Vzpomínky na Maják – díl II.

V roce 1981 se Barum rallye konala ve dnech 7.-8. srpna. Zkouška Maják (Gottwaldov-Oldřichovice) se tento rok jela třikrát: jako první, desátá a dvacátá druhá v pořadí. Pro zajímavost uvedu, že tento rok se na barumce objevilo přibližně 80 zahraničních posádek, bylo skutečně na co koukat. Jednou z příčin velkého množství zahraničních posádek bylo zařazení Barum rallye do tehdy velmi populárního Alpe Adria Rally Cupu.

Parkoviště před Priorem

V tomto roce jsem držel pěsti nejen našim škodovkám. Vozy Porsche jezdily tehdy na barumce každý rok. V roce 1981 zde byl ale někdo, kdo si troufal tvrdit, že přijel zvítězit. Jak se ukázalo, A. Zanussi to myslel vážně. Jeho krásný vůz jsem si prohlížel již na technické přejímce.

Zanussi před technickou přejímkou

Hubert Schmidt - Jiří Mičánek (Mercedes 450 SLC)

Se startovním číslem 13 na trať startovala švédská posádka Lundström-Andersson s vozem Opel Ascona. Pokud na rally vyrazil vůz s číslem 13 (pro někoho smolné číslo), vždy jsem mu fandil. Kolem nás na RZ 1 projel tento vůz ještě v pořádku, ale v pozdějších televizních záběrech bylo vidět chybějící přední sklo a pomačkaná střecha. I s tímto poškozeným vozem pokračovali dále, nakonec skončili třináctí!

Vůz č. 13 na trati nad Výletištěm

V roce 1981 jsme se rozhodli v pátek na RZ1 Maják pro populární Prohled. Na místě jsme vyčkávali opět více než dvě hodiny před startem, pamatuji si na tehdejší úmorné vedro a poslech rozhlasové stanice Hvězda (téměř nic jiného tam nešlo naladit) z našeho přístroje Menuet.

Dippolt dojel na 6. místě

U startovní listiny mně chybí horní část, kterou jsem si nechal podepsat při přejímce od J. Hauglanda. Potom jsem tu část doma odstřihnul, abych ji nezničil či neztratil. Startovku mám i po třiceti letech, ale kde je ten autogram, to je otázka. Zajímavost startovní listiny: nezačínala čísly 1, 2, 3…, nýbrž čísly 10, 20, 30, 40 vyhrazenými pro Barum team (Lank, Michalík, Černohorský, Urban).

Haugland čistě a rychle

Zanussi na Prohledu trochu ztratil

Corradin hezky zeširoka

Göttlicher s Escortem doslova přiletěl

Internet v té době ještě nebyl, pro informace si člověk musel zajít do centra soutěže, vyčíst z novin, případně vozy ve startovce opravovat u trati. Posádky vždy připisoval táta, případné poznámky k průjezdům i brácha. Prohled: u J. Hauglanda tři vykřičníky, u F. Ceccata dva, to značilo dobré průjezdy. U pozdějšího vítěze A. Zanussiho otazník – rozpačitý průjezd.

Druhý den v sobotu ráno jsme byli na RZ 22 nad Výletištěm. Zanussi kolem nás projíždí s promáčknutými pravými dveřmi. Ale splnil, co slíbil. V cíli byl první.

Vítězná posádka Zanussi - Fachim

V cíli pátí Corradin - Zami

V první desítce konečného pořadí se nakonec umístily pouze tři české posádky (2. Blahna-Schovánek, 4. Pavlík-Šimek, 9. Sivík-Novák). Moc štěstí nepřálo Hauglandovi, který chtěl barumku vyhrát počtvrté. Několik různých technických problémů jej velmi přibrzdilo a skončil na třetím místě. Pro domácí Barum team se tato náročná rally nezařadila mezi úspěšné, když všechny vozy tohoto týmu již brzy vypadly, což bylo zklamání.

RZ22 - Sivík s Novákem

Tolik z historie Barum rallye celkem vzdálené. Všechny použité fotografie jsem fotil buď sám nebo opět můj brácha Petr Šavara.

Poslední setkání s menší částí této zkoušky bylo při shakedownu v roce 2009. Ale i tady kdo přišel, nebyl zklamán. A to nejen pro spatření bílého vozu Proton S2000, který se následně při samotném závodu prakticky neukázal. Ale to už je jiná historie.

Proton S2000 na trati shakedownu

Kudy přesně letos zkouška povede se již ukáže v nejbližších dnech či týdnech, při samotné Barum Rally se pak jistě můžeme těšit na pěkné sportovní zážitky.