První pohár, ale bez radosti

Už to nějaký čas bude, ale první letošní závod je za námi. Před letošní sezónou jsme chtěli posunout sportovní náčiní zase o kousek dál, zrychlit. Vyměnili jsme brzdovou soustavu na předku, ruční brzdu, přidali regulátor brzdného účinku, potom hafo věcí, které na první pohled nejsou vidět a hlavně jsme dali úplně novou převodovku. Závodní.

Ta zklamala na prvním testování při Titio Race v Kočově, zklamala při dalším testu na letišti a nepotěšila ani při následující zkoušce před Rally Orlické Hory. Nepotěšila, ale jet se s ní dalo. Riskli jsme tedy závod s vidinou, že po první RZ končíme. :-)

Foto: Michal Sychra

V pátek před soutěží vyzvedávám Marka v Plzni a tradá směr Hradec. Zařekli jsme se, že tentokrát vynecháme všechny Mekáče a jim podobní a v rámci redukce hmotnosti posádky zbaštíme hlavně řízky od maminky. No, nakonec nás jedna rychloobčerstvovací budova na D5 přeci jen zlákala. Při té příložitosti jsem ale zjistil absenci techničáku od plaťáku, takže jsme se trestu nevyhli a jen a jen díky ochotě Jitky D. a Jindry H. jsem druhý den po soutěži mohl odjíždět z Opočna s klidným svědomím, že mám (patrně) vše v pořádku.

Podhůří Orlických hor nás přivítalo slunečním počasím a v příjemném servisním areálu jsme zaujali místo společně se sesterskou posádkou bratrů Čepelů. Přejímkou procházíme bez problémů, škoda 15" kol, jinak bychom padli do třídy H6. No nic, výhoda to není, ale respekt k pravidlům a jedeme skupinu A1. Seznamovací jízdy proběhly bez problémů, s Markem jezdíme na tři průjezdy, což jsme stíhali v pohodě, jen absence tréninku úvodní vložky na Czech Ringu byla taková divná. Situace to byla ale stejná pro všechny. Večer po slavnostním představení posádek usedáme k pár žejdlíkům a před půlnocí uleháme do "sudu".

Foto: Honza Merta

Ráno vymýšlíme strategii. Její konečná verze zní: hlavně ať nás převodovka zastaví někde blízko hospody ideálně na RZ, ať z toho dne něco máme. Přejezd na první RZ na hradeckém Czech Ringu je zdlouhavý a nudný, z čekání na start RZ za námi přichází Luboš Tůma s dotazem "Proč nejedeme v H6?" Má odpověď se týká kol mimo úpravy třídy, načež přichází připomínka, že jim to nevadí, ať se přehlásím. Domlouvám se i s druhou posádkou v H6, také jim větší kola nevadí a operativně se před startem RZ1 přehlašujeme do H6. Tři auta na startu, škoda, že se cíle asi nedočkáme...

Zvláště ne, když nám auto úvodní vložku nevytočí více jak 5 tis. otáček. Na problém přicházíme včas, přesně v cíli ani ne dvoukilometrové zkoušky. Třetí čas od konce není moc dobrým znamením, ale jsme alespoň v cíli úvodní RZ! Druhá rychlostní zkouška začíná dobře, motor vytáčíme na 7,5 otáček, problém přichází ale při prvním brždění. V hlavě je myšlenka na brždění dříve, abych podřazoval v nižších otáčkách, takže si to pěkně brzdíme, lechtáme tam nižší převodové stupně a ejhle: v cestě vrata! Nu tak brzda na hulváta, motor chcípá, Marek nasrán. Než se z toho vracáku vymotáme, čas je nenávratně pryč, navíc máme pěkně ulito, takže než se rozjedeme do kopce, pěkně se kocháme bratru dobrých 100 metrů. Ve zbytku zkoušky už naštěstí obdobný problém nepřichází a tak jsme v cíli. Wau, v cíli druhé RZ!

Foto: Honza Merta

V servisu doléváme benzín, který vystačil jen tak tak. Druhá sekce obsahuje jednu zcela novou - z velké části šotolinovou - vložku. Na tu jedeme nejdříve, po čekání na start se konečně jede a my taky. Při odbočení na úzkou nezpevněnou cestu, ale zase skoro stojíme (ostatně je to vidět na videu od Duda Design). Favorit si nakonec dá říct a zbytek zkoušky už nezlobí. To se celkem bavíme, jen ty časy nestojí za moc. Čtvrtou vložku už známe z předchozího průjezdu, zlepšujeme čas, ale nijak závratně. No co, v cíl čtvrté vložky jsme před startem rozhodně nevěřili. Navíc odpadla dvojice Látal - Blažkovská, a tak jsme průběžně druzí v H6.

Poslední sekci se opět zastavujeme v nájezdu na úzkou šoto, tratíme x vteřin, nicméně zbytkem zkoušky se bavíme, v cíli jsem lehce spocen (spíš více tedy). Jen ten čas zase stojí za prd. V obdobném duchu jedeme poslední RZ, tu ale i s myšlenkou neudělat chybu a dojet do cíle. Dobrá věc se daří a výsledkem je opravdu druhé místo v H6 (jak je z výše patrné, tak ze dvou). Tím pozitiva víceméně končí. Absolutně jsme dokončili na 33. příčce (mj. mé první startovní číslo - tč. Rallye Show Velký Rapotín 2010).

Foto: Michal Sychra

Po hloubkové misi v mysli, co může za nespokojenost s časy, jsem si vytáhnul pár bodů. Máte-li chuť, konzultujte v diskuzi:

- všichni ostatní podstatně zrychlili
- instalace nové, ale ne podle představ fungující převodovky, způsobuje příliš brzké brždění s myšlenkou na ulevení převodovce při podřazování
- s tím souvisí i nevyužívání větších brzdných účinků
- brždění do nízkých otáček způsobuje "odlívání" a tím pádem nejedeme
- bo to prostě neumím :-/

Každopádně nás 1. června čeká zcela nová soutěž - Rallye Teplice. Zveřejněné onboardy připravovaných rychlostních zkoušek naznačují velice technickou záležitost, takže se těšíme. Zda-li se posuneme nějak dále, to se uvidí. Věřím v lepší zítřky!

Sestřih záběrů z Rally Orlické hory 2013 od Duda Design naší posádky: