Zápisky z Finska 2013

Ahoj všem,
Naší nejoblíbenější, ale přitom ne úplně ne nejlehčí soutěží ( co se logistiky a financí týče) stala poslední dobou Finská rally. Po absolvování týdenního zájezdu na Finska 2005 jsem se zařekl, že po ose do Finska jezdit nebudu. Proto 2011 a 2012 jsme absolvovali vždy letecky. Nejinak tomu nebylo ani letos, kdy po Švédský rally jsme se rozhodovali kam letos ještě pojedeme. Takže hned zkraje března jsme koupili letenky z Prahy do Helsinek za příjemných 4500 CZK. Nakonec se nás domluvilo 5 Lada a Malej Lada ze Zlína; já, Lábus a Popletka z PrahE. Takže jsem hned zamluvil i auto Caddy maxi pro 7 lidí což se k plánované bagáži a počtu lidí stalo absolutně postačující.

Úterý 30.7. blíží se plánovaná hodina odletu a my se potkáváme 18:00 na letišti. Někdy kolem 20:00 odlétáme z Prahy abychom za 2 hodiny přistáli v Helsinkách, půjčujeme káru a vydáváme se směr Jyvaskyla, kde chceme dojet někam k hranici konce dálnice kousek na Lahti. V Helsinkách na letišti na WC sse s náma dává do řeči nějakej člověk a teprve když domluvíme tak si uvědomuju že je to Vladimír Berger , taky letěl se juknout na rally.

Ujedeme 20 km a zjišťujeme že máme totálně mrtvou pneumatiku. Co se dá dělat. Holt jí vyměníme. Jenže ouha zjišťujeme, že v autě je pouze sada na lepení a díra, která vznikla ani nevíme čím je tak velká že se lepidlem nezalepí. Tak dojíždíme na odpočívadlo 500 metrů po vypuštěným kole a jdeme řešit co s tím. Půjčovna je do 6ti ráno zavřená je 1 hodina po půlnoci a my spěcháme na sever. OK Ladové vyndávají moravskej aspirin, kterej alespoň zažene cokoliv :). V tom přijíždí na odpočívadlo nějaký Quasqai a Lada, kterej je posilněnej ze všech nejvíc jde se ho zeptat o pomoc. To nikdo netušil, že v tom autě sedí totálně zhulenej Iránec, co bydlí už 20 let ve Finsku. ZA hodinu, co shání odtah se tak po Slivovici vyndal, že vůbec nechápu, jestli pak pokračoval v cestě. Nicméně odtahovkapřijela odvezla auto do servisu a my jsme taxíkem jeli do hotelu. Ráno voláme do půjčovny jak to vypadá. Z půjčovny nám oznamují že máme 2 možnosti buď nám půjčí 2 malý auta nebo si máme počkat do oběda. V 14:00 jsem značně nervózní protože nikdo nevolá a pomalu začíná shake 250 km od nás. 14:30 voláme do půjčovny že auto je hotový ve vedlejším městě. Sedáme do taxíku a jedeme si pro auto. Před Kvalifikací dojíždíme na shake který je poslední roky furt stejnej. Odkoukáváme kvalifikaci na místě tří jumpů kde jsme byli vždycky za poslední tři roky. Tady jsou ty správný skoky. Po odkoukání kvalifikace vyrážíme na Himos- RZ č.1. Kde nevím to jistě ale myslím Kresta dojížděl s utrženým zavěšením 2005. Nicméně ulejháme a těšíme se na ráno. Ráno vstáváme do krásnýho počasí a přesouváme se po snídani cca 500 metrů od parkoviště na místo. V Himos je kousek od sebe start i cíl, takže na RZ1 vidíme start pravej vingl a odjezd aut do kopce, ty se pak po cca 2 minutách vrací a my se koukáme na nálet z kopce směrem do tunelu a následnou levou zatáčku kde na chvíli zmizí a pak cca po 5 sekundách koukáme na 2 levý skoro vingly následovaný pravou zatáčkou někam k cíli cca 20 sekund výhledu super.

Někdo vypadal vlažněji. Co se mi líbilo tak byl nejrychlejší finskej traktorista Nikara s jeho John Deere zmalovaným Mini traktorem :-D. Jinak kládu jeli zase všechny továrny ruskej kosmonaut s obří armádou fanouškůl, který se chovali jako kdyby bylo všechno jejich. Nicměně bylo vidět že se většina snaží tahat. Po průjezdu Kubici se začínáme přesouvat.

