Ve stopě Valašské zimy 2006

Před startem dalšího ročníku populární amatérské soutěže Ve stopě Valašské zimy se nám podařilo vyzpovídat jednoho z pravidelných účastníků „valašského Monte“, pro kterého jsou automobilové soutěže velikou vášní a koníčkem. Rádi bychom tímto příspěvkem dali najevo svůj obdiv k těm, kteří se sice nevyjímají na titulních stránkách motoristických magazínů, ale jejich zaujetí pro námi milovanou motoristickou disciplínu není o nic menší.

Ludkovický rodák Petr Hrbáček, který je pravidelným účastníkem amatérských soutěží, nám o sobě prozradil řadu informací a podělil se s námi o spoustu zajímavých historek, které lemují jeho dosavadní soutěžáckou „kariéru“.

Petře, jak ses vůbec dostal k automobilovým soutěžím?
S trochou nadsázky se dá říci, že už jen to, že se člověk narodí ve zlínské porodnici, předurčí jeho sportovní zájmy. Rally je na Zlínsku sportem číslo jedna a já byl už od malička pravidelným návštěvníkem „barumky“. Závodní vozy mě naprosto uchvátily a já zatoužil po pocitech, které jezdci prožívají v kokpitech soutěžních aut. Můj otec, který dříve dělal mechanika u Františka Bauera, se mnou sdílel moje nadšení a od počátků mi byl obrovskou oporou. Také manželka má pro můj koníček velké pochopení a stala se na dlouhou dobu mým spolujezdcem. A nemůžu samozřejmě opominout mého bratra Staňu a Mirka Mikla, kteří mi pomáhají s přípravou vozu.

V roce 2000 jsme si pořídili vůz Škoda 100 a začali tvrdě pracovat na jeho úpravách. Vůz byl vybaven ochranným rámem z Mistubishi EVO VI, došlo k úpravám hlavy, motor byl osazen ostrou vačkou a změnami prošel i karburátor. Samozřejmě došlo k úpravám podvozku, který je nyní mnohem tvrdší. Také jsme si opatřili sportovní sedačky Sparco a čtyřbodové pásy.

www.simasprint.com

Premiéru jsem si odbyl na „Stopě“ v roce 2000 a od té doby jsem vynechal pouze loňský ročník. Na svoji první účast vzpomínám velmi rád, přestože na kultovní rychlostní zkoušce Barák mně musela do kopce pomáhat dvacítka ochotných diváků. Obrovské množství sněhu a ledovka způsobily, že v zatáčkách „U Partyzána“ muselo na kapotu vylézt několik fanoušků, abychom vůbec mohli pokračovat dál. Navzdory těmto problémům jsme soutěž dokončili na celkovém třetím místě mezi smíšenými posádkami a stejné umístění zopakovali i při každé naší další účasti.

Čím si Tě „Stopa“ tak získala, že se sem stále vracíš?
Je to především atmosféra, která u trati panuje. Na Baráku se pravidelně schází určitě přes dva tisíce diváků, kteří dokážou vytvořit neuvěřitelný kotel. Nechybějí mexické vlny, planou „dlouhé ohně“ stejně jako na Rally Monte Carlo. Ačkoliv nechybí tradiční moravský všelék, který se zde leckdy popíjí v množství větším než nadměrném, jsou diváci relativně ukáznění. Řev diváků, povzbuzování a tryskající emoce vnímám i zevnitř vozu, fandové vyjadřují svoji přízeň a nadšení skutečně hlasitě.

Náš kamarád Sváťa Kozmík, který pro nás natočil propagační videoklip, si své natáčecí místo připravuje dlouho před startem rally. V týdnu před soutěží se s lopatou vydává na trať Baráku, aby si „U Vasila“ vybudoval sněhovou pyramidu, z jejíhož vrcholku pak natáčí průjezdy burácejících vozů. Na svém „pracovišti“ se objevuje nejméně čtyři hodiny před začátkem erzety. I to svědčí o tom, jakou popularitu si tento amatérský podnik získal.

www.simasprint.com

Jaké jsou Tvoje ambice pro letošní ročník Valašské stopy?
Na „Stopě“ se letos poprvé objevím se svým stávajícím spolujezdcem Davidem Papugou a s číslem 119 na kapotě. Chtěli bychom vybojovat stupně vítězů ve skupině C vypsané pro vozy s náhonem na zadní kola. Budeme se držet hesla „věnec nebo kotrmelec“ a svým rozevlátým stylem, díky kterému jsme získali přezdívku „Emilovci“, se budeme snažit potěšit přihlížející diváky.

Dobrý výsledek bude určitě záležet i na obutí...
My používáme zimní pneumatiky Barum OR 32. Vzhledem k tomu, že na „Stopě“ je zakázáno použití pneumatik s hřeby, nasazujeme při velké ledovce řetězy, které ovšem vydrží maximálně jednu erzetu.

Co ostatní soutěže a závody?
V letech 2000-2001 jsem jezdil soukromé slalomy pořádané mistrem republiky Tondou Červenkou na letišti v Biskupicích, přes které dlouho vedla trať jedné z rychlostních zkoušek známé z Barum Rally.

V roce 2003 jsem objevil kouzlo soukromého amatérského šampionátu Šíma sprint a s novým mitfárou Davidem Papugou, který na horkém sedadle spolujezdce nahradil moji manželku, jsme se zúčastnili tří soutěží. V následujícím roce jsme odjeli kompletní šampionát Šíma sprint 2004, pokaždé jsme skončili na nejhůře čtvrtém místě v kategorii do 1200 cm3.

Sezónu 2005 jsme museli z finančních důvodů vynechat, pouze jedinkrát jsme se představili v roli posádky uzavíracího vozu na Rallysprintu Kopná.

K automobilovým soutěžím neodmyslitelně patří i havárie. Provází Tě pověst „ranaře“ nebo jsou ve Tvém případě různé kolostřešní kombinace a čekání na jeřáb spíše výjimkou?
Přestože jsem během svého závodění už „vyťal“ několik ran, nikdy neměly za následek odstoupení z rally.

Řada diváků si určitě vybavuje moji show na „Stopě“ z roku 2002, kdy jsem při obou průjezdech rychlostní zkouškou Ploština trefil jednu a tu samou trnku. Nejprve jsem přehnal nájezd do zatáčky a očesal předek vozu. Manželka, která si následně označila v rozpisu ono kritické místo několika vykřičníky a přidala i poznámku „prodat“, mě v druhé „rundě“ včas varovala. Samozřejmě jsem nedbal na její diktát a vyhecován přítomnými diváky jsem ten samý strom trefil pro změnu zadkem auta.

Vůbec nejhorší havárii jsem předvedl v roce 2003 při tréninku (!) na „Stopu“ na zádveřické erzetě, kdy jsem skočil daleko v poli převracený na boku. V roce 2004 jsem zase pořádně pomuchlal karosérii při Rally Bělkovice.

Jaké jsou Tvoje plány do letošního roku?
Náš další sportovní osud je značně nejistý a bude se odvíjet od množství finančních prostředků. Přestože náklady na jednu soutěž nejsou extrémně vysoké a pohybují se kolem pěti tisíc (startovné, benzín, gumy,...), v ročním souhrnu se už jedná o nezanedbatelnou částku. Pokud se nám nepodaří získat nějakého sponzora, budu muset uvažovat o prodeji vozu a se závoděním s největší pravděpodobností skončím.

Video Best Of (8MB, XviD Codec)

Věřím, že se vám nakonec podaří nalézt řešení, a že vás budeme i nadále vídat na tratích rally soutěží. Děkuji za rozhovor a přeju hodně štěstí do dalších bojů.