Jsme lidé nebo senzacechtivé hyeny?

Fanouškům našeho krásného sportu jistě neuniklo, že během toho víkendu se konala Radouňská rallye. Radouň je kraj rallyesportu zaslíbený, minulý rok sem byl z této soutěže velmi nadšen, proto jsem se letos rozhodl navštívit ji zase.

Letos jsem vyrazil zase sám, Ostravak toho má příliš mnoho do školy :-( Soutěž probíhala více či méně v poklidu až do dnešního odpoledne. Na poslední dnešní RZ vážně havarovala posádka startovní číslo 20. Karásek Karel - Hrubý Roman. Vozidlo se dostalo mimo trať a cestou bohužel trefilo strom.

Když jsem došel na místo nehody, byl jezdec otřesený, venku z vozu a byl ošetřován. Spolujezdec však zůstal zaklíněn ve voze. Zatímco se hasiči ze všech sil snažili vyprostit spolujezdce z poškozeného vozu, rozhodl sem se, že nebudu překážet a poodešel stranou. V této souvislosti skládám poklonu posádce Láník -Píža, kteří pomáhali seč jim síly stačily.

Na místě samém mne vytočila jen jedna, ale zato, myslím, vcelku podstatná věc. Značné množství přihlížejících třímalo v ruce telefony nebo kompaktní aparáty a fotilo se jako o život. Cui bono??? Jaký užitek má někdo z fotky nehody??? Co vede lidi k tomu, že nepřestanou fotit ani nakládání zraněného na nosítka a pletou se pod nohy hasičům a pořadatelům?

Na místě bylo i několik akreditovaných fotografů a ani jeden z nich nefotil. Nemáme totiž proč. Po senzaci většina slušných lidí nepase a pro potřeby vyšetřování si odpovědné orgány vyrobí fotky své.

Chci tímto apelovat na fanoušky: Když budete svědky nehody, pomožte, pokud můžete, doběhněte pro pořadatele, ukažte cestu sanitce, pomožte posádce. To je jedno, jaký způsob pomoci zvolíte. Ale proboha, nemotejte se pod nohama zasahujícím a odložte touhu po krvi!