Komentář k Jim Clark Rally, Manx Rally a Ulster Rally

Jak se již stalo tradicí, letní termíny jsou v britském šampionátu vyhrazeny pro tři asfaltové podniky. Těmi jsou klasické soutěže Jim Clark Memorial Rally, Manx Rally a Ulster Rally a bezesporu patří k tomu nejzajímavějšímu v celém seriálu. Nejen, že se odehrávají na velice atraktivních uskákaných a úzkých komunikacích vedoucích nádherným prostředím britského venkova, ale navíc právě zde se každoročně schází největší konkurence. To je dáno z hlavní části tím, že tyto podniky jsou započítávány také do irského asfaltového mistrovství. Diváci tak mají ideální možnost shlédnout velmi početnou skupinu vozů WRC, což dnes už v národních šampionátech není příliš obvyklé. I když irští jezdci nemohou sbírat body do BRC (pokud nejsou před sezonou v tomto šampionátu registrováni), je pro obě strany velmi prestižní odvézt si nejcennější trofej. Na tratích se tak strhávají velmi zajímavé souboje.

JIM CLARK MEMORIAL INTERNATIONAL RALLY

4. podnik Mistrovství Velké Británie (BRC)
8. – 9. července, Charterhall, asfalt, 21 RZ (1 zrušena) – 150 mil
posádky (start/cíl) – 43/24

Mezi jezdci BRC je letos jednoznačně nejrychlejším Mark Higgins a zatím nikomu se nepodařilo s ním aspoň držet krok. Na Jim Clark Memorial Rally při účasti Irů se tak dalo poprvé doufat v zajímavější průběh soutěže. Z adeptů na vítězství však chyběl ten hlavní, vítěz posledních ročníků Andrew Nesbitt, který se zranil při předchozím podniku v Irsku. První etapa přinesla jasnou odpověď. Mark vyhrál pět ze sedmi testů a vedl přes počáteční problémy s diferenciálem od začátku dne až do konce. Přesto jeho vedení nebylo až tak jednoznačné. Po celý den se jej držel Tim McNulty a jeho ztráta večer činila jen 20 sekund. Třetí Eugene Donnelly se stařičkou Corollou, kterou v testech před soutěží vyválel v poli, už měl odstup jedné minuty. Po celý den ale tvrdě bojoval s Eamonemm Bolandem na mnohem modernější Impreze specifikace roku 2003 a do cíle etapy si přivezl drobný náskok 10 sekund. Vinou defektu hned na čtvrté míli první zkoušky minutu a čtvrt ztratil Derek McGarrity. Ani výhra dvou testů mu ale nezajistila lepší než pátou příčku. Až za ním pak dojel vedoucí jezdec BRC Austin MacHale, který Dereka na prvním testu dojel a něco málo tím ztratil.

Druhý den ráno se do toho i přes lehkou otravou ze zkaženého jídla pořádně opřel Tim McNulty a během prvních čtyř zkoušek dokázal stáhnout na Higginse 7 sekund. Další tři testy se mu dařilo s ním držet krok a zajíždět podobně rychlé časy. Pak ale svou sílu znovu ukázal jezdec z ostrova Man a pomalu se rivalovi na Impreze začal vzdalovat. Vyhrál všechny zbývající testy (poslední absolvoval s nefunkčním ALS!) a do cíle si přivezl náskok 37 sekund. Mezitím se rozpoutala skutečná bitva o bronzový stupínek mezi Donnellym a Bolandem. Druhý jmenovaný na RZ 9 využil soupeřovo výletu do kukuřice, pak se ale hned vrátil zpět na čtvrtou pozici. Nic však nevzdával a celé dopoledne zajížděl srovnatelné časy s Donnellym. V odpoledních testech mu ale už zřejmě došly síly a nakonec se musel spokojit se čtvrtým místem. Na chlup shodného celkového času dosáhl také McGarrity, ale kvůli velmi pomalé jízdě v RZ 1 po defektu byl odsunut za značkového kolegu Bolanda. Cíl nakonec pro technickou poruchu po RZ 14 nespatřil Austin MacHale.

Pořadí v cíli:

TOTAL MANX INTERNATIONAL RALLY

5. podnik Mistrovství Velké Británie (BRC)
28. – 30. července, Douglas – ostrov Man, asfalt, 23 RZ – 180 mil
posádky (start/cíl) – 49/32

Na ostrov Man oproti předchozí soutěži přijelo závodit o čtyři jezdce na vozech WRC více, celkově jich tak zde odstartovalo 15. Mezi přední jezdce z Jim Clark Rally se tak hlavně zamíchala jména Kenny McKinstry (Impreza), Paul Bird (Focus) a Gareth Jones (Impreza). Třídenní maratón, v jehož itineráři nechybí snad žádná ze zpevněných komunikací malého ostrova, byl zahájen krátkou čtvrteční etapou, během níž jezdci absolvovali i dvojí průjezd RZ Castletown. Ta je výjimečná tím, že závodní vozy zavádí do přístavu a pak i samotného nitra stejnojmenného městečka.

Na svůj rodný ostrov se po loňském fiasku s neposlušnou Octavií WRC vrátil v plné síle Mark Higgins. A to nemohlo dopadnout jinak než vítězstvím. Mark vyhrál všechny rychlostní zkoušky a v cíli měl neuvěřitelný náskok pět a třičtvrtě minuty! Inu dokonalá znalost tratí spojená s výjimečným jezdeckým umem… Přesto Mark během soutěže vyrobil pár jezdeckých chyb, udělal jeden defekt, dvakrát zvolil špatné pneumatiky a ze začátku si ani příliš nepochvaloval nastavení vozu…

O druhé místo se ale už bojovalo. Po první etapě jej držel s náskokem 13-ti sekund na Eugena Donnellyho Kenny McKinstry. V průběhu druhého dne na RZ 12 na jedné odbočce zhasnul McKinstrymu motor a soupeř se rázem přiblížil na rozdíl 6-ti sekund. V poslední zkoušce dne (RZ 16) ale jezdec Subaru vylétl z tratě a odstoupil. Donnelly si pak už poměrně v klidu dojel pro uvolněnou stříbrnou pozici. Během celé soutěže se jej marně snažil dohnat a předstihnout Derek McGarrity. Snad i vinou dvou přetočení a následné ztrátě se mu to nikdy nepovedlo. Ovšem i jakékoliv umístění na bedně v náročných povětrnostních podmínkách soutěže, kdy déšť střídala mlha, se dá považovat za úspěch. O pozici níže byl v cíli hodnocen Eamonn Boland, který během celého podniku tvrdě bojoval s Paulem Birdem. Rozhodující v tomto duelu byla opět RZ 16, kde na stejném místě jako McKinstry vylétl i Bird a notně poškodil svůj Ford Focus WRC. Pak už, do té doby za ním klasifikovanou, Bolandovu Imprezu předstihnout nedokázal. Soutěž se tentokrát vůbec nevydařila Timu McNultymu. Od začátku se pohyboval na samotné hranici první a druhé desítky. Pak navíc v RZ 12 přišla nepříjemná událost, kdy McNultyho Impreza vrazila do jednoho z diváků. K žádnému vážnému zranění naštěstí nedošlo, nicméně McNulty zůstal na onom místě stát a připsal si 14 minut na své konto. V soutěži pak překvapivě pokračoval a odstoupil až v cíli etapy. Pro mechanickou poruchu cíl soutěže neviděla posádka vozu Škoda Octavia WRC Hicklin - McMullan. Udržet nervy na uzdě se v RZ 7 nepovedlo Garethu Jonesovi, který tak havaroval z páté příčky a cíl tedy též neviděl.

Pořadí v cíli:

PHILIP WHITE TYRES INTERNATIONAL ULSTER RALLY

6. podnik Mistrovství Velké Británie (BRC)
2. – 3. září, Armagh, asfalt, 18 RZ – 120 mil
posádky (start/cíl) – 45/30

