Tomáš Knápek: Díky skvělým lidem je pro nás rally relax

Jméno olomouckého pilota Tomáše Knápka se ve startovních listinách českých rally objevuje pravidelně od roku 2011, kdy za volantem vozu Škoda Felicia zahájil svou jezdeckou kariéru. Hned následující rok přestoupil do Poháru ČR a v posledních dvou sezónách tohoto šampionátu dokázal vybojovat celkové pódium ve třídě. Jak vzpomíná na své začátky, jak se mu dařilo v Poháru a co plánuje na letošek, to vám Tomáš prozradí v následujícím rozhovoru.

Můžeš se čtenářům na úvod krátce představit? Jak jsi se dostal k soutěžím, měl jsi nějaké předchůdce v rodině nebo okolí či jsi prvním, koho vůně spáleného benzínu uchvátila? Co vzory, je někdo ke komu vzhlížíš či jej obdivuješ?

Je mi 27 let, bydlím v Olomouci a rally fanda jsem od malička. Předchůdce v rodině nemám, příjmení Knápek je pouze shoda jmen – tímto je zdravím! Už od jeslí, podle fotek, vyprávění a co si pamatuji, mě nic jiného než auta v podstatě nezajímalo. Na závody Ecce Homo jsem se jezdil dívat asi od 7 let a Barum rally a ostatní podniky pravidelně od 10 let. Mám doma slušnou sbírku časopisu Rally, vystřihovánek z darovaných „retro časopisů“ - tajný poklad, co jsme si jako kluci pořizovali s Martinem Látalem – synem Marcela Látala, kterého určitě všichni znáte. Marcel nás po závodech vozil a před 4 lety jsem s ním vyjel společně na naše první závody. Já s Kájou a Marcel s Ilčou. Jsem mu za to moc vděčný, je s ním vždycky hodně veselo a na žádný stres není prostor. Vždycky jsem obdivoval Tommiho Makinena a v současné době fandím Jari-Matti-Latvalovi.

Své první soutěžní krůčky jsi dělal v roce 2011 v podnicích mimo FAS. Jak na své začátky vzpomínáš?

Moje začátky jsou nezapomenutelné a spojené s již zmiňovaným Marcelem Látalem. Jako první jsme jeli Rally Orlické hory 2011, kde jsme se učili všechno - tratě, rozpis, přejezdy a jízdu na uzavřené RZ. Servis probíhal v naprosté pohodě, bez mechaniků a celých 30 minut jsme proseděli u kávy s nanukem, aniž bychom něco dělali na autě. Byly to krásné soutěže.

Hned další rok však přišel přestup do Poháru ČR, co tě k tomuto kroku vedlo a jak bys rok 2012 zpětně hodnotil?

Přestup do Poháru ČR byl dobrou volbou. Líbil se mi systém organizace, třídy, a GPS ONIsystem. Byl to rok plný mnoha neznámých, od přihlášení auta na „erkové“ SPZ, licence, testováni auta, přejímky a další. Dojeli jsme poslední tři soutěže Poháru ČR 2012 a úspěchem pro nás bylo spatřit cíl.

Po čtyřech startech v roce 2012 jsi v následujícím roce počet absolvovaných rally téměř zdvojnásobil a ve třídě V2 dojel celkově stříbrný v obležení Hond Macháčka a Janíčka. Jak bych zpětně tento rok zhodnotil a kde se ti dařilo nejvíce a kde naopak nejméně?

Rok 2013 byl pro nás velice úspěšný. Přípravy auta byly veliké, avšak funkční test před Rally Vrchovina ukázal chybu v novém motoru, která nás donutila dát zpět ten slabší. S tím jsme odjeli třičtvrtě sezony a upravený motor přišel na řadu na Jeseníky, kde jsme vybojovali druhé místo v poháru pořadatele a na Vsetíně třetí ve třídě V2. To bylo lepší svezení. Soupeři jeli výborně, Tomáš Macháček s Tomášem Janíčkem bojovali spíš mezi sebou. Tomáš Janíček měl bohužel smůlu v podobě mnoha defektů a my byli vždy někde poblíž ve výsledkové listině. Tento rok jsme všechny závody dokončili, naučili se spoustu nových věcí a posbírali zkušenosti za různého počasí. Celkové stříbrné umístění bylo pro nás odměnou. Na většině soutěží jsme byli spokojení, až na Vrchovinu, kde organizace trochu zaskřípala a pak Kopná, kde jsem si svoji vinou zahrál na „zubaře“ a rázem jsme byli bez třetího rychlostního stupně. Jízda do kopce byla delší a pomalejší než obvykle.

