Za Bohuslavem Jermanem

V neděli, 26. června letošního roku, zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 76 let pan Bohuslav Jerman. Protože na včerejším pohřbu v Klatovech nás, soutěžáků, bylo velmi málo, napadlo mne, že už možná dnešní fandové automobilových soutěží ani neví, kdo to Slávek Jerman byl a že by tedy bylo dobré k jeho památce napsat, jak jsem ho znal já a připomenout, co on všechno pro automobilové soutěže u nás udělal.

Přesuňme se nyní do konce šedesátých let minulého století. Tehdy se v Klatovech jezdila legendární Rallye Vltava. Byla to špičkově obsazovaná mezinárodní soutěž, na které startovali i Walter Roehrl, Sandro Munari a mnohá a mnohá další domácí i zahraniční slavná soutěžácká jména. Nevím, zda ten termín použil poprvé někdo z výše jmenovaných, možná to byl spíše soutěžák a tehdejší redaktor Světa motorů Dalibor Janek, který dlouhé noční sprintetapy nazval etapami „originál Jerman“. Faktem ale je, že Walter Roehrl složil poklonu staviteli nádherných vltavských tratí tím, že ji považoval za jednu z nejtěžších tehdejších evropských soutěží a když jsem s ním asi před čtyřmi lety u příležitosti vyhlášení vítězů Mitropa rallye cup v německém Hasslinger Hofu mluvil, stále si vybavoval noční Koráb nahoru, vzpomínal na hustou ranní mlhu v pošumavských údolích a krásu a obtížnost tehdy ještě míchaných pošumavských silniček přirovnával k nejtěžším soutěžím mistrovství světa, na kterých startoval. No a jak už z výše uvedeného termínu „originál Jerman“ vyplývá, stavitelem těchto tratí nebyl nikdo jiný, než právě pan Bohuslav Jerman.

Několikrát mně Slávek vyprávěl, že se dokonce i zúčastnil několika soutěží jako jezdec i spolujezdec, ale nejvíce byl ve svém živlu, když mohl automobilové soutěže a vůbec automobilový sport organizovat. Posuďte sami.

Počátkem sedmdesátých let minulého století odešel pracovně na Slovensko. Nastoupil do firmy Doprastav Bratislava a záhy zde vznikla organizace Svazarmu a již za rok se jel první ročník Rallye Bratislava. To ale Slávkovi nestačilo. Ve spolupráci s bratry Baumgártnerovými začal organizovat Rallye Senica, která se v krásném prostředí Záhorí jezdila až do 90. let. Spolupracoval s Oskárem Melzerem na trati tehdejších Rallye Tatry. Říká se, tehdejší perla Helpa-Važec (cca 25 km šotoliny přes hřeben Nízkých Tater) byla práce právě Slávka Jermana.

Po návratu do Čech nastoupil do tehdejšího JZD Janovice nad Úhlavou a a do roka za vydatné pomoci pana Petrželky a dalších se na louce pod Klenovou jel rallyekros. Z rodinných důvodů se za krátký čas přestěhoval do Žinkov a nastoupil jako technik v blízkém JZD Pošumaví Vojovice. Hned na to vznikla při tomto JZD opět organizace Svazarmu, ve které kromě Milana Sklenáře a myslím, že i Standy Šelmáta, jsem tehdy jezdil i já. Brzy vznikla za Vojovicemi autokrosová trať a jel se první ročník vojovického autokrosu. Pak ihned následoval rallyekros na letišti v Komorně u Blovic. Ani tohle ale Slávkovi nestačilo. Do toho zorganizoval ještě volný závod vznášedel na žinkovském rybníku (a to bylo ještě za socialismu a s účastí závodníků z tehdejšího SRN !!!), do toho obnovil motoristické plesy na zámku v Žinkovech, k tomu pomáhal s výběrem tratě na Rallye Pačejov atd. atd. atd. A ještě docela nedávno pomáhal při organizování motokrosů pro děti. A to jsem ještě na spoustu dalších akcí jistě zapomněl.

Jsem si naprosto jist, že pokud se tam nahoře náhodou dosud nejezdí žádné automobilové soutěže, tak zanedlouho budou. Jsem si naprosto jist, že už dnes tam nahoře sedí Slávek Jerman spolu s Mílou Raisem, Karlem Šimkem, Viktorem Mrázem a mnoha dalšími a už připravují nějaké to svezení. Dovol mi Slávku, abych Ti za sebe poděkoval za všechno, co jsi pro moje závodění a nejen závodění udělal, a abych Ti jménem všech soutěžáků poděkoval za všechny ty krásné rychlostky, které jsi pro nás postavil. Čest Tvojí památce.