Ze škodovky do škodovky

Po krumlovské soutěži odjížděla posádka Jiří Hladík – Hana Vránská Sichová do Krkonoš s jediným cílem.

V Krumlově jste dojeli druzí ve Fabia Cupu a třetí ve třídě 6, jak se vám líbila premiéra ve velkém mistráku?

Rally Český Krumlov byla prozatím mojí nejtěžší soutěží, ale také soutěží velice smutnou. Vzhledem k tragickému úmrtí Aleše Zimolky nám přišlo nevhodné vydávat tiskovou zprávu, protože sportovní hledisko je dle našeho názoru v takový moment zcela nepodstatné. Možná se v budoucnu ke Krumlovu ještě vrátíme.

Pojďme tedy na Rally Krkonoše. Co říkáš na místní tratě?

Byla to po Krumlovu moje další premiéra, protože jsem tady nikdy nestartoval, ale zdejší rychlostky jsou ve většině na kita jako dělané, takže jsem se moc těšil.

Letos jedeš ve velkém mistráku Škodu Fabia R2 a ve sprintech Škodu Felicia Kit Car, nedělá ti problém střídání vozů?

Vůbec ne. Fabka má sice lepší motor a sekvenční převodovku, ale kit je prostě závoďák a je radost ho řídit – ovšem když funguje. S kitem máme také povoleno víc závodit, i když ani jedno auto rozbít nesmíme, tak přece jen nesedím na skoro dvou milionech, jako je tomu u Fabie.

Tak jak se tedy jelo?

Měli jsme za úkol vyhrát, ale nechtěl jsem to moc hnát, aby vydrželo auto. První uklouzanou lesní rychlostku jsme projeli na jistotu s tím, že ve druhé zrychlíme. Bohužel na dvojce nás krátce po startu stavěli pořadatelé ohledně havárie Radima Kryštofa. Ve stopce jsme sice žádali vedoucího RZ o přidělení náhradního času, ale evidentně to nikdo neřešil, tohle se mi stalo už mockrát a je to slušně řečeno nepořádek… Ale asi se není čemu divit.

Když v reportáži z Krkonoš generální sekretář FASu vypustil do České televize, že HANS musí být připraven na určitou hmotnost jezdce, to už jsem vážně nepobíral. Jinak auta se půjčují po celém světě, ale to nemá cenu komentovat, no nic…

Na trojce jsme s rezervou zatáhli a navýšili vedení na čtvrt minuty. Čtvrtá vložka se mi moc líbila, takže jsem chtěl ještě tahat, ale asi dva kilometry před cílem došlo v levé zatáčce k ustřižení šteftů na pravém předním kole, které letělo do lesa napravo a my do lesa nalevo. Auto minulo dva stromy, potom nás cosi nakoplo na spodek a hodilo zpátky na silnici. Následovalo poděkování nahoru všem svatým a dalším a hned jsem běžel brzdit Zbyňu Haráska, aby se nám nepodíval do kufru. Už podruhé za sebou se mu omlouvám za zdržení.

Takže na Vysočině vás ještě před startem zastavil vadný snímač otáček a teď jste podruhé odstoupili z prvního místa. Je ještě nějaká šance na zisk titulu?

Už asi ne. To by musela být velká souhra náhod. Nikdy nic nevzdávám, ale myslím si, že titul se rozplynul v Krkonoších.

A co bude dál?

Podle posledních informací mají kluci v plánu výměnu a repasování různých dílů. Na brzdu půjde i po Lužických Horách opravený motor, kterému na Krkonoších chybělo zhruba 15 koní a nechtělo se mu do otáček. Doufám, že v Kostelci už bude auto v lepší kondici. Ve středu odjíždíme na Rally Hustopeče s Petrem Pickou, který na místě spolujezdce nahradí Hanku, tak bych rád zase viděl cíl, a to nejlépe na bedně. Hance pochopitelně moc děkuji za spolupráci.

V neděli, hned po Rally Krkonoše jste se ještě zúčastnili Rallyshow Hradec Králové. Jak se vám letošní ročník líbil?

Rallyshow je pro nás co by hradečáky povinnost. Akce se s námi účastní i můj tatík, který má vždycky radost ze setkání se starou závodnickou partou. My jsme se těšili na naše partnery a především na vozíčkáře, které zde každoročně vozíme v rámci našeho projektu DRIVE TO HELP, ale letos bohužel dorazili pozdě a naše jízdy už byly skončené, takže se jim to budeme snažit vynahradit na letošním Setkání Mistrů, kde bychom měli opět startovat s podporou společnosti Citroën Česká Republika.