Test na Kopné byl správný tah

Nově složená posádka Jiří Hladík – Hana Vránská Sichová si poprvé vyzkoušela Fabii R2.

Na Kopné jste měli startovat s kitem, proč ta změna?

To je jednoduché, do kita není ještě hotový motor, takže přišla na řadu Fabia R2. Bylo mi to líto, protože Kopná je s kitem úžasná, ale nakonec jsem byl rád, že jsme mohli erdvojku vyzkoušet před Krumlovem.

Jaké máš tedy z vozu pocity?

Musím přiznat, že s prvního svezení jsem rozhodně nadšený nebyl, ale po změně nastavení podvozku už to bylo dobré. Za to musím poděkovat panu Kouřilovi staršímu i mladšímu, kteří nám moc pomohli a pochopitelně i našim mechanikům.

Začátek závodu jste rozjeli velice dobře, co se stalo na druhé zkoušce?

Pro nás to nebyl moc závod, ale především test, takže jsme nastoupili v dobrém tempu, ale před cílem první vložky bylo auto takzvaně bez brzd. Nevěděl jsem, jestli máme odstoupit nebo jet dál, prostě jsme netušili, co se děje. Zkusil jsem tedy jet na druhou RZ a brzdy vychladit. Kapalina v nádobce byla, tak jsme pokračovali dál, ale na Kameňáku jsem musel v první vesnici projet retardér rovně, protože auto znovu přestalo brzdit. Naštěstí rychlostka pokračovala do kopce, takže jsem na blinkry vyjel nahoru a pomalu se šoural Podhoranem. Já ani spolujezdkyně jsme neviděli do zrcátek a nechtěli jsme zdržovat kluky za námi, tak jsem zastavil a čekal až nás předjedou, když dlouho nikdo nejel popojeli jsme ještě asi půl kilometru, znova zastavili a čekali. Po předjetí následovala šouračka do cíle. V přeskupení mi říkal Zbyňa Harásek, že nás dojel ve sjezdu do cíle, ale prý jsme ho moc nezdrželi. Moc se omlouvám a zrcátka již řešíme. Třetí vložka už byla normální, ale nepříjemný pocit z brzd ve mně zůstal. Tušil jsem, že to ještě nebylo všechno.

V servisu jste tedy řešili jenom brzdy?

Ano. Auto jinak fungovalo hezky a já si celkem rychle zvykal. Velký dík si zaslouží pan Brůzl, který nám ochotně přivezl nové destičky a sám nám pomáhal při jejich výměně a čistění kotoučů. Museli jsme ještě přezout a tradá pro další kilometry. Následující dvě vložky jsme radši jeli s větší rezervou a užívali si jízdu.

A jak se chovalo auto na mokru?

Velice hezky. Řečeno dvěma slovy – krása řídit. Měli jsme měkčí nastavení, na vodu jsme ho nijak neměnili a byla to pohoda. Jsem rád, že zapršelo a my tak mohli auto vyzkoušet i v těchto podmínkách.

Vaše časy na vložkách byly pořád dobré až na poslední.

Jeli jsme si svoje testovací tempo a časy jsem neřešil, i když nás zajímal čas soupeřů pro srovnání, a to se nám líbilo. Na posledním Kameňáku jsme měli funkční brzdy asi o kilometr dál než v prvním průjezdu a Podhoran jsme tak museli znovu proploužit na blinkry, škoda.

Dá se vzhledem k okolnostem říct, že test byl úspěšný?

Spíš bych řekl, že byl velice užitečný. Na Krumlov máme jinak seřízená brzdová vahadla, tak doufám, že brzdy nás už snad trápit nebudou. Musíme ještě vyřešit intercom. Chudák holka si mohla vykřičet plíce a já ji stejně pořádně neslyšel a místy jsem některé zatáčky spíš hledal v paměti. Na radu Miry Březíka jsme (s ohledem na Krumlov) Kopnou trénovali na dva průjezdy. Třetí by se určitě někde hodil, ale byla to myslím správná volba.

Teď vás čeká tvoje první velká soutěž Rally Český Krumlov, jak se připravujete?

Na přípravu, jakou bych si představoval, nejsou peníze, tím pádem nic zvláštního nechystáme. Pro nás bude nejdůležitější napsat rozpis na dva průjezdy a závodit na něj i za tmy, tak nám držte palce.