Nejen rally živ je člověk

Zanedlouho uplyne rok od doby, kdy jsem se rozhodl, že rally zatím bylo dost a už mě nenaplňuje tak, jak tomu bylo dříve. Nepřestal jsem rally sledovat a s odstupem jednoho roku, musím říci, že svého rozhodnutí nelituji. Rally v naší republice zasáhla krize a úroveň je letos velmi slabá. Špičku tvoří tři posádky (pokud startují) a ostatní působí v roli statistů. Bohužel tento trend je ale v celém světě včetně toho největšího mistrovství. Osobně si myslím, že k tomuto vývoji v naší republice také dost pomohla nesmyslná mediální kampaň proti rally a velmi slabá (spíše žádná) obrana tohoto sportu od oficiálních představitelů. Mnoho posádek se vinou toho dostalo do pozice vyvrhelů a sehnat peníze na tento sport se stalo neřešitelným problémem.

V MMČR snad neexistuje nějaký mladý talent, který by mohl být pokračovatelem soutěžáckých tradic u nás. Není divu, že tak drahého mistrovství se není schopen žádný mladý talentovaný jezdec pravidelně zúčastňovat. Neexistuje podpora těchto jezdců (v ostatních sportech to je podobné) a bohužel, každý nemá tak bohatého tatínka, který je ochoten utrácet v dnešní době peníze. Občas, velmi sporadicky, vinou financí se objeví na ,,velkém mistráku“ mladý Cvrček, který jistě zdědil geny po otci a určitě pokud by byly finance, tak by mohl překvapit. Finance je ale kouzelná formule, která v letošním roce tento sport zasáhla více než kdy jindy. Ve sprintovém mistrovství je situace malinko lepší díky menším nákladům. Když nic jiného, alespoň zde startuje dostatek vozů. Bohužel i zde je velmi úzká špička a pak zbytek. Je ale velmi potěšující, že právě do špičky zasáhl mladý Jakeš, který talent určitě má. Dokázal také dokonale využít spolupráce se špičkovým navigátorem Jardou Novákem. Tady bych o budoucnost (pokud budou peníze) neměl strach.

Také jsem v loňském roce napsal, že bych se opět chtěl vrátit (jen pro zábavu) za řídítka silničního motocyklu a odjet krásný závod v Hořicích. Jsem rád, že se mi to za pomoci přátel podařilo a splnilo na více než sto procent a neudělal jsem si ostudu. U motocyklů jsem našel to, co se před několika lety z rally vytratilo. Mnohem větší kamarádství a ochota pomoci tomu druhému. Možná je to tím, že se v tomto sportu přeci jen v porovnání s rally pohybuje méně peněz. V posledním roce mého působení v rally, jsem se zeptal člověka, kterého jsem léta znal, zda na určité rychlostní zkoušce prší a ten mi řekl, že mě to nesmí říci. Od té doby jsem v tomto sportu žádnému ze soupeřů nevěřil a dodnes jsem nepochopil, na co si někteří hrají. Před startem v Hořicích, jsem devítinásobného vítěze tohoto závodu požádal, zda by mi ukázal stopu. Bez řečí jsme trať spolu projeli a na všechny záludnosti mě upozornil. Jsem rád, že jsem letos mohl s těmito lidmi strávit několik příjemných chvil.

Fanouškům rally přeji více vozů ve startovním poli a souboje více posádek o prvenství. Fanoušky své (pokud nějací zůstali) zvu příští rok do Hořic (pokud zdraví dovolí), protože i motorky jsou krásné. Tomáš Singer