Neúspěšná mise na východ - 2. diel

A je to tady. První soutěž s licencí, první soutěž mezi "velkými", první soutěž v zahraničí, první soutěž v neznámém prostředí. Dobrodužství.

Sobotní ráno zkouším všechny homologované hadry, mj. mám je všechny na sobě úplně poprvé. Celkem sedí, takže ještě výdatne raňajky a směřujeme do servisu. Začínám být nervózní. Před startem jsem vždycky nervózní, tady je to ale jiné. Takové zodpovědnější...

Ve vzduchu visí voda a nikdo neví, zda-li jet suchou variantu gum nebo do nich zasáhnout obutím na mokro. Volíme cestu jistoty - vepředu suché, vzadu media. Okukujeme i soupeře, třída 8 na Slovensku je jiné kafe než třída 8 u nás - naftový Seat Leon, áčkový Type-R, další dvě Clia, která jsou od nás diametrálně jinde. Nevadí, pro výsledek jsme si na Slovensko nejeli.

Vyjíždíme na svůj čas ze servisní zóny a hned za ní nás zastavují komisaři. Takovou situaci neznám, ale prešovští činovníci jen značkují pneumatiky. Problém mají v kufru s rezervou, protože je přichycená originálně a než vytočí držák rezervy, čas plyne a plyne... :-) Dostáváme ještě instrukce, že při dalším výjezdu by měl být s námi přítomen i mechanik, aby otevřel haupnu a mohli si poznačit i motor. Na to jsme při druhém kole připraveni, komisaři už jsou ale fuč.

Onboard RZ2 - Kokošovce:

Přejíždíme po městě na druhý konec Prešova na městskou RZ. Tady pociťuji jednu z nevýhod Hybridu, kdy je opravdu problém se na křižovatce podívat doleva, jestli nic nejede. Před startem Lubotic je ještě prostor na zahřátí gum a brzd, harmonogram jde podle plánu, takže jdeme na věc! Je to první RZ, není se kam hnát, šotolinový přejezd kroužíme. Ve druhém kole máme za zadkem dieslového Leona. Divoce brzdí, pustili jsme ho, ale následující zatáčku probrzdil a předjetí mu vracíme. Pak už nás nedojíždí, což je tím, že odstoupil kvůli poruše brzd. :-) Za cílem stojí ještě jeden náš soupeř s Cliem a rázem jsme ve třídě pouze tři a před námi vzniká dvouminutová díra kvůli odstoupivším soupeřům.

Klasická zkouška Kokošovce jsou téměř patnáctikilometrovým testem, v půlce nám trochu zapršelo, na konci jsme si pěkně skočili a celkově jsme si pěkně zazávodili. Od loňského mistra třídy 8 jsme dostali 17 vteřin, s čímž jsem v dané konstalaci spokojen. Na třetí zkoušce s názvem Červenica zajíždíme ještě lepší čas a od Tomáše Konečného jsme nedostali ani 5 sekund, což není ani 0,5 vteřiny na kilometr. V cíli RZ3 odpovídám na dvě otázky slovenské televizi, nadšení ale odpadá, když nás o 20 metrů dál kontrolují znovu komisaři a dostáváme penalizaci 10 vteřin za neodjištěný hasící systém. Není se na co vymlouvat, zapomněli jsme na to.

V prvním servisu jsme (opět) vybráni komisaři a jdeme na kontrolní vážení. Začínám si na to zvykat, takže mě to už ani moc nevykolejilo. První pohled do výsledků odhaluje poslední místo ve třídě, celkově jsme čtvrtí od konce a před námi díra, takže není se kam hnát. V servisu proběhne klasická údržba a kontrola. V polovině vymezeného času si Jindra všímá kousku železa v zadní pneumatice a z nouze a kvapně přezouváme zadek na sucho (snad si nemyslíte, že máme dvoje media?!). Tankovat nebudeme, benzín by měl bez problémů vystačit celou další sekci.

Druhý průjezd Lubotickou okruhovkou si užíváme více než v úvodním průjezdu, cítím ale, že výjezd ze šotoliny jezdíme blbě (nezkracujeme ho) a že tam bude hlavní příčina toho, že spolu s Lubou Sychrou jezdíme poslední časy v této RZ. Doma si to podle fotek z daného místa potvrzuji. Zkušenost do budoucna.

Druhé Kokošovce jsou skoro celé pod vodou, míjíme značně poničený Citroen C2R2, naštěstí je posádka v pořádku. V cíli stojí odstavený Valoušek a my si připsali zase o něco menší ztrátu na Tomáše Konečného než v ranním průjezdu. Spokojenost. Na této zkoušce jsme jeli tak rychle, že jsme porazili i Karla Trněného s WRC o celou jednu vteřinu! :-) RZ6 znamená druhý průjezd vložkou Červenica, přibylo ještě něco vody na trať, ale vždy brzdím s předstihem. Až na jednu zatáčku. Osudnou. Nechci to ani moc rozmazávat, není co - příčina je jasná a já to vím - moje chyba. Zajímavé je, že když si vyberu místo k havárii, tak to není náhodou. Na místě byl mezi diváky jeden z příznivců našeho výsledkového serveru ewrc-results.com, který nám i naposílal několik podkladů k výsledkům slovenské rally. Svět je malý.

Foto: Peter Potoma

Po nárazu jsem použil jedno sprosté slovo, když jsem se ho snažil z onboardu vypípnout, tak to prostě nešlo. Bylo to tak moc od srdce, že to nešlo přehlušit. V první fázi mně proběhlo hlavou, že s celým závoděním končím, po minutě už jsem ale plánoval slovenské repete, protože těch škod zase není tolik, ve srovnání s tím, co jsem si loni přivezl z Chrudimi. :-) Na Slovensku se mi podařilo zničit a musí se vyměnit: chladič, rameno, tyčka řízení, čep řízení, čep ramene, uložení ramen (2 ks), manžeta, pneumatika, brzdový kotouč a brzdová destička.

Navíc jsme i zdiagnostikovali příčinu nehody a ta není - jak by se mohlo na první pohled zdát - v pozdním brždění, ale jedná se o sabotáž! Do chladiče totiž schválně narazil hlavou (blíže nespecifikovatelný) pták! Tato událost pak měla za následky výpadek ze třetího místa ve třídě 8 a z 18. příčky celkově.

Nebyla to šťastná soutěž ani pro naše kolegy s Lancií Delta. Na poslední zkoušce, na třetím průjezdu "naší" RZ Červenica jim prasklo rameno předního pravého kola. Pomohli jsme jim s opravou (což je na samostatný článek a věřím, že ho Luba dá) a nakládkou Lancie na vlek. Večer jsme dali společnou večeři, pár sklenek něčeho dobrého, abychom mohli v neděli ráno v 6,30 vyrazit na desetihodinovou cestu směr domů.

Slovensko, Slovensko...! Přemýšlím o reparátu na Rally Lubeník na konci června. Vyjde to? Připlavou kapříci? :-/