Pačejov okem Vládi Mandíka

Pro mladého závodníka Vláďu Mandíka, je Rally Pačejov soutěží, kde startoval zatím nejčastěji. I proto se do Pačejova hodně těšil a podařilo se mu tady znovu zajet pěkný výsledek nejen v kategorii dieselů, ale také absolutně mezi dvoukolkami, což stojí za povšimnutí. Souboje posádek Mandík – Niemetz a bratří Bočků patří pravidelně k ozdobám rallysprintů a teď v Pačejově to nebylo jinak. Je příjemné sledovat, jak se před nedávnem opovrhovaná třída dieselových auto opět dostává do povědomí diváků, kteří dokáží atraktivní a rychlé průjezdy nejrychlejších „ropáků“ patřičně ocenit.

Vláďa nám opět poslal svůj pohled na to, jaký pro něj byl Pačejovský sprint:

„ Z předchozí rally Vysočina, jsme si bohužel přivezli pěknou kopu práce, a jelikož do nadcházející Fuchs Oil Rally Pačejov zbývaly jen tři týdny, musel jsem všechny prázdninové plány hodit za hlavu a hned se pustit do navrácení původního tvaru naší Fabky. Díky moc všem co mi k tomu pomohli, hlavně s luxusní týdenní rezervou. Do „Pačíva“ jsem vyrážel dokonce už počtvrté, a přestože první dva starty předčasně ukončila technická závada, loni se nám za velmi špatných, nejenom povětrnostních podmínek, docela dařilo a tak jsem se velmi těšil. Skoro by se dalo říct, že to byl náš domácí podnik, jelikož Roman žije v nedalekých Klatovech a pro mě je to asi taky nejbližší sprint.

V pátek večer všechny předpovědi mluvily stejně: pršet nebude, a když tak nejdřív kolem poledne. Takže nás ráno probudil déšť, i když jen lehký. O to byla složitější volba pneumatik, která skončila u jistoty v intermedia od Pirelli. Podobně vypadala i jízda na prvních dvou RZtách, aniž bych si to chtěl připustit, něco málo ve mně po nehodě asi zůstalo. Ale čas oproti hlavní konkurenci, bratří Bočků, nebyl tak zlý a do servisu jsme přijeli se ztrátou dvou sekund.

Mraky se ještě trochu honily a napadla mě trochu nesmyslná taktika, nechat pouze na vojenský prostor dvě medie vpředu, pak si je dát do rezervy a pokračovat na měkčí kombinaci sliku. Draze se mi to nevyplatilo, v podobě jedněch hodin a výsledné ztrátě devíti sekund. Následný rozdíl 1,5s v náš prospěch toho moc nezměnil. Když jsme v druhém průjezdu nejdelší RZ stáhli opět jen 1,6s začal jsem se smiřovat s druhým místem. Ale občasné problémy s brzdami našich soků na RZ6 znamenaly rozdíl 13 sekund a nejednou jsme byli zpátky ve hře.

Následoval servis, pro náš diesel většinou typický pouhým umytím čelního skla a očištěním kol. Druhý průjezd vojenským prostorem znamenal 1,9s v náš prospěch a to do poslední RZ dávalo náskok jedné sekundy na každý kilometr. Což nám dovolilo lehce zvolnit, až se nám to stalo téměř osudným. Jelikož jsem v servisu byl o 1,6s za Wendou Kopáčkem, se kterým se letos pravidelně taháme. Naštěstí rozdíl z vojenského prostoru mi stačil i na ztrátu 0,6s v poslední RZ na výsledných 1,6s v můj prospěch. A tak i díky smůle Honzy Černého se srnkou a defektem mi spadlo do klína třetí místo ve dvoukolkách, v Áčkách a v juniorech. Na to, že jsme do závodů vstupovali s potřebou hlavně dojet a ze začátku to tak i vypadalo. Dopadlo to nakonec více než dobře a už se těšíme na nadcházející Rally Třebíč,“