Pódium už při druhém startu

Svůj teprve druhý start za volantem soutěžního vozu proměnil Jan Lunga v pohárový bronz. Po úvodní sekci Autogames Rallysprint Kopná dokonce klasifikaci Poháru ČR vedl. Před startem by tento výsledek bral všema deseti. Nakonec se však netají smíšenými pocity. Souboj o druhé místo s Viktorem Mechlem totiž výrazně ovlivnila pomalejší posádka, jež nebyla do pohárového hodnocení vůbec klasifikována.

Při svém rallyovém debutu na Vrchovině obsadil Jan Lunga deváté místo v Poháru ČR a třetí ve třídě SA2. Opravdový křest ohněm však absolvoval až v kraji soutěžím zaslíbeném, na populární a extrémně obtížné Kopné. „Kopná mě fascinovala skvělou atmosférou. Do jisté míry jsem jí čekal. Však jsem také od malinka Kopnou a Barumku, coby divák pravidelně navštěvoval. Zlínsko je krajem soutěžím zaslíbeným a fanoušky neodradil ani déšť. Závodit na legendárních vložkách, především na Trojáku, bylo splněným snem,“ svěřuje se jednadvacetiletý pilot z Rohatce u Hodonína.

Na první rychlostní zkoušce – Májové – zajeli se spolujezdcem Janem Kubalou osmý čas mezi účastníky poháru, po úvodní sekci dokonce vedli. „Po vydařené Vrchovině jsem doufal, že se nám bude dařit i na Kopné. Z tratí jsem však měl velký respekt. Ten ještě zvyšoval pohled do startovní listiny, plné místních střelců. Prioritou bylo nesledovat výsledky, učit se a spatřit cílovou rampu. Havárie by vzhledem k naší finanční situaci znamenala konec závodění na dlouhou dobu. Umístění v první pětici bych před startem považoval za velký úspěch. Vedení po třech vložkách mi naprosto vyrazilo dech. Nemohl jsem tomu ani věřit. Tím spíše, že jsem nikdy nejel na slicku na vodě a první dvě vložky jsem zvolil hodně opatrné tempo. Konkurenti se silnějšími auty zřejmě ztratili výhodu tím, že jsme všichni vyjeli na suchých pneumatikách a začalo pršet. Po přezutí na mokré jsme jim už nestačili,“ hledá příčiny šokujícího nástupu do soutěže bývalý motokrosař. Zamýšlí se též nad tím, proč se mu nejvíce dařilo na rychlostní zkoušce Kopná. Tu při prvním průjezdu vyhrál, ve druhém nestačil jen na pozdějšího vítěze Henricha Řeháčka. „Snad mi pomohla skutečnost, že tuto erzetu jsem si, jako jedinou, kdysi projížděl v provozu civilním autem. Popravdě se mi líbila nejvíce. Především fantastický sjezd do Všeminy přes rychlé zatáčky a horizonty jsem si moc užíval.“

Ve druhé sekci nejdříve posádku hondy se startovním číslem 98 přeskočil Henrich Řeháček. Na závěrečné rychlostní zkoušce pak neodolala náporu Viktora Mechla. Radost z vynikajícího výsledku trochu kazí fakt, že do souboje o stříbro zasáhla opožděná posádka pole sprinterů. „Bylo mi jasné, že Řeháček s „cé dvojkou“ nás přeskočí. Na Mechlova kita jsme měli po druhé rundě téměř půlminutu k dobru. Říkali jsme si, že pojedeme-li svoje, mohlo by to vyjít. Souboj ale ovlivnil nečekaný problém. Při druhém průjezdu Rakové jsme asi v polovině vložky dojeli posádku Tomáš Blažek – Miroslav Prachař. Zřejmě musela někde dlouho stát. Přestože jsme jí byli chvílemi nalepeni až na kufru a blikal jsem, nepustila nás před sebe až do cíle. Zavřela nás dokonce i ve chvíli, kdy jsme byli v jedné zatáčce téměř na stejné úrovni. Tím se náš náskok na Mechla výrazně ztenčil. Závěrečnou vložku už jsem raději jel na jistotu a řídil jsem se příslovím „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“. Na spoustě vytahaného kamení jsem nechtěl riskovat případným defektem ztrátu pódiové pozice. V cíli jsem byl hodně naštvaný. Ne ztrátou druhé příčky, ale skutečností, že náš souboj výrazně rozhodl někdo jiný. Na Rakové jsme určitě ztratili více než nakonec chybějících osm vteřin. I to však závody přináší a musím se s tím smířit. Řekl-li by mi někdo před startem, že budeme třetí, považoval bych ho za blázna. Takže nakonec jsem spokojen,“ končí své povídání Jan Lunga, startující pod hlavičkou týmu MH Racing. Jeho dalším startem bude Agrotec Rally Hustopeče.

Foto: Marcel Žák