Petr Holub helmu na hřebík nevěší

Dlouholetý automobilový závodník Petr Holub nehodlá ani ve svých třiašedesáti letech pověsit závodní helmu na hřebík. Loni se představil za volantem clia v Kramolíně, letos pilotoval při Rally Praha Revival golfa v továrních barvách. S Petrem jsem se potkal ve kdyňské restauraci Černý orel v předvečer čtvrtého podniku seriálu závodů do vrchu EDDA Cupu, kam dorazil jako divák.

Svůj návrat do kokpitu soudobého soutěžního vozu uskutečnil Petr Holub loni v Kramolíně. „Milan Liška mi půjčil za velmi výhodnou cenu clio. Hned ve druhém okruhu úvodní erzety mě však zastavila technická závada – zkrat. Milan se zachoval velmi seriózně a poskytl mi auto zdarma ještě na Rallyshow Líně. Zde jsme jeli se spolujezdcem Pepou Zeleným, hospodským ze Švihova, s cliem, které již fungovalo bez problémů“ hodnotí svůj rozpačitý návrat Petr.

Letos pro změnu usedl do historického Volkswagenu Golf Gti 1,8 a absolvoval s ním stále populárnější Rally Praha Revival. Noty mu četl jeho dlouholetý kamarád František Blahout z Žatce, se kterým v roce 1996 odjel kompletní Mitropa Cup. „Vlastní závoďák už nevlastním. Proto jsem uvítal nabídku Martina Kožmína na zapůjčení golfa. Přestože byl polepený v továrních barvách jako v osmdesátých letech, šlo o absolutně sériové auto. Revival však není o rychlosti, jako spíše o přesnosti a časovém odhadu. Za vteřinové přesáhnutí limitu je jeden trestný bod, zatímco za překročení povolené rychlosti v obci o pouhý kilometr rovných sto. A to ještě hlavní organizátor akce Eda Patera hrozil, v případě překročení o třicet a více kilometrů, vyloučením,“ popisuje princip akcí Revival karlovarský rodák, žijící od roku 1967 v Německu.

„Erzety jsou převážně takovým ježděním po letištích či parkovištích, jako například v Čáslavi. Hodně opatrný jsem byl na CzechRingu v Hradci Králové. Při slalomu mezi betonovými mantinely hrozila sebemenší chybička okamžitým odstoupením. To mi za to nestálo. Také s přibývajícím věkem zjišťuji rostoucí pud sebezáchovy. Osobně mě zaujala plochá dráha v Pardubicích. Na písku jsem mohl brzdit levou nohou a driftovat do sytosti jako za mlada. V době mých startů na Bohemii se nejezdila Sosnová a tak jsem jel poprvé i jí. Má něco do sebe. Kdo tady umí najít správnou stopu, může být velmi rychlý. Nejvíce mě ale fascinoval večerní slavnostní start v Praze na Václaváku. Jet se světelnou rampou kolem muzea je něco neskutečného. Policajti nás nestavěli, naopak nám mávali a zastavovali civilní auta. Krásný zážitek. Moc mě potěšilo setkání s mnoha kamarády a osobnostmi let minulých. Jména jako Václav Blahna, Zdeněk Halada, Marcel Tuček, Milan Zapadlo, Pavel Šofr, Pavel Ryšánek, Otakar Zenkl, Jan a Pavlína Trajboldovi, Eddy Schlager a další mají ve světě motoristického sportu stále velkou váhu. Radost pohledět byla i na některé klenoty ve startovním poli. Třeba Achsovo porsche mě svým zvukem vrátilo do sedmdesátých let, kdy jsme jako diváci jezdili na Monte Carlo. Legendární Lancie Stratos bez tlumičů výfuku byly tehdy slyšet na deset kilometrů daleko a jejich blížící se příjezd provázely kouzelné světlomety ve stráni,“ zasnil se závěrem našeho povídání v Čechách dosud velmi populární soutěžák. V případě zajištění zajímavého historika rozhodně nehodlá chybět na Rallye Berounka.