Po stopách chrudimských ran...

O víkendu jsem měl cestu přes Chrudimsko a napadlo mne, oživit vzpomínky, které na dva uplynulé ročníky Rallye Železné hory mám. Nejsou pozitivní, ale to už tak někdy v životě bývá. Oba mé starty - vždy premiérově s novým autem, pokaždé s Markem Procházkou na sedadle spolujezdce, skončily havárií.

Píše rok 2012, v červnu se stávám vlastníkem svého prvního soutěžního automobilu - Škody Favorit. Úprava do stavu, aby prošel technickou přejímkou soutěže Rallye Cupu, zabírá hodně času, hodně peněz, ale krátce před podnikem je vše hotovo. Na testování však nezbývá čas a tak se krátký test funkčnosti odehraje až ve čtvrtek na jednom z nevyužívaných letišť nedaleko Chrudimi. Vše funguje a den na to procházíme technickou přejímkou.

Z dob navigování u Ládi Kopelenta vím, že na prvních zkouškách se nevyhrává, úvodní vložka je tedy i s ohledem na novou techniku, klidná. V cíli jsme ve druhé polovině výsledkové listiny třídy A1. Druhá zkouška už tak klidná není, úvodní retardér nás rozhodil až do pangejtu, naštěstí je mělký a daří se nám vrátit na silnici. Už ale s dvacetivteřinovou penalizací za rozražený retardér. Ke konci RZ se nám vytočila hlavice řadící páky a před poslední zatáčkou vypadla úplně. S úsměvem jsme projeli cílovou buňku, o čase nemá cenu hovořit...

Třetí vložkou s šotolinovou částí jsme proklouzli v rychlejším tempu a s takřka sériovým motorem a sériovou převodovkou jsme ji dokončili na 8. místě z patnácti. Do druhého kola chrudimských zkoušek nás tento výsledek nabudil. Asi moc. Kousek před cílem jsme byli patrně moc rychlí, zadní část favorita šla do smyku a po kontra jsme si to šinuli po trávě směr kamenná zídka. Ten den měl jediný pozitivní bod: pěkně jsem se večer opil...

Píše se rok 2013, v červenci jsem se stal vlastníkem svého druhého soutěžního automobilu - Renaultu Clio Sport. Byl jsem rozhodnutý dojet sezónu ještě s Favoritem, ale v létě stávkoval, tak jsme si řekli, že než v Chrudimi - mém oblíbeném závodě - nejet vůbec, tak raději pojedeme s Cliem. Loňského léta se sešlo na startu Rallye Železné hory pětasedmdesát posádek včetně 12 aut ve skupině A3, kam jsme s Cliem spadali.

První "rychlostkou" jsme s novým autem provrkali hodně opatrně, což bylo vidět hlavně na čase. Na druhé RZ jsme přidali a srazili ztrátu na nejrychlejšího ve třídě skoro o vteřinu na kilometr. Cíl pro RZ3 zněl jasně: Dojet v klidu do servisu "aby Milda neměl práci...". Nepovedlo se a v úvodu rychlostní zkoušky jsem zcela podcenil zatáčku, která se zdála široká a jednoduchá. Opak byl pravdou a my skončili ve stromě. Skvěle zachytil smutný moment fotograf Martin Trdla, níže můžete vidět Clio asi setinu vteřiny před nárazem... Ten den měl jediné pozitivum: pěkně jsem se večer opil...

Čas plyne, půl roku po ráně, která vyřadila Clio na půl roku z provozu, jsou stopy havárie ještě stále vidět. Jak na místě, tak i na autě. Finišují však dokončovací práce a v neděli 16. března jsem objednaný na slavný Chodovec na testování sportovních vozidel.

Kde se objevíme ale v sezóně 2014, to neví teď ještě nikdo... :-) V Chrudimi na Rallye Železné hory 2014 to bude ale určitě. A tentokrát chci až na cílovou rampu na Resselovo náměstí!