Walter Röhrl: Jsou to jen na dálku řízené loutky

Dvakrát se stal mistrem světa, do dnešní doby platí za jednoho z nejlepších jezdců historie rallysport. Řeč je o Walteru Röhrlovi, který se v rozhovoru s webem stuttgarter-nachrichten.de rozpovídal o jeho pohledu na současný stav tohoto sportu. Rozhovor vznikl ještě před Švédskou rally.

Dobrý den pane Röhrle. O víkendu se koná Švédská rally.

Ve Švédsku jsem byl minulý víkend. Konala se tam prezentace a já jsem se jí zúčastnil, tak trochu jako přestávkový klaun.

Jak to myslíte?

No běžně zasvěcují novináře instruktoři. Jako malou odměnu jsem je jednou rychle svezl - stejně jako na Švédské rally se jelo lesem po sněhu a ledu mezi mantinely ze sněhu, okolo velkých stromů. A to vše ve dvěstě kilometrech za hodinu. Švédskou rally jsem jel naposledy v roce 1984, ale tyto jízdy mě stejně jako před více než 30 lety strašně bavily. Vlastně jsem měl již dost času na to abych zmoudřel - ale jet s turbem po těchto zimních cestách, to je ta nejvyšší odměna, kterou člověk může dostat.

Navštěvujete někdy soutěže mistrovství světa?

Ne, mistrovství světa sleduji v novinách a televizi. Uvidíme, zda se ve Švédsku může prosadit Středoevropan, běžně je tato soutěž doménou Skandinávců. Ti se tam vyznají nejlépe. Monte byla velmi zajímavá.

Hlavně navrátilec Sebastien Loeb se postaral o rozruch, když hodně dlouho zlobil jezdce Volkswagenu.

Jeho výkon v soutěži si lze vyložit dvěma způsoby. Šlo by říct: Snižuje to výkon Volkswagenu, byla to malá katastrofa, že se na začátku nechali od Loeba tak zničit. Na druhou stranu by ale šlo také říct, že Loeb jel zcela na riziko a řekl si, že když to nepůjde, že se tolik nestane.

On má tu výhodu, že s jeho jedním startem nebojuje o titul. Na konci slavil Volkswagen v Monte Carlu trojnásobné vítězství. V mistrovství světa v rally a ve formuli jedna dominují německé značky - Volkwagen a Mercedes.

Myslím, že i v roce 2015 bude jak Mercedes ve formuli jedna, tak i Volkswagen v rally jedničkou.

Znáte jejich recept na úspěch?

Je to velmi jednoduché: Nešetří, ale utrácejí. Když chcete v motorsportu něčeho dosáhnout, tak musíte hodně zainvestovat - a to na 100procent a ne jen na 80. Když totiž budeš vyhrávat, tak se tě na ty peníze nikdo nebude ptát, to jen když vyhrávat nebudeš. VW vyvíjí bez jakýchkoliv kompromisů, s plným zapojením materiálu a lidí - mezi dvěma soutěžemi nedochází k žádné stagnaci. Od té doby, co odešel Loeb, tak Citroen již není až tak angažovaný.

Jako moc je soutěžní jezdec závislý od výkonnosti svého auta? Ve formuli jedna je auto rozhodujícím faktorem.

Motorsport se celkově vyvinul tak, že technika je čím dál tím důležitější - a to v každé seriálu. V současnosti lze s rallyovým speciálem jezdit mnohem jednodušeji než za mých dob, nyní existují dvojité spojky, hydraulická ruční brzda, pohon všech kol ví velmi přesně, jak musí přenést sílu na nápravy. My jsme se kdysi před každým vracákem modlili: Milý bože, nechť dobře projedu zatáčkou a nevyjedu z ní ven. Za mých dob bylo mnohem lehčí se jako dobrý jezdec odpoutat od ostatních. Vyhrávat je nyní těžší, protože celé pole je více u sebe, chvílemi jde o desetiny. Když jsem já po třicetikilometrové rychlostní zkoušce nevyjel náskok aspoň půlminuty, tak jsem byl hodně naštvaný.

Jsou moderní závodníci jen fanoušci techniky?

Oni přeci znají všechny tratě ze svých videoher - usedají rovnou z dětského pokoje do závodního auta. Před dvaceti lety bylo přeci nemyslitelné, aby devatenáctiletý či dvacetiletý usedl do formule jedna. To by se ostatní jezdci umlátili smíchy. Tehdy jsem v soutěžním voze strávil 300 000 kilometrů za rok, to nyní není už vůbec povoleno. Trať před shakedownem se smí najíždět s maximální rychlostní 80 kilometrů za hodinu a v sériovém autě.

