Pepa Zimmermann nadšen atmosférou ve Finsku
Josef Zimmermann loni za volantem Renault Clio R3 bojoval až do závěrečného podniku o sprinterský titul mezi dvoukolkami.
Josef Zimmermann loni za volantem Renault Clio R3 bojoval až do závěrečného podniku o sprinterský titul mezi dvoukolkami. Po havárii na rychlostní zkoušce Jabloňová sice nakonec skončil stříbrný, přesto sezónu hodnotí jako velmi úspěšnou. Pro tu letošní hodlá učinit další krok ve své kariéře – poprvé usedne za volant čtyřkolky, konkrétně Subaru Impreza po legendárním Emilu Trinerovi.
Pepo, můžeš zpětně zhodnotit loňskou sezónu?
„S uplynulou sezónou jsem velmi spokojen, přestože radost trochu zkalila havárie na závěrečném sprintu ve Vsetíně a ztráta naději na titul mezi dvoukolkami. Na ten jsme přitom začátkem roku ani nepomýšleli. Prioritou bylo učit se s cliem R3. Souboje s Robertem Kořístkou jsme si náramně užívali. Nejvíce spokojen jsem s Kostelcem, kde jsme ho udolali v přímém souboji. Na našich domácích Lužických horách jsme nad ním, až do jeho odstoupení, také vedli zhruba o půl minuty.“
Předpokládám, že nejhorším zážitkem byl vsetínský karambol?
„Každopádně. Krátce po startu třetí vložky – Jabloňové – jsme z vedoucí pozice mezi dvoukolkami díky mé nekoncentrovanosti a přemíře motivace sklouzli v těžké pravé zatáčce přes horizont na vytahaném „bordelu.“ Jelikož cesta byla uzounká tak na jedno auto, nebyl pro podobnou chybu prostor. Renault se dostal levými koly za hranu silnice a zastavil nás až strom. Tuto ránu mohli fanoušci vidět z onboardu na Mediasportu. Finanční škodu raději ani nebudu komentovat, bylo to hodně. Mrzela nás též ztráta nadějí na titul mezi dvoukolkami. Ten bychom získali v případě našeho vítězství a umístění Roberta Kořístky na šestém a horším místě. Ironií je, že při druhém průjezdu Jabloňové udělal Robert defekt a dojel sedmý…“
S Robertem jste vždy měli vynikající vztahy. Trvá to nadále?
„Ano. Za tu sezónu přetahování o vteřinky jsme se stali velkými kamarády. Robert a jeho spolujezdec Michal Drozd nás dokonce navštívili i na vánoční besídce JZ Racing ve frýdlantské Besedě. Tato akce byla fantastická, skvěle jsme se pobavili a vše zhodnotili. Dorazili všichni naši fanoušci, doprovázející nás celý rok po závodech. Nechyběli sponzoři se svými rodinami, obrovskou radost nám udělala účast Pavla Valouška. Za zajištění hudby patří velký dík moderátorovi Petru Gerhardtovi, Vencovi Horčičkovi a hostesce Báře. Za celou sezónu pak musím poděkovat všem reklamním partnerům, kamarádům a samozřejmě také spolujezdci Pavlovi.“
Zmínil jsi hostesky. Budeme je vídat i letos?
„Dvojčata Bára a Míša soutěžím propadla. Na novou sezónu se těší stejně jako my. Pokud jim to čas dovolí, určitě s námi budou na všech závodech.“
V Uherském Brodě jste startovali s felicií. O jaké auto jde?
„Felicii koupil náš úplně nejvíc nejlepší kamarád Lubor Kubát od Michala Horáka, jenž s ní jezdil K4 Pohár. Když do ní skočíš z renaultu, je to obrovský rozdíl. Má však hewlanda a brzdy možná ještě účinnější než „er trojka.“ Svezení tedy nabízí moc hezké. Škoda jen, že jsme před předčasným ukončením soutěže stihli jen městskou rychlostku. Letos by s felicií měli Lubor Kubát s Emilem Angelovem absolvovat kompletní Pohár ČR. Auto jim budeme servisovat.“
Ty i Lubor jste své závodnické začátky učinili v pick-upu. Kde mu je konec?