Přece na RZ3 to máme 180 km.
PO příjezdu na RZ3 dobíháme lesem na RZ a naspolední stíháme Tahka, který vyráží na trať jako první před Martinem Prokopem. Je to divácký místo hned kousek za startem a je tam horší výhled přílet z pravý zatáčky a dlouhá táhlá levá.

Scénář se opakuje jenom Latvala jede nějak vlažně, to je důsledkem toho že má urvaný kolo. Po Kubicovi zase skáčeme do auta a vracíme se zpátky 180 km na Himos.

Nespěcháme, stavujeme se cestou na nákup v supermarketu a jedeme směr sever. V tom se nějak zakecáváme a koukáme stavěj nás benga a do prdele. Nicméně věci znalý pane řidiči jel jste 95 na 60tce – jasně. Co děláte – skladníka, jasně kolik berete 300 EUR, ok máte internetový bankovnictví ano. OK tak až se vrátíte do Čech tak zaplaťte pokutu 100 EUR. Ještě nám nadiktujte nějakou adresu :). Ve Finsku totiž platí,že výše pokuty závisí na výši příjmů a počtu živených dětí :).

Po návratu na RZ5 na Himos si vybíráme jiný místo procházíme pod tunelem kde se kříží RZ. Jdeme se postavit na louku, odkud vidíme opět na start, pak po návratu k cíli průjezd tunelem 2 pravý zatáčky levej vingl další levej vingl 2 pravý a odjezd někam směrem k cíli. Začíná docela pršet. Výhodu mají ty co jedou vepředu tzn Martin mezi prvníma jede ještě za relativního sucha. Hurvajz tady dostal oblož protože jel z těch WRC poslední. Nicméně druhý průjezd na Himosu je docela bavenice. Auta startují po skupinkách po 4 v intervalech cca 30ti sekund po průjezdu tunelem a průjezdu dvěma pravejmazatáčkama auta nejedou do leva ale jedou napravej vingl s levou vlásenkou následovanou levým vinglem a pravou 180 stupňovou zatáčkou, která se nechází hned u startu a vrací se zpět na druhý kolo. Všichni jedou 2 kola – je to super, protože cca 1,5 hodiny okolo jezdí nonstop auta. Konečně přichází to správný finský opojení benzínem. Když začnou jezdit kolem první dvoukolky tak balíme a přes start se začínáme přesouvat na další den.

Jedeme na RZ7 Jukojarvi kde na rozbalujeme stan z kufru Caddidla děláme ložnici pro 2 a ubíráme se před 12tkou ke spánku. V noci přestalo pršet. Jdeme po směru RZ z diváckého místa asi 1 km, kde si nacházíme místo odkud odkoukáváme první průjezd. Je to takový rychlý místo, kde k nám přiletí z lesa rychlou pravou do údolí, pak do kopce levá rychlá a na horizontu doprava. Vlastně tak 400 metrů jedou celý rychlým a dlouhým smykem něco kolem 130 – 150 km v hodině. Pěkný pokoukání. Následuje klasika odkoukat všechny WRCa a po cca 5 autech WRC2 odchod k autu a odjezd směr RZ10 Lankamaa. Jelikož je to cca 150 km tak během přesunu si říkám, že bychom mohli stihnout možná i bližší RZ9 a ušetřili bychom si cca 70 km. Nacházím nejkratší trasu k RZ což je samozřejmě celý šoto. Nicměně přijíždíme na RZ opět cca 5 minut před startem. Stojíme cca 3 km za startem, kde po levé kolem staveních následuje údolí s levým horizontem. Slušný kule. Máme trochu víc času tak odkoukáváme cca 40 aut. A klasika nástup do auta, nákup potravin a alkoholu cestou zpět na RZ11 Jukojarvi. Jedeme ale na jiný místo. Skok následovaný malým mostíkem pak mírná levá a brzdy do pravýho vinglu. Jumpy jsou tady slušný, jenom Martin neskáče. Ha cejtímenějakej problém.

Po skončení odkoukání RZ zapínám internet a zjišťuju že Martin má rozbitou vodní pumpu a motor. Škoda. Začíná opět podobný scénář odkoukat 5 aut WRC2 a skáčeme do aut.

