Jiří Kašpar: Plány jsou spředeny, letos žádná licence...

Jméno Jiřího Kašpara se na tratích českých rychlostních zkoušek od počátků ve Volném poháru či Rally Cupu objevuje od roku 2008. Již od té doby je také spojen s technikou, kterou je Škoda Octavia. V roce 2012 Jirka zamířil do Poháru ČR, kde se v témže roce stal absolutním vítězem a toto umístění uhájil i v roce následujícím, po celosezónní bitvě s Petrem Šimurdou. Loni postoupil zase o kousek výš, když se i s Octavií vydal do startovního pole rallysprintů, kde se pohyboval okolo 5. příčky ve 2WD a sezónu celkově zakončil jako 6. ve dvoukolkách a vítěz ve třídě 12. Avšak to, alespoň dle jeho slov, je pro tuto chvíli konec, protože kvůli změnám stanov AČR neplánuje ve své jezdecké kariéře pokračovat. Více již v textu.

Letos jsi poprvé vstoupil do šampionátu sprintrally, splnil přestup mezi "velké kluky" tvoje očekávání?

Po dvou sezónách v Poháru České republiky jsem se na sprintový mistrák těšil. Mé očekávání splnil sprint do té míry, že jsme museli bojovat od první až do poslední erzety a měli jsme problém se udržet mezi první pěticí nejrychlejších dvoukolek. Konkurence díky používanému autu byla v Poháru přeci jen menší, takže se mi líbilo mít opět motivaci ve formě rychlejších soupeřů.

Jak sezónu jako celek hodnotíš, která soutěž se ti líbila nejvíc? I při pouhé čtveřici startů jsi vybojoval umístění v TOP 10 dvoukolek, čekal jsi takový výsledek na začátku roku?

Díky rozhodnutí jet pouze vybrané podniky (plus zrušení Lužiček a Kostelce) jsme nakonec odjeli opravdu jen čtyři soutěže. Těší mně, že jsme je ale všechny dojeli :). Celkové pořadí jsem až tak neřešil, ale lhal bych, když bych tvrdil, že mi to bylo fuk. Snažili jsme se, ale na lepší než 5. místo ve dvoukolkách to nikde nestačilo.

Jak jsi viděl konkurenci ve 2WD v průběhu celého roku?

Že budeme mít problém stíhat prvním jsem věděl před sezónou, to nebylo překvapením. Trochu mě překvapila rychlost „erdvojek“, kluci s nimi jedou palbu a měli jsme problém jim stíhat. Přesně tak vypadal i průběh sezóny. Při pro nás optimálních tratích jsme byli schopni zajet konkurenceschopné časy. Na užších motanicích to bylo trochu těžší, tam se vše srovnalo a dostávali jsme „za uši“. Občas jsme vyvedli i něco sami, a protože je startovní pole sprintu časově hodně namačkané, i malá chyba znamená víceméně konec šance na dobré umístění a to se mi třeba v Pačejově a ve Vyškově povedlo.

Pokud se nepletu, tak ze zdravotních důvodů došlo ke změně na místě spolujezdce, když Dana Kabourka nahradil Vašek Vorel. Jak spolupráce v autě fungovala?

S Danem jsme po odjetí Kopné plánovali další závod, bohužel si dost nešťastně poranil při fotbalu kotník a rekonvalescence trvala celé léto. Vaška jsem sehnal v podstatě na poslední chvíli po troše telefonování jako jednoho z mála volných spolujezdců na Pačejov. Že spolu odjedeme zbylé podniky, jsem ale netušil. Spolupráce s ním byla výborná a jsem rád, že jsem se mohl svézt s tak zkušeným spolujezdcem, jakým Vašek bezesporu je.

Jelikož sezóna 2014 je již minulostí a na dveře klepe ta nadcházející, co říkáš na změny, které byly v systému českých mistrovství provedeny? A spřádáš už plány na letošek?

Ještě koncem roku jsem váhal, zda si licenci udělat nebo ne. Teď jsem pevně rozhodnut, že ne. Je to způsobeno zejména novou změnou stanov AČR, které sice nejsou v rozporu se zákonem, ale pro mě osobně jsou v rozporu se zdravým rozumem. Postup, jakým AČR tvaruje vše jen pro sebe, je neobyčejně promyšlený, to prostě nepřekousnu. Ale nikdo mně nenutí, to je pravda, takže prostě bohužel, žádná licence, žádné závody.

Ve stanovách AČR je v článku 2 zmínka „o dosahování obecního blaha“. U mně osobně se žádné blaho účastí na závodech vypsaných AČR nedostavuje, naopak, postupem času radost vystřídal pocit se kterým jsem odjížděl na závody: „co si zase kdo vymyslí a za co nás bude dusit“. Takovou korunu všemu dal text v žádosti o licenci 2015, kdy dávám souhlas k „obchodu“ s mými osobními údaji – mimo RČ… Povinné, ale jenom takové „neklubové“ členství v Autoklubu ČR nezmiňuji.

Je mi jasné že mé rozhodnutí je pro většinu lidí asi nezajímavé, nicméně já sám víc, než se tohoto za svou osobu neúčastnit, nemohu udělat. Vše je popsáno ve stanovách, které mají oporu v zákoně, dokonce i ty různé druhy členství, takže vlastně ani není proti čemu se bouřit. Buďto to přijmu nebo ne.

Smutné je jen, že i přes činnost, rozvíjenou na základě rovnoprávného postavení svých členů a pobočných spolků, které plní poslání společenské a humánní na principech svobody, vlastenectví a demokracie je situace taková, že buď si pořídím závodní – národní licenci u AČR, nebo mám smůlu. Jiné formy závodů vlastně nejsou správné. To je takové příjemně demokratické a svobodné…

Takže abych se vrátil k tvé původní otázce, plány jsou již spředeny. Letos žádná licence. Nicméně u závodů zůstanu, pouze se přesunu do role mechanika, určitě se na několika podnicích objevím s Honzou Hosnedlem a Františkem Jůzou, kteří již chystají auto na novou sezónu. Pakliže by někdo projevil zájem o půjčení naší Octavie, tak možná i s Octavií, ale pouze v roli mechanika. :)