Šumava na levačku

Na start mého letošního soutěžáckého programu jsem se těšil, zvláště, když se začínalo na "domácí" Šumavě. A až do startu první rychlostní vložky šlo vše jak mělo, bohužel pak se karta obrátila a domeček se začal bortit.

Foto: Jakub Rovný

Obrácený směr Čínovského okruhu mně celkem sednul, možná se projevily zkušenosti nabrané na podzim v roce 2013, kdy jsme tady s Markem Procházkou vyjezdili pohár za druhé místo v H6, tehdy ještě s favoritem. Ve třetím kole jsme v obci před kapličkou dojeli Míru Kadlece, předjet jsme ho dokázali až u "louže" kousek před vjezdem do dalšího kola. Bohužel tady začal náš konec. Za Mírou jsem totiž zatavil brzdy, což se ukázalo u retardéru před kosou, kdy jsem si sice šlápnul na brzdy, ale tam jako by nic nebylo. Štěstí v neštěstí bylo, že jsme se vešli mezi pangejt a balík slámy. Pravda, dřevěnný zátaras se rozlétl na všechny strany a moc z něj patrně nezbylo, no a zbytek zkoušky jsem hledal tlačítko na varovná světla. Dobelhali jsme se posledního půl kola do cíle a jali se zjistit škody.

Auto na přejezdu celkem brzdilo, z předního nárazníku nám odlétly krytky mlhovek, čehož jsme si ani nevšimli, takže se zdála být jedinou škodou červená a bílá barva na předku auta. Dojeli jsme do servisu, doplnili palivo, skoro jsem přejel značení pneumatik a zamířili na RZ2 Svrčovec - Řakom. Díky probržděnému retardéru na Čínově jsem ale ztratil jistotu na brzdách a pocit z rychlostní zkoušky byl nemastný, neslaný. To přiznal i Honza, takže bylo na čase změnit náš postoj a na Korábu se postavit k závodní jízdě čelem.

Po prvních vlažných kilometrech jsme na RZ3 chytili pěkný rytmus v serpentinách za Slavíkovicemi. Následoval vjezd na panelku, kde se za levou čtyři schovával retardér. Odbrzdil jsme levou zatáčku včas, přesto jsme se podívali na místní louku. Po louce jsme se pomalu dobelhali k retardéru, kde jsme se hodlali vrátit do závodního režimu. Bohužel jsme ho již pouze projeli, po pár decimetrech se naše přední levé kolo totiž rozhodlo, že pojede do Úsilova napřed. My jsme jen odstavili Clio do louky a sledovali jak kolo upaluje možná 300 metrů...

Foto: autogen.rajce.idnes.cz

Střihly se štefty. Pěkně všechny naráz. Patrně jsme na Čínově přehřáli brzdy i s unašečem a vše začalo postupně selhávat. A na panelce se štefty definitivně uklepaly... Konec, na Korábu se už nás lidi nedočkají... U trati nás vyzvedl mechanik Jindra, kterého bezchybně navigovala Janča - navigátorka a dodavatelka skvělého cateringu. Cestou k trati zažili horké chvilky se ztraceným (no spíše s odcizeným) a později nalezeným heverem, stejně jako se záhadně povolenými koly na levé straně soupravy Ducata s vlekem. Protože se po RZ3 prakticky hned jel druhý průjezd, který začínali účastníci Vltavy, odebrali jsme se do rodného Staňkova pro náhradní díly.

K vozu jsme se vrátili za plné tmy, to ale není pro našeho hlavního (a jediného) mechanika problém. Clio vrátil do provozuschopného stavu a odjeli jsme - kolem opravujícího Pepy Mandause - do servisu. Psala se jedna v noci a Jindra, za okounění nás ostatních, pokračoval v opravách ještě další dvě hodiny. Poté jsme odstavili vozidlo do ÚP a šli se trochu vyspat. Všechna čest Jindrovi, bez něj bychom spali v pátek už doma. Takhle jsme dostali možnost projet se po šumavských tratích ještě v sobotu.

Sobotní ráno začínáme na nejdelší zkoušce soutěže. Díky zkušenostem z Polska se dlouhého měřeného úseku nebojím, starost mně spíše dělá mnoho úzkých retardérů. Neodstartujeme, zkouška je zrušena po ošklivé havárii jednoho ze čtyřkolkářů. Druhou etapu tedy začínáme v Hoslovicích. Zkoušku projíždíme a v podobném duchu jedeme Tedražice, kde si trochu skočíme. Ani z jedné RZ-ty ale ani já ani Honza nemáme ten "správný" pocit. Porovnáme časy s Honzou Hosnedlem, na první jsme mu pár vteřin dali my, v RZ9 nám něco vrátil.

Foto: Foto Brčko.cz

V servisu žádnou změnu neděláme a míříme znovu na nejdelší zkoušku 50. ročníku Rallye Šumava Klatovy. Tady jsme se konečně chytili, z jízdy máme radost (až na ten konec) a v cílové tabuli nám píšou o deset vteřin lepší čas než má Honza Hosnedl s Frantou Jůzou (problémy s brzdami). Jak jsem si o této zkoušce myslel, že je natahovaná a nebude stát za nic, realita byla přeci jenom jiná a to lepší. Na přejezdu házím řeč s Olgou Lounovou, spolujezdec zatím čistí naše přední okno reflexní vestou (obrousky zůstaly v servisu), nicméně další zkouška je pro nás zrušena a závodit se bude už jen na poslední RZ. Opět si v Tedražicích na návsi skočíme až si doskočíme pro druhý nejrychlejší čas v rámci třídy 8. Lepším byl pouze Martin Rada s Alfou (za to o parník:-) ).

Rallye Šumava Klatovy skončila vítězstvím pro Jana Kopeckého, v osmičkách pro Václava Stejskala juniora. My nevyhráli, nicméně určité vítězství (no spíše neprohra) je návrat do soutěže a celkem bezproblémová sobota. Je třeba se toho nebát a v Hustopečích se snad do kolotoče českého mistráku vrátíme. To i díky Klenotům, Golemtechu a Pirelli. Sledujte skupinu "vosum", páč letos to bude zajímavé. ;-)