Časy se mění.

Nedávno si jeden spolujezdec z aktuálního soutěžního vozu stěžoval, že Michelle Mouton a já jsme idioti, protože neustále jen tvrdíme, že dříve bývaly soutěže těžší. Já říkám pouze: Toto není nyní rallysport, jak já si ho představuji. Dříve to byla zkouška lidí a materiálu, jelo se více než 40 hodin v kuse a v noci a za mlhy. To nebyly takové mini závody.

Bylo to jiné - ale skutečně i lepší?

Tehdy jsem vždy říkal starým, když vyprávěli o minulých časech: Vy blázni! Nyní dělám to samé. V zásadě je pro mě důležité jen to, že jsem přesvědčen, že jsem jezdil ve správné době.

Volkswagen dominuje soutěžím, ale širokou veřejnost to v Německu nezajímá.

Posaďte do auta německého jezdce - a když bude jezdit na špičce, tak ho Německo bude zbožňovat. Tak jednoduché to je. Tato mistrovství jsou o lidech, ne o značkách. Pokud pak ale někdo z nějakého státu zmizí, tak zájem zase ochabne.

Škoda že nikdo nedosáhl vašich úspěchů.

Ale to je také důvod, proč až do součanosti nemám klid a neustále ode mě chcete něco vědět (smích). Kdyby někdo takový byl, tak by se na mě už dávno zapomělo - už více než 27 let nejezdím.

Ve své podstatě jste jediná ikona rally v Německu.

Mou popularitu udržuje při životě i internet. V listopadu jsem jel v Itálii veteránskou rally, tam stálo u trati tolik lidí jako kdysi - 80 procent z nich mě během mé aktivní kariéry za volantem nevidělo, ale všichni mě znali, protože filmy se mnou viděli na internetu. Nepředstavitelné, jinak by většina z nich ani nevěděla, kdo ten starý muž z Německa je.

Vaše úspěchy tak budou na věčnost zakonzervovány.

Ano a přesto je to jiné, celá ta scéna. Dříve bylo vše otevřenější, mezi některými fanoušky a mnou vzniklo osobní přátelství, které dosud přetrvává. Takoví jezdci jako jsme byli my, ti už nyní neexistují. Dnes to jsou přeci průmyslem ovládané loutky, které nesmí říct svůj názor. Někomu jako jsem já by za dva týdny sebrali licenci a vyhodili ho.

Protože jste příliš nepohodlný?

Když jsem tehdy přišel jako vyslanec k Porsche, tak byl ještě ředitelem Dr. Wiedeking. Řekl jsem mu: Musíte si rozmyslet, zda si mě můžete dovolit. Ne kvůli penězům, o to nešlo, ale o to, zda si Porsche může dovolit, že když mi dá k dispozici špatné auto, že to tak i řeknu.

Jste v rallysport tím, čím je Niki Lauda ve formuli jedna? Někdo, kdo říká svůj názor a je mu jedno, co si o něm ostatní myslí?

Niki Lauda je jedním z mála lidí, jehož výroky mě dělají pyšným, když o mě něco řekne. Kdyby řekl, že Röhrl je nula, tak bych to mohl akceptovat. Ale víte, o čem o mě kdysi během přenosu formule jedna mluvil s reportérem ze stanice RTL?

O nule to asi moc nebylo.

Řekl: Znáš Ayrtona Sennu? Jistě, odvětil reportér. A pak řekl Niki Lauda: Vidíš a Walter Röhrl je Ayrtonem Sennou rallysportu. To mě dělá pyšným, protože přesně vím, že to Lauda i tak myslí. Budu tak dělat i nadále, když se to někomu nelíbí, tak ať si mě klidně vyhodí - na těch pár eur, které dostanu, na ty kašlu. Jezdím kvůli vášni, ne že bych si tím vydělával peníze.

Ale čas nemůžete vrátit ani vy. Jak bychom mohli mít zase v Německu vítězného jezdce?

Bylo by zapotřebí důsledněji provozovat podporu talentů, tak jak ve Finsku. Tam byla založena nadace, do které současní jezdci vkládají peníze. U nás mi to vše přijde polovičaté. S Adam Cupem byl udělán začátek, to je potěšitelné - ale v těch dvaceti letech od mého konce prostě vznikla obrovská díra.

Mělo se reagovat ihned a udržet nadále zájem.

Tak tomu je. Na této prezentaci jsem lidem říkal: Zůstaňte ještě několik dní ve Švédsku a podívejte se na tu soutěž. Jsem přesvědčen, že každý, kdo soutěž zažije na vlastní kůži a na živo, bude nadšen.