„S pick-upem nyní začal jezdit Luborův syn Venda Amater Rally u Milana Blahouta. Toto nesmrtelné auto rovněž nadále připravujeme u nás na dílně. Pokud na něm něco děláme, jezdím ho vyzkoušet. Samozřejmě si neodpustím zablbnout a připomenout si tím staré časy.“
Situace v rallye se po loňských tragických událostech výrazně zkomplikovala. Co se podle tebe změní?
„Předně tvrdím, že všechny ty tragédie nebyly vinou soutěží jako takových, ale shodou nešťastných okolností či pochybením jednotlivce. Po masáži bulvárních médií je každopádně složitější přilákat nové sponzory. I mě už někteří odmítli s tím, že nehodlají podporovat sport, při němž umírají lidé. Obtížnější to budou mít i organizátoři ve snaze přesvědčit starosty při získávání povolení pro průjezdy jednotlivými obcemi. My – závodníci – si pak budeme muset zvyknout na více retardérů. Sám jsem byl několik let spolupořadatelem Rally Lužické hory. Vím tedy, jak precizně pořadatelsky jsou naše soutěže zajištěny. Nesetkal jsem se s tím, že by v divácky frekventovaných místech nedokázali pořadatelé udržet diváky v jim vymezených sektorech.“
Do nové sezóny údajně chystáte změnu techniky?
„Pokračovat s cliem nemůžeme z finančních důvodů. Auto navíc koupil Míla Jirsa a pojede s ním zřejmě K4 Pohár. My obdrželi nabídku zapůjčit si za velmi výhodných podmínek Subaru Impreza po legendárním Emilu Trinerovi. Auto budeme zároveň připravovat. Na závodech nám budou se servisem pomáhat naši kamarádi a opravdoví profesionálové bratři Bryndové. Těm chceme poděkovat za celou dosavadní spolupráci. Vždyť loni clio fungovalo stoprocentně a ani jednou nás nezastavila technická závada.“
Jakého šampionátu se zúčastníte?
„Vypadá to opět na kompletní sprinty, snem je start na domácí Bohemii. Uvidíme, na co budou peníze. Prioritou je nepoškodit vůz. Ten je nyní kompletně repasován, například motor je v péči českobudějovického Tomáše Albrechta. V rámci testování, sžívání se s autem a získání licence pro start se čtyřkolkou zahájíme sezónu už na Testovací RZ Žiželice.“
Zatímco u nás ještě nějaký čas do začátku sezóny zbývá, světový šampionát je v plném proudu. Jak jeho dosavadní průběh hodnotíš?
„Monte Carlo jsem sledoval velmi pozorně. Jestliže Sebastien Loeb skutečně nepojede celý šampionát, jednoznačným favoritem je Sebastien Ogier. Na šotolině a po sžití se s vozem o sobě určitě dá hodně vědět Jari-Matti Latvala. Mým největším oblíbencem je, díky svému jezdeckému stylu, Juho Hänninen. Mezi týmy nejsem jako fanoušek vyhraněn. Vítám každý nový tým. Volkswagen je obrovským oživením a kéž by se přidali další, třeba Hyundai nebo Toyota. Loni jsme s dalšími osmi kamarády z Frýdlantu zavítali na svět do Finska. Všem fanouškům, kteří tam ještě nebyli, takový výlet vřele doporučuji. Nejde jen o fantastickou sportovní podívanou, ale i přátelskou a pohodovou atmosféru v té zemi. Nikdo nikam nespěchá, lidé nešetří úsměvem. Toho se v Čechách sotva kdy dočkáme.“
Foto: Robert Balcar

Diskuze
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.