XII. Pongratz rallye Střela - komentář

Svátky jara si užili na severním plzeňsku také příznivci automobilových soutěží na akci v okolí horního toku řeky Střely a na dostřel od nejmenšího města České republiky – Rabštejn nad Střelou.

Soutěži předcházelo dodatečné upravení itineráře z důvodu požadavku obyvatel obce Chyše, kteří si nepřáli soutěžní průjezd obcí v plném tempu. Bylo to i přes to, že zastupitelstvo obce původní záměr schválilo a bylo této akci velmi nakloněno. Další změnou proti plánu bylo zkrácení druhého rychlostního testu s atraktivním stoupáním lesní účelovou cestou po nepříliš udržovaném penetračním podkladu. Podnět k neprojetí několika posledních stovek metrů plnou parou podali samotní jezdci při rozpravě před startem rallye. Názor na odjetí a neodjetí tohoto úseku byl tak půl na půl. Ti co byli proti, svůj postoj odůvodňovali nebezpečím poničení svých vozů, bezpečnostními důvody, možností případných havárií a následnými prostoji při vyprošťování vozidel. Jezdci, kterým se úsek líbil, ho chtěli zachovat, měli radost z trati, za kterou by byl rád i mnohý pořadatel nejvyšších soutěží. Svým způsobem měli svoji pravdu oba protipóly věcné diskuse. Konečné rozhodnutí přijalo ředitelství soutěže a úsek zkrátilo s ohledem na bezpečnost posádek. Vzalo v úvahu i fakt, že ne všechna auta jsou podvozkově vybavena k jízdě v takto náročných podmínkách. Hlavně pořadateli šlo o bezpečnost, zamezení zbytečných prodlev a následného narušení harmonogramu akce z důvodu zprůjezdnění úzké tratě zatarasené nepojízdnými vozidly.

Dívčí posádka Maňovská - Blahoutová.

Již při seznamovacích jízdách se objevilo několik místních aktivistů na druhém rychlostním testu s transparentem vyzývajícím účastníky k návratu do Kralovic. Protestující kvarteto domorodců mělo zřejmě za to, že polovina zmíněné obce se vyrazila povozit do jejich rodné lokality. Místní obyvatelé chtěli nerušeně prožít nádherný víkend a vůbec je nezajímalo, že akce je po všech stránkách řádně povolena, zabezpečena a v plném běhu. Každý má právo na své vyjádření, pokud zvolí formou transparentu s jeho názorem, tak je to akceptovatelné. Co je netolerovatelné je počínání lidí z okolí obce Vítkovice a Žďárek, kteří těsně před startem podniku pokáceli přes trať tři mohutné stromy. Bezpečnostní vůz pořadatele tuto situaci odhalil a následně byla řešena za pomoci hasičů, kteří stromy rozřezali a odstranili je z trati. Stromy ležely za pravým těžkým a nepřehledným odbočením, ani nedomýšlet co by následovalo, kdyby byly pokáceny po průjezdu předjezdce přímo pod kola jednomu z ostrých soutěžních aut. Tento nezodpovědný čin hraničí s obecným ohrožením, je očividně konán s jasným cílem a po zralé úvaze, není náhodný, je plánovaný, pečlivě připravený, směřovaný, osnovaný k vytvoření škod na majetku a újmě na zdraví.

Jedna z posádek z hlouby výsledkové listiny.

Soutěž se jela za krásného jarního počasí, záhy byly chmury z ranního zdržení zahnány, posádky se mohly oddávat požitkům z rychlé jízdy po úzkých cestičkách nad obcí Žihle. Lesní cestu do obce Tis u Blatna pořadatel udělal lépe sjízdnou, tak jak slíbil. Vyspravil ji drtí a o poznání tento úsek, dříve připomínající tankodrom, zplundrovaný těžaři dřeva, zprůjezdnil. Harmonogram získal další trhlinu v podobě auta ležícího na střeše při druhém průjezdu obcí Vítkovice. Válelo se tam bílé Mitshubishi s číslem dvě na dveřích. Jezdec nejprve zamrzl na brzdách, potom atakoval mohutný pařez, který neuhnul, smýkající se vozidlo nemělo již dost energie kmínek od stromu vyvrátit. Následně bylo katapultováno a skončilo koly vzhůru. Naštěstí se posádce nic nestalo, duchapřítomní diváci běželi proti vložce a mávali svršky, které rychle svlékli, spouštějící se posádce z kopce k inkriminovanému místu. Tato posádka u vozu zastavila, zjistila, že je osazenstvo převráceného vozu nezraněno a pokračovala do radiobodu událost oznámit. Určitě rychlejší by bylo zatelefonovat mobilem, ale v této lokalitě nebyl permanentně signál. Než bylo vozidlo odstraněno, vznikl dlouhý prostoj. Soutěžní auto bylo odborně nakládáno na odtahovku, co nebylo poškozeno ránou do pařezu, bylo doničeno dodatečně nakládkou. Původní záměr asi deseti diváků a místních obyvatel, auto vzít do teplých a strčit ho za nejbližší stodolu ve vsi, nevyšel. Nakonec pořadatel tuto RZ zrušil.

Takové to bylo pěkné a rychlé auto.

Již v poklidu byla XII. Rallye Pongratz Střela – Žihle memoriál Martina Vodehnala dokončena. Tímto byla i uctěna památka tragicky zesnulého, mladého, talentovaného soutěžního jezdce Martina Vodehnala, který skonal na rallye, kterou miloval, u nedaleké obce Hluboká.

Vozidla přijížděla do servisní zóny zřízené na spojnici mezi rychlostními testy v obci Nové Dvory a jejich posádky netrpělivě vyhlížely zveřejnění konečných výsledků. Verdikt pořadatele byl zveřejněn včas a byla dána možnost i případným protestům k zveřejněným výsledkům. Po vyhlášení byl losován jednou z přítomných mažoretek přívěsný vozík, věnovaný jako hlavní cena generálním partnerem rallye firmou Pongratz. Na pódium umístěným pod místním penzionem defilovaly posádky v jednotlivých třