Hellendoorn Rally - komentář

7. podnik holandského mistrovství, 21. - 22. září, Hellendoorn, asfalt a šotolina, 16 RZ - 155 km

Nizozemský šampionát o víkendu zavítal do regionů Salland a Twente, kde byly vytýčeny rychlostní zkoušky největší soutěže na území této přímořské země. Celkem na posádky čekalo šestnáct rychlostních zkoušek o délce 155 kilometrů. Jak je v Holandsku zvykem, tratě posádky zavedly i mimo vyasfaltované cesty na různé lesní a polní šotoliny, které mezi diváky patří mezi nejoblíbenější. Na start se postavilo celkem 77 dvojic a hlavní roli měli jako obvykle sehrávat borci se speciály nejvyšší kategorie WRC. Těchto skvostů se představilo celkem devět a jednalo se o tradiční zajímavý mix staré a nové generace WRC.

Tu novou na náročných tratích reprezentovala dvojice jezdců s Fordy Fiesta WRC Erik van Loon a Bernhard ten Brinke. První jmenovaný před dvěma lety na domácí půdě slavil zisk titulu, ovšem letošní sezóna mu moc nesedla. Ke zlepšení nedošlo ani na Hellendoornu, neboť už na RZ 3 poslal svůj speciálu do stromu a zle jej poničil. V mistrovství už na žádný zásadní úspěch šanci nemá a tak se van Loon rozhodl po zbytek roku soustředit síly na přípravu na Dakar. Jeho značkový kolega ten Brinke, který se pro změnu stal mistrem v sezóně 2009, letos pravidelně pořádně zatápí vedoucímu jezdci mistrovství Jeroenu Swaanenovi.

V ELE Rally pilota Fiesty od vítězství dělila pouze 1,1 sekundy, v Exotic Green Rally se musel smířit s další těsnou porážkou o 3,9 vteřiny a v posledním podniku z dalšího těsného boje odstoupil předčasně s ulomeným kolem. Tentokrát za svým tradičním rivalem už po první etapě zaostával o 20,2 sekundy a celkově byl až třetí. Ani v druhé etapě nedošlo k výraznějšímu obratu, tentokrát na Swaanena ten Brinke prostě neměl a do cíle dojel jako třetí nejrychlejší. Bez problémů si však uhlídal svou pozici před rodinou de Jongových.

Otec Bert a syn Bob znovu usedli do identických Mitsubishi Lancer WRC05 a vydali se zabojovat se silnými soupeři. Mezi sebou mají karty poslední dobou rozdány jasně, rychleji většinou jezdí mladý Bob. Na poslední soutěži navíc obsadil pěkné druhé místo. I tentokrát byl syn rychlejší než otec, celkově však obsadili až čtvrté a páté místo. Na druhou stranu i to lze chápat jako úspěch, další dva přední jezdci s WRC se do cíle vůbec nedostali. Eric Bolhaar odstavil svou Škodu Fabia WRC už po pár stovkách metrů a Subaru Impreza WRC S14 Edwina Schilta zradil motor na RZ 4.

Hlavním tahákem soutěže ovšem nemohlo být nic jiného než nervy drásající souboj o první místo, do kterého se zapojil Jeroen Swaanen s Fordem Focus WRC a Peter van Merksteijn jun. za volantem Citroënu C4 WRC. Druhý jmenovaný si přijel do své rodné země zasoutěžit znovu po roční přestávce, když vloni se stejným speciálem absolvoval rovněž Hellendoorn Rally. Tehdy se musel o vítězství utkat s Dennisem Kuipersem a nakonec bitvu vyhrál, tentokrát jej čekal další těžký soupeř v osobě úřadujícího holandského mistra Swaanena.

Pilot Fordu do rally vstoupil jednoznačně, jakoby jej ani tak silný soupeř nestíhal. Během úvodních čtyřech zkoušek si počínal naprosto dominantně a na konkurenta s Citroënem si dokázal vytvořit takřka jedenáctisekundový náskok. Van Merksteijn se ovšem musel sžít se svým speciálem, který naposledy řídil vloni, a na místy zablácených a mokrých tratích raději moc neriskoval. V závěru dne ale ožil, vyhrál poslední dvě zkoušky a do soboty šel s odstupem 7,5 sekundy.

Již na první ranní zkoušce pilot C4 zaútočil a zajel čas tak rychlý, že jej okamžitě katapultoval o 1,2 sekundy do vedení. Swaanen okamžitě zareagoval, vyhrál RZ 8 a dotáhl se na rozdíl nicotných dvou desetin. V druhých průjezdech těmito úseky se situace zopakovala, jen s tím rozdílem, že teď už měl van Merksteijn na čele k dobru 5,1 vteřiny. Následovala sekce s jinými třemi úseky a ty očividně sedly jezdci Citroënu, který všechny vyhrál a navýšil náskok už na 14,3 vteřiny. Vedoucí muž holandského šampionátu se ale nehodlal vzdát, do dalších dvou zkoušek dal vše a svůj odstup snížil na polovinu. O vítězi Hellendoorn Rally tak musel rozhodnout úplně závěrečný test. A jelikož jej nejrychleji zvládnul van Merksteijn, podařilo se mu přetavit návštěvu domácí soutěže v triumf a obhájit tak úspěch z loňska.

Stav šampionátu: 1. Swaanen 480, 2. ten Brinke 305, 3. Bolhaar 249, 4. Kobus 245, 5. Bert de Jong 230, 6. Bob de Jong 210

Výsledky tohoto podniku jsou jako obvykle k nahlédnutí na ewrc-results.com