Jedeme na druhý průjezd Mokipera RZ13. Přijíždíme do jednoho diváckého levého vracáku kde stojí party stany s jídlem mimořádně i s pivem a s loukou kde je cca 1000 lidí. Máme opět cca 10 minut do startu tak si hledáme flek s náletem s kopce s mírnou levou do lesa okolo jezera. Odkoukáváme cca 10 aut a protože je tady horší výhled přesouváme se cca 300 metrů k výše zmíněnému vracáku. Přímo ve vracáku je stánek s jídlem tak zde odkoukáváme většinu startovního pole, s tím že na speciálku do Killeri se něpřesouváme, protože už jsem jí stejně viděl.ů 4 průjezdy pro pátek stačí. Následuje přesun na sobotu. Vybíráme si RZ16 Surkee, která je blízko RZ19 Painaa. Na OUhninpohja jsme se letos vykašlali. To aby člověk viděl jump na Ouhninpohje tam se musí nechat člověk zavřít a nemá skoro možnost než zůstat celý den na téhle RZ. Ráno vstáváme a jdeme k RZ máme docela pěkný divácký místo kde vidíme pravou zatáčku následovanou pravým odbočením na křižovatce následovanou pravo – levou vlásenkou.

Kdo se tady postaral o pěkný vzrůšo bylHanninen, který hned v první zatáčce celým zadkem vyletě ze silnice a 100 metrů to rval zadkem v příkopu. Naštěstí to udržel. Už mě to nebaví, jak ten Ogier jede čistě bez zbytečných velkejch rozhazování auta.

K atrakci na tomhle místě patří pojízdná finská sauna, kterou můžou diváci za poplatek využít. Což teda není náš případ.

Jedeme na RZ19 Painee.

Nacházíme pěkný divácký místo osazený kamery. Jedná se o souslednost vlásenek, kde jedou všichni cca 600 metrů lehkými smyky ukončené pravým odbočením a odjezdem od zatáčky. Pěkný místo na odkoukání. Máme čas tak nikam nespěcháme, čekáme na pár eNek a vracíme se do stejného, místa na Surkee.

Po Surkeemáme 2 možnosti kam se vydáme. Na Painee na cíl kde by měli být pravděpodobně rozhovory s piloty, jelikož se jedná o Powerstage nebo se vrátit na místo, kde jsme již byli. Vítězí varianta č.2. Vracíme se zpátky na divácký místo kde jsme byli. Odkoukáváme RZtu na stejným místě balíme nasedáme do Caddylacu a míříme směr jih.

Jelikož letíme až v neděli v podvečer nacházíme si cestou směr Helsinki jezero u kde přespíme koupeme se a v neděli v poledne vyjíždíme směr Helsinki.

Po zastávce v Lahti na jídlo v 16:00 vracíme auta a checkujeme se na letišti.

To ještě nikdo netuší, že největší adrenalin z celé cesty nás teprve čeká. Po přeletu Baltského moře a Polska nám pilot letadla oznamuje, že letiště v Praze je zavřený a že možná budeme přistávat v Drážďanech. Počasí není vůbec nejlepší. Spíš naopak začínáme klesat a zpomalovat, kolem nás všude blesky a viditelnost 0 super. Když se zdá že pilot se snaží sednout na zem s letadlo je skoro neřiditelný. Polovina letadla jsou důchodci z Japonska, kteří v Helsinkách přestupovali na spoj do Prahy. V tuto chvíli si ještě dělám srandu že staříci zažili naposled takovouhle bouři při bojích u Iwojimy :-D. Nicméně pak se letadlo propadne asi o 100 metrů a už se nesměju. Lada vedle mě už stihnul 2x odříkat otčenáš. Najednou pilot zaduje a odlétá směr někam nahoru. Po dalších 5ti minutách se vysouvají obrazovky a zjištuju, že jsme asi 3 km nad zemí. Aha tak žádný přistání jenom jsme vletěli do turbulencí hodně vysoko. Nicméně není příjemný pocit když vám polovina letadla řve strachy. Počasí se sice neuklidňuje blesky lítají okolo nás nicméně s letadlem už to tolik nehází. Ale už se směju. Po zastavení na letišti snad poprvé na linkovém letu slyším tleskání od lidí.

Hurá jsme doma.

Celkově jsme viděli 11 RZ + kvalifikaci, kdybychom nebyli líný tak jsme mohli vidět o jednu víc. Najeli jsme 1400 km po Finsku. Je to jedna z mojích nejoblíbenějších rally.

A co dál? No hned po návratu jsme koupili 13 letenek do Walesu :), to bude zase večírek. No a příští rok snad konečně Mexiko.