Teprve v Armagh na posledním asfaltovém podniku BRC se objevil jeden z nejrychlejších Irů Andrew Nesbitt. Jeho úspěchy se však váží k Jim Clark Memorial Rally a tudíž bylo otázkou, zda se dokáže prosadit i zde. Na závodní tratě se po dlouhé pauze zaviněné zraněním po havárii na prvním podniku BRC vrátil mladík Matt Wilson. Zároveň poprvé, stejně jako Eamonn Boland, okusil Ford Focus RS WRC 03. Jiných výraznějších změn startovní listina oproti předcházejícím soutěžím nedoznala. Vozů WRC pro zajímavost odstartovalo dvanáct. Hned první test ukázal, že se Andrew Nesbitt dobře zotavil z havárie, která jej potkala při jedné z předchozích asfaltových soutěží v Irsku. Suverénního vítěze Manx Rally Marka Higginse zde porazil o necelých šest sekund. Na prvním průjezdu městskou superspeciálkou (RZ 3) mu však zhasnul motor a ztráta se vyšplhala na 16 sekund. Tím pádem se za Higginse vyšvihl Eamonn Boland. V následující zkoušce Nesbitt zajel čas o pouhou desetinu rychlejší než Higgins a vrátil se na druhou pozici. Vedoucí jezdec BRC ale předčasně odstartoval a inkasoval 10 sekund penalizace. Rozdíl mezi oběma tak v průběžné klasifikaci činil necelých pět sekund. V dalších čtyřech testech, které uzavřely první etapu Nesbitt tempu Higginse nestačil a ztratil dalších 7 sekund. Vše ale zůstávalo otevřené. Výraznou ztrátu si v posledních dvou testech připsal Eamonn Boland, který se tak ze třetí propadl až na šestou příčku. Bronzový post tak pro sebe alespoň dočasně získal Eugene Donnelly.

Do druhého dne vyrazil špatnou nohou vedoucí jezdec. Kilometr před cílem prvního úseku po skoku vylétl z tratě a zadkem vozu vrazil do telegrafního sloupu. Výsledkem byla minimální ztráta sedmi sekund, hůře na tom byla zadní část vozu. Andrew Nesbitt spoléhal na to, že jeho soupeř svůj Focus v dalším testu odstaví a trochu zpomalil. To se však nestalo a přes všechny problémy s řízením Higgins dojel až do cíle a udžel si o 8 sekund i své vedení. Další zkouška ukázala, že Nesbittovo předchozí šetření vozu bylo oprávněné. Motor jeho Imprezy zde totiž definitivně dodýchal. O dva testy déle (RZ 13) se už naplno projevilo Higginsovo poškození vozu. Prasklá hnací hřídel znamenala čtyřminutovou ztrátu. Do vedení se tak překvapivě dostal Eugene Donnelly. Na pouhou čtvrtminutu za něj se ale během prvních pěti sobotních testech, z nichž dva vyhrál, dotáhl Tim McNulty. Donnelly vycítil jeho tlak a zvýšil tempo, ale to na RZ 14 a 15 znamenalo pouze dvě sekundy k dobru. Další dvě se pak staly kořistí McNultyho, jenž tím svou ztrátu stenčil na 7 vteřin! Na poslední divácké superspeciálce ale bylo příliš pozdě toto manko mazat a pilot Imprezy se tak musel spokojit s druhou příčkou stejně jako při Jim Clark Memorial Rally. Donnellyho s mnohem starším vozem je pak třeba pochválit za velmi kvalitní výkon a nečekaný výsledek. Třetí příčku před dotírajícím Bolandem uhájil Derek McGarrity. Mark Higgins ještě dokázal vyhrát poslední dva testy a do cíle dorazil jako osmý. Maximální bodový zisk do klasifikace BRC si tak připsal pátý Austin MacHale. V další propadák se změnil druhý start obnoveného Fordu Fiesta Super 1600. Za jeho volant se tentokrát posadil vicemistr Británie z roku 2002 Justin Dale a k vítězství ve velmi slabě obsazené skupině (tři startující) chybělo dokončit poslední zkoušku. Neposlušná technika mu to však neumožnila. Při následujícím podniku BRC se jezdci vrátí zpět na nezpevněný povrch. 8. a 9. října se pojede Trackrod Rally Yorkshire.

Pořadí v cíli:

Stav BRC po šesti podnicích z osmi:
1. Mark Higgins 96, 2. Austin MacHale 90, 3. Rory Galligan 63, 4. Seb Ling 48, 5. Dave Higgins 44