Australasian Safari

Ve dnech 19. - 27. září se uskutečnil další ročník Australasian Safari - poslední závod letošní sezóny Dakar Challenge.

Historie této dálkové australské rally sahá až do roku 1985, kdy se uskutečnil její prvý ročník, tehdy ještě nazývaná Wynns Safari. K přejmenování na Australian Safari došlo v roce 1989 a k další změně názvu, na současný Australasian Safari, v roce 2008.

Australasian Safari je určena pro motorky, čtyřkolky, buggy a automobily. Oproti Rally Dakar se tohoto závodu neúčastní kamiony.

Do letošního ročníku se zaregistrovalo 77 závodních posádek, z toho 44 motorek, 5 čtyřkolek, 3 side by side a 25 automobilů.

České barvy byly zastoupeny Jirkou Vašátkem na Hondě XL 600 LM jedoucím za team Intercontinental Rally 2014 a Peterem Jerie, rodákem z České Lípy, avšak startujícím s australskou licencí na dakarském speciálu Isuzu D-max.

Dále se Australasian Safari zúčastnilo 21 motorek a čtyřkolek v kategorii adventure.

Pro australany je tato rally skutečně prestižní záležitostí. Pořadatelé mají obrovskou podporu od západoaustralské vlády, která je doplněna prací dobrovolníků. Letos pořadatelé využívali na pět set dobrovolníků s téměř 180 offroady. K dispozici byly dvě helikoptéry, team záchranářů, velký catering, 2 kamiony s mobilními sprchami (se stále teplou vodou ohřívanou kotli na propan-butan), vždy čistými mobilními WC, atd. Při závodě se o komunikaci mezi všemi pořadateli a závodními jezdci staraly radiostanice obousměrného digitálního systému Mototrbo s GPS sledováním polohy od Motoroly.

Technické a administrativní přejímky i zahajovací ceremoniál se uskutečnili nedaleko Perthu, ve Wanneroo. Následoval téměř 200 km dlouhý přejezd, sedmikilometrový prolog a dalších 250 km přejezdu do Northamptonu. Následující dny byly rozděleny vždy do 2 až 3 rychlostních zkoušek, jejichž délky se pohybovaly v rozpětí 18 až 260 km. Povrch RZ byl zpravidla písčitý a prašný, ale nechyběly ani kameny. Rychlostní zkoušky byly doplněny přejezdy.

Pořadatelé kladli obrovský důraz na bezpečnost závodníků. V případě, že povětrnostní podmínky neumožňovaly vzlet vrtulníků, byl start jedné etapy o 1/2 hodiny odložen. Plánované starty a dojezdy byly, s ohledem na bezpečnost, načasovány tak, aby všichni účastníci byli zpět v bivaku před setměním. Bohužel to však bylo i trochu kontraproduktivní. Přes velký důraz na bezpečnost byly velmi krátké časové limity na dokončení jednotlivých rychlostních zkoušek. Aby byli jezdci vpuštěni do druhé resp. třetí RZ, museli se v terénu pohybovat průměrnou rychlostí mezi 80 a 90 km/hod. To bylo, i přes poměrně jednoduchou navigaci a většinou rychlé pisty, náročné zejména pro závodníky z druhé poloviny startovního pole. Přinášelo to bohužel nehody, drobná zranění a v jedné etapě dokonce i smrtelné zranění. Závodníci, kteří nestihli časový limit nebyli vpuštěni do další rychlostní zkoušky nebo byli pořadateli v průběhu etapy odvoláni do bivaku. Obdrželi penalizaci avšak nebyli ze závodu vyloučeni. I ti, kteří měli technické či zdravotní problémy, mohli s penalizací nastoupit do dalších RZ. Výjimkou byla jen závěrečná etapa - tu museli všichni dokončit ve stanoveném časovém limitu, jinak by byli ze závodu diskvalifikováni.

Letošní Australasian Safari dokončilo 49 závodních posádek - 27 motorek, všech 5 čtyřkolek, 2 side by side a 15 automobilů. Zajímavostí byla účast sajdkáry – KTM GPR, jejíž posádka obsadila v kategorii motorek 25. příčku i účast vozu Isuzu Vehicross, kterých se sériově vyrobilo pouze necelých 6 tis. kusů. V celkovém pořadí tento speciál obsadil skvělé 3. místo. Rovněž mě potěšila posádka vozu Subaru Forester, která obsadila 4. příčku.

Vítězem v celkovém pořadí motorek se stal Rodney Faggotter z Queenslandu (Yamaha WR 450 F), první čtyřkolkář byl Heath Young ze Západní Austrálie (KTM 690 Rally), v kategorii side by side se z vítězství radoval Garry Whittle ze Západní Austrálie s Michaelem Heuchanem z Nového Jižního Walesu (Polaris XP 900 E) a nejrychlejší posádkou v automobilech byl Geoff Olholm a Gordon Trigg z Queenslandu (Toyota Hilux).

Radost nám udělal Jiří Vašátko z teamu Intercontinental Rally 2014, který obsadil první místo jak v kategorii motorek showroom - tedy bez úprav, tak i v kategorii classic - motocyklů vyrobených před rokem 1985.

Peter Jerie v celkovém pořadí automobilů obsadil 5. místo a prvenství mu patří v dieselech.