Loni startů zas o něco ubylo a celkově z toho bylo třetí místo ve třídě. Který podnik se ti nejvíc povedl, byly to Jeseníky, kde jsi vybojoval svoje pohárové maximum v podobě druhého místa?

Bojovali jsme o obhajobu druhého místa ve třídě V2, bohužel nás na posledním podniku sezony zradil motor a museli jsme se spokojit s třetím místem. Za nejlepší a nejvydařenější závod považuju určitě domácí Rally Jeseníky 2014, které jsme zakončili na skvělém, pro nás prozatím nejlepším výsledku, druhém místě absolutně v Poháru ČR a dvakrát první ve skupině V a třídě V2. Soutěž začala krásným počasím, vše klapalo, jak mělo a pořadatele nám připravili krásné rychlostky. Celou soutěž jsme si jeli své tempo, až v servise při potlesku teamu a gratulaci od prvního v pořadí Hladík-Krajča, kteří s námi shodou okolností měli společný servis, jsme se dozvěděli umístění na bedně.

Co plány na letošek? Už máš jasno, kde tě po zrušení Poháru budou moci fanoušci na tratích vidět?

Letošní plány jsou zatím v jednání. Chtěli bychom odjet část Rallysprint série. Oblíbené Hustopeče, domácí Jeseníky a Vsetín. Snem asi každého soutěžáka v ČR je účast na Barum rally Zlín. Pokud to bude možné, chtěli bychom si tento sen letos splnit.

A teď trochu víc obecně. Od začátku kariéry pilotuješ vůz Škoda Felicia, jak se ti s autem jezdí a neplánoval jsi někdy třeba výměnu techniky?

Felicia byla původně auto na „zimní radovánky“, ale postupně se stala závodním vozem na rally. Dle možností se jí snažím vylepšovat. Mnohé mi poradil a pomohl zrealizovat super kamarád Michal Horák, se kterým jsem začínal jako mechanik. Felda je dobré auto, jednoduché pro začátek a naučení. Zatím jsem neměl možnost zkusit jiné auto, naše máme rádi. Výměna techniky je v plánu, ale finance jsou problém, i tak jsme spokojeni se spolehlivostí a výkonem Felicie.

Stejně jako tě celou dosavadní kariérou provází auto, tak to samé platí pro spolujezdce Karla Zapletala. Jak se vám spolu spolupracuje?

Karel je super kamarád i spolujezdec. Jsem vděčný Ivanu Horákovi, že nás seznámil, poznal jsem zkušeného a pracovitého spolujezdce. Od začátku nám to s Kájou klape na výbornou. Snažíme se užít každý km rychlostních zkoušek a zároveň pobavit diváky.

Mnozí z fanoušků jistě nepřehlédli na přední kapotě podobiznu nejslavnějšího „Kazacha“ Borata a nápis Borat rally team. Co vedlo k tomu, že tento slavný žurnalista získal tu čest být na kapotě soutěžního vozu?

Borat rally team je prací našich mechaniků. Za jejich pomoc a podporu si přáli nálepku na auto, nechali jsme jim volné ruce. Mira s Ondrou dovezli den před Rally Jeseníky 2013 hotovou nálepku, při odhalení jsme se dost nasmáli. Borat je dost podobný na spolujezdce Karla Zapletala. Kája vše vzal sportovně a nakonec posoudit můžete sami (viz foto).

Závěrem se nabízí otázka, je někdo, komu bys rád poděkoval za dosavadní pomoc, rady či za možnost usedat do soutěžního vozu?

Chtěl bych poděkovat našim mechanikům Mirečkovi a Ondrovi, fotografovi Tomovi Káňovi, rodině, všem sponzorům a HM rally teamu za podporu a skvělou atmosféru na každých závodech. Jen díky skvělým lidem jsou pro nás závody relax.