Hustopečské svodidlobraní

Rally Hustopeče jsou již delší dobu nedílnou součástí "velkého" českého šampionátu a po absenci v Krumlově jsme se na zdejší soutěž velmi těšili. Kompaktnost soutěže dokládalo i to, že jsme v podstatě kompletně natrénovali za čtvrtek (a to jsem si stihli dát i dvě hodinové pauzy). Večer příjemná akce Agrotecu v prostorách Agrotecu se soutěžemi na strojích Agrotecu. Je vidět, že v Hustopečích má tato firma silnou pozici.

V pátek jsme absolvovali bezproblémově technickou přejímku a za odměnu jsme si dali bazén. Shakedown tradičně vynecháváme, ale byli jsme se na něj podívat. Nevím, jak Honzu, ale mě už začínali svrbět ruce...

Jediný přejezd, který jsme neprojížděli, byl ze servisu na slavnostní start na hustopečské náměstí - no a z bloudění nás vysvobodil až místní městský policista... Úvodní vložka nám moc nevyšla, ale ke konci jsme již chytli rytmus. Na dvojce už jsem pro jistotu zapnul přídavná světla, Honzovi se zdálo, že je ještě vidět dost, a tak po lampičce začal šahat až v lese, kde nebylo na krok vidět... Když se do toho přidal ještě nedosednutý prach od auta před námi, museli jsme zvolnit. V tomto směru měli ale všichni situaci stejnou, prach se v lese držel ve vzduchu dlouhé minuty. Podařilo se nám poodskočit soupeřům, se kterými jsme se chtěli hlavně měřit, což bylo více méně nad plán.

I s RZ3 jsme mohli být spokojeni. To, že se nám na brzdách auto občas "spakuje", jsem zvládal pochytit bez výrazné ztráty. Osudová se nám stala v Hustopečích čtyřka. Do poloviny zkoušky šlo vše relativně dobře. Možná jsme byli pomalejší oproti prvnímu průjezdu, ale to se dá přičíst i již úplné tmě. Bohužel za obcí Diváky jsem to v pravé zatáčce již přehnal s rychlostí a práskli jsme do svodidel. Bylo mi jasné, že ty nás "vrátí do hry", ale škody na autě mně došly asi až po kilometru... Bohužel nebyl konec. Před koncem zkoušky jsem se chvilku úplně nesoustředil a pramenila z toho další chyba a šli jsme ven. V první chvíli jsem měl jasno, že končíme, přesto jsem se pokusil na poli hned otočit a po zjištění, že patrně máme všechny čtyři kola, a točí se, jsem hledal výjezd zpět na trať. Vzali jsme to přes vantík a relativně brzo se tak vrátili na silnici. Zbytek měřeného testu jsme dojeli již na "blikačky" v hodně vlažném tempu.

V uzavřeném parkovišti jsme okoukli škody. Podřený bok od začátku až do konce včetně fungl nového předního levého blatníku. Levé kolo není na svém místě - ohnuté rameno a nápravnice. Pro mě bylo překvapení, že oba nárazy ustály pneumatiky Pirelli, na kterých letos jedeme. No nic, moudřejší budeme ráno v servisu.

Sobotní ráno pro nás začalo sháněním levého ramene. Uspěli jsme u Honzy Hosnedla (velké díky!), paradoxem je, že kluci museli odstoupit hned v první sobotní zkoušce - naštěstí ne kvůli ramenu, ale kvůli poloose. U nás se mechanik Jindra Hrubý (práce všeho druhu) pustil hned do rozebíračky a sběrky, vše stihl v limitu 45 minut. S přípravou do další části závodu pomohl i druhý mechanik Lukáš. Díky ohnuté nápravnici nebylo kolo stále ve správné poloze. Vzhledem k tomu, že jsme nazuli úplně fungl nové pneumatiky Pirelli (evropského typu), tak jsme byli rozhodnuti v případě drhnutí o podběh, odstoupit ze závodu. To se neprojevilo, a tak jsme dorazili na start RZ5.

Ani v úvodu druhé etapy nám nebylo moc přáno. V první polovině vložky nás při lehkém přibrždění lehce stáhla krajnice, kde jsme vzali něco hodně tvrdého. Rána jako z děla, no jedeme dál. Chvilku trvalo, než jsem začal autu věřit, že mu nic není. Po RZ jsme zjistili, že máme ohnutý disk, nicméně pneumatika držela. Na starovickém okruhu jsme ve druhém kole dojeli Hondu. Nevýhoda tohoto okruhu je, že je z poloviny na jedno auto a tam prostě předjet nejde a z druhé poloviny - když někdo nechce, tak Vás nepustí. To naštěstí nebyl náš případ a kluci se start. č. 60 (aspoň myslím) nás pustili prakticky, jak to jen šlo. V posledním kole nám začaly vadnout brzdy, stejně tak i v následující RZ, která měla také 17 kilometrů.

V této sekci nám odpadli tři soupeři a před posledními třemi RZ jsme se ocitli na 4. místě. Třičtvrtě minuty za třetí posádkou Bartúnek - Drmota a s dostatečným náskokem před Adamem Fabrikou (nebyla to pro něj opět příliš šťastná soutěž). Nebylo o co jet a možná právě proto se nám poslední sekce vydařila nejvíce. Ve všech třech zkouškách jsme udrželi ztrátu do vteřiny na prvního v naší třídě a stáhli jsme (neprozřetelně) půl minuty. Ke třetímu místu nám tedy chybělo 13,5 vteřiny. Ty jsme nechali ve svodidlech, na poli, na RZ5, na okruhu za Hondou nebo díky vadnoucím brzdám na delších zkouškách. K bodům za čtvrtou příčku jsme si připsali i body za třetí místo v druhé etapě. Každopádně je nutné uznat vysoké kvality soupeřů na bedně, všichni si umístění za svoji jízdu zasloužili.

Díky bodům z Hustopečí jsme poskočili na průběžné sedmé místo v hodnocení třídy 8 těsně za Honzu Hosnedla a Frantu Jůzu. Následující Bohemku jsme ale oproti plánu nakonec nuceni vynechat (nákladné škody - to máte: rameno, nápravnice, ohnutý disk, dveře, zrcátko, blatník, vyklepat zadní bok auta, opravit přední nárazník, všechno nalakovat, znovu polepit reklamou...). Že vynecháme Barumku, bylo jasné už na začátku sezóny, takže nás pravděpodobně čeká jen podzimní Příbram. Na to ale budete muset ještě hodně nakupovat v Klenotech. ;-)

Onboard z osudné RZ4: