor. Aktuálne je pred ňou slávna Barumka.

Martin Kučera je meno, ktoré v českom motoršporte nie je až tak známe a to aj napriek tomu, že tento jazdec je s automobilmi a rýchlymi kolesami silno prepojený už od útleho detstva. „Auta jsou můj koníček snad od narození. Vlastně za to můžou rodiče, kteří mě brávali na Barumku sebou už v kočárku. Atmosféra 80-tých let byla úžasná. Vzpomínám, když bývaly tréninky, tak jsem sedával pod Pohořelicama a mával na jezdce. Dnes už takový zájem není“, opísal svoj prvý dotyk s automobilovým športom jazdec. Roky pomaly pribúdali a Martin, tak ako každý mladý chlapec odchovaný na autách, túžil sadnúť si za volant a konečne sa zviesť na nejakých pretekoch. „První pokusy o závodění byly někdy kolem roku 1999. To jsem začínal se švagrem na slalomech s jeho fáčkem, potom pořídil 205 Gti. Jezdívalo se asi každou první neděli v měsíci v Biskupicích na letišti. Byla to super doba a perfektní na to, aby se člověk naučil ovládat auto a zazávodil si. Stálo to pár kaček a byla tam super parta (rodina Ušelova, Tonda a Michal Červenka, Pepa Dohnálek, Ing. Jan Regner a spousta dalších). Úroveň na tu dobu byla vysoká. Bohužel jsem již tenkrát přišel na to, že čistá stopa mi moc nejde“, dodal Martin.

V roku 2008 sa Martin rozhodol, že absolvuje Valašskú stopu a to na Opli Manta. Ako sám povedal, historické autá ho vždy lákali: „Historiky mám rád proto, že ta auta se musí řídit. Nejsou v nich žádné zbytečné elektronické vychytávky, diferenciály, kontroly trakce. Jezdci jako Rohll, Toivonen, Sedlář, Allen, Kankunen a pod, jsou v mých očích Bohové. Nedá se to popsat. Historiky musíte mít v sobě. Moderní auta toho nikomu moc neřeknou. Mezi jezdci v historicích je taková přátelštější atmosféra. Je to úplně odlišné závodění jak mezi "velkými kluky“. Manta však vydržala len do druhej erzety, v ktorej prasklo tesnenie pod hlavou. Potom prišli legendy na Barumke, kde bola Manta pripravená znovu odštartovať. „Díky Petrovi Benedělovi se postavila celá Manta za čtrnáct dní. Tenkrát jsem jel s Lukášem Kytlicou i díky němu se auto dostavilo. Nejvíc se ale nadřel můj táta s Petrem“. Posledná súťaž s Mantou bola Rally Posázaví v roku 2010, ktorá však nebola veľmi úspešná. Na sedadlo spolujazdca si vtedy sadol Tomáš Blažek a auto dostalo ranu a išlo pod plachtu. No na trať sa raz určite vráti: „Dodnes ji mám a až přijde čas, vyjede i ona na tratě RZ. Je to úžasné auto. Takový parník, ale je zábava to řídit. Je ale náročná na provoz, špatně se shánějí díly.“ Zatiaľ čo si Manta dopriala „zimný“ spánok a spolu s ňou aj jazdec, v roku 2014 prišlo na rad nové vozidlo a to už aktuálne BMW 318 iS. V aktuálnej sezóne prišla aj zmena na strane spolujazdca, kam si usadla Silvie Hlavičková. „Hledal jsem stálého spolujezdce a dohodli jsme se se Silvou. Znal jsem ji již dlouho a je zapálená do rally. Mám dojem, že ženy o tento sport v poslední době projevují víc a víc zájmu. Z mé zkušenosti musím říct, že to byla dobrá volba,“ vysvetlil svoje dôvody pre zmenu jazdec.

Posádka Martin – Silvie spolu v tejto sezóne absolvovala Rally Hustopeče, kde medzi historikmi dosiahla naozaj skvelé tretie miesto. Smolnejšia bola Rally Bohemia, kde sa dvojici začala lepiť smola na päty hneď od začiatku. „Už na shakedawnu jsem vyrobil chybu a políbil svodidla, takže kluci měli v servisu co dělat. Poté jsem zakoupil nové pneu a tímto musím poděkovat firmě MK racing, za perfektní poradenství a služby. Tak jsem na Sychrově hned kousek po startu přetáhl brzdy a museli jsme couvat. Potom nastala stíhací jízda, kterou zastavila až porucha motoru.“ Po viac ako mesačnej prestávke a príprave auta, príde už o týždeň na rad Barum Czech Rally Zlín. A Martin na ňu bude pripravený s novým motorom: „Do doby, než se naučím auto ovládat, budeme jezdit s motorem tomu odpovídajícím. Všechno stojí peníze a ne malé, proto je třeba zvážit kolik by nás stáli repase špičkově nabroušeného motoru, když s ním neumím zacházet tak, jak se má. Snažím se vyladit podvozek a až přijde čas, necháme udělat motor na nejvyšší možné úrovni. Aktuálně se budeme snažit dokončit Barumku, neblbnout a hledat optimální stopu.“

A čo dodať na záver? Určite poďakovanie všetkým ľuďom, ktorí sa podieľali na úspechoch i neúspechoch, ktoré k závodeniu samozrejme patria. „Poděkování patří především mé rodině, partnerce Šárce za podporu, tátovi za trpělivost a obětavost, mamce za doprovod na závodech. Také rodinné firmě Metal Washers spol.s r.o. Nebýt jejich podpory, tak jsem stále jako divák. Mechanikům Michalovi a Petrovi. Dvojici Danů – Walterovi a Křepelovi. Také Karlu Jirátkovi a Radku Pavlíčkovi. Všem fanouškům a divákům, nejen za podporu naší posádky, ale za to že drží tento krásný sport nad vodou a pořadatelům za obětavost a práci."