Mezi sprintery už s cliem R3

Svoji první „velkou“ sezónu zakončila posádka Josef Zimmermann – Pavel Zalabák ziskem titulu ve třídě SA2. Nebýt odstoupení vinou technické závady na závěrečném podniku ve Vsetíně, zřejmě by jí neuniklo ani absolutní pohárové pódium. Sympatické duo je přesto navýsost spokojeno a již se těší na rok následující. V něm by mělo nejenže přestoupit mezi hlavní pole sprinterů, ale „cé dvojku“ vyměnit za výkonnější clio R3.

Uplynulou sezónu jste zakončili ziskem titulu ve třídě SA2. Na druhou stranu vás vsetínské odstoupení zřejmě připravilo o konečné absolutní pódium. Takže převažuje spokojenost nebo zklamání? Pavel: „Jednoznačně spokojenost. Samozřejmě trocha trpkosti tam v první chvíli po odstoupení byla. Poté, co na úvodní rychlostní zkoušce havaroval Dvořák s lancerem, a na třetí jsme míjeli Vašátka, sahali jsme vedle posunu na druhou příčku v Poháru K4 i po prvním absolutně vyhraném pohárovém závodě. Bohužel o dva kilometry po Vašátkovi nás při výjezdu na hlavní zradila poloosa. Mrzelo nás také, že jsme, s ohledem na sbírání zkušeností, neabsolvovali soutěž celou, jak nám kladl na srdce náš kamarád a poradce Honza Krečman. Ten tvrdil, že ve Vsetíně vyhrává ten, kdo se vyvaruje chyb a dojede až na cílovou rampu. Zklamání však rychle vyprchalo. Uvědomili jsme si, že náš původní předsezónní plán absolvovat Lužické hory a Krkonoše jsme sedmi starty a konečným umístěním bohatě překročili.“

Absolvovali jste sedm soutěží. Která se vám líbila nejvíce?

Pepa: „Kvalitou tratí nás nejvíce zaujaly Krkonoše a Vsetín. Ten nabídl vůbec nejnáročnější a nejvíce rozpisové rychlostky, jaké jsme dosud zažili. Jedinou výhradu máme vůči „výborným“ a především „bezpečným“ betonovým kvádrům, rozmístěným ve vnitřcích většiny zatáček. Zlaté plastové soudky, které používáme na Lužických horách. Ty alespoň nehrozí katapultovat auto do třiceticentimetrové výšky. Nejvíce se nám ale dařilo na deštivých Jeseníkách. Uklouzané tratě se spoustou vytahaného listí nám byly jako šité na míru. Zřejmě jsem uplatnil svou dávnou lásku ke kluzkému povrchu, kdy jsem své první řidičské zkušenosti sbíral na sněhu. Čtrnáctý absolutní čas mezi účastníky rallysprintů na úvodní erzetě nám připadal jako z říše snů. Překvapil nás tím více, že jsme sice jeli svižně, ale extrémně neriskovali. Následně jsme raději ještě zvolnili:-) Honza Krečman nám radil zbytečně neriskovat a hlídat si pozice ve třídě SA2. Přesto jsme ještě po polovině soutěže byli nejrychlejší dvoukolkou startovního pole. Nakonec nám dost ublížilo přidělování časů na sedmé vložce po havárii Andreje Chepila. Rázem jsme chytli na sprinterské dvoukolkáře padesát vteřin. Celkově nás mrzela malá mediální pozornost, věnovaná Poháru K4.“

Zmínili jste Honzu Krečmana, s nímž kamarádíte už od vzájemné spolupráce při pořádání Rally Lužické hory. Letos vám začal pomáhat i jako poradce. V čem vnímáte jeho největší přínos?

Pepa: „Nejvýrazněji nám Honza pomohl, co se týče rozpisu. Jedeme sice stále desítkový, ale po jeho zjednodušení, zpřesnění a doplnění orientačních a záchytných bodů jsme získali daleko větší jistotu. Nyní už rozpisu stoprocentně věříme a to pomohlo našemu dalšímu zrychlení. Honzovy rady jsou k nezaplacení! Už jen jeho přítomnost na závodech je pro nás ohromným povzbuzením. Honza má vedle obrovských zkušeností i ohromný učitelský dar předat je dál.“

Po soutěžích vás také doprovází stále početnější fan club.

Pavel: „Myslím si, že tak početný a hlasitý fan club nemá v našich soutěžích nikdo. Však také počet členů AKF (Autoklub Frýdlant) stoupl během letošního roku na dvojnásobek. Je nás už šestadvacet. Prakticky všichni nás pravidelně doprovází po soutěžích, mnozí sebou berou i manželky. Posezení s kamarády v předvečer startu je vždy z celého výletu nejhezčí. Ráno nám pak všichni nadýchají do nádrže, a proto nám to jede tak rychle:-) Všem patří za jejich podporu naše velké poděkování. Především nás však moc těší, že jsme snad na Frýdlantsku napomohli zvýšit zájem o automobilové soutěže. Ukázali jsme, že i normální chlapi si mohou splnit své závodnické sny. Pokud jsme dali návod následovat nás dalším mladým klukům či holkám, budeme jen rádi!“

Váš hlavní sponzor Lubor Kubát už má za sebou také závodnický debut.

Pavel: „Ano, náš anděl strážný a naše rallyové vyvrcholení Lubor Kubát po nás zdědil pick-upa. První ostré svezení s ním absolvoval při závodě do vrchu EDDA Cupu na Ještědu. Následně vstoupil do seriálu Amater Rally, pořádaného Milanem Blahoutem. Po karambolu v Bělé se mu dvakrát v Milovicích a jednou v Sosnové dařilo už mnohem lépe. Jelikož se od nadcházejícího ročníku stane jedním z hlavních sponzorů Rally Lužické hory, absolvuje jí s pick-upem jako předjezdec. Tím vlastně docílí toho, čeho my jsme s tímto vozem nedosáhli:-) Právě Luborovi a všem členům firmy Kubát Energo moc děkujeme za podporu. Opomenout však nemůžeme ani další reklamní partnery. Jsou jimi stavební firma Tobis, firma Hollen CZ, soukromý pivovar Svijany, Petr Poštolka ubytování Smrk, STK Luděk Folda, Auto KP Plus Liberec a Sádrokartony Atros. S dalšími potencionálními reklamními partnery samozřejmě nadále intenzivně jednáme. Velké díky patří také špičkovému fotografovi Robertovi Balcarovi a jeho firmě RB Print za celoroční poskytování fotografií pro tiskové zprávy a nádherné kalendáře. V neposlední řadě děkujeme našim manželkám za toleranci i pomoc při udržování naší kondice:-)“

Předloni jsem zavítal do Raspenavy na vaši předvánoční besídku. Uskutečnila se tato akce i letos?

Pavel: „Samozřejmě. Letos už jsme se však přemístili na Pepovu novou dílnu a 16. prosince se nás sešlo na čtyřicet. Dorazili i naši přátelé Honza Sýkora a Jarda Houba a potěšila nás především výprava až z daleké Hluboši. Tým Montcar Autosport zastupovali Jirka Brynda, náš tankovač „Oktan“, mechanici David, Roman a týmový kolega Míla Jirsa. Jejich příjezd, byť na otočku, nám udělal obrovskou radost!“

Přestože MMČR zahájí už první lednový víkend Jännerem, sprinty čeká ještě tříměsíční zimní přestávka. Jak ji hodláte vyplnit?

Pepa: „Pro zimní měsíce vždy oprášíme naší tréninkovou feldu a proháníme se s ní na sněhu po okolních kopcích a místních pastvinách. Výhodou felicie je, že z nějakého šrámu si nemusíme dělat těžkou hlavu:-) Lubor pak uvažuje o pronájmu Sosnové, kde by se mohl vyřádit i s pick-upem.“

Máte už pro příští sezónu konkrétní plány? Kde vás fanoušci uvidí?

Pepa: „Původně jsme plánovali přestoupit se stávající technikou mezi hlavní sprinterské pole. Po doporučení bratrů Bryndů a jejich úmyslu „Piškota“ prodat mezi sprintery sice opravdu přestoupíme, ovšem osedláme špičkový Renault Clio R3, taktéž hlubošského týmu Montcar Autosport. Svezli jsme se s ním už před Kostelcem při testu v Milovicích. Zážitek to byl fantastický. Fascinovalo nás především ovládání vozu, které je oproti „er dvojce“ mnohem jednodušší. Samozřejmě se těšíme na konfrontaci se špičkovými „dvoukolkáři“, jakými jsou například Jirka Vrkoslav, Jirka Vlček a další. Ještě nedávno jsme jim totiž chodili fandit k trati a možnost utkat se s nimi nám bude obrovskou ctí. Přijde nám to až jako pohádka! Rádi bychom absolvovali kompletní sprinterský šampionát a dosáhli co nejlepších výsledků. Musíme si také obstarat systém HANS. Sice to budou nějaké výdaje, ale vzhledem ke zvýšení naší bezpečnosti jich nelitujeme. Očekáváme také větší prestiž a mediální sledovanost oproti poháru. V tak finančně nákladném sportu, jakým jsou soutěže, však není nikdy nic jisté. V našem případě by například velký karambol znamenal obrovskou komplikaci, ne-li předčasný konec sezóny. Závěrem chceme popřát jménem celého našeho týmu všem rallyovým fanouškům a čtenářům ewrc krásného Silvestra a do nového roku 2012 vše nejlepší a spoustu krásných rallyových zážitků.“

Foto: Robert Balcar, Marcela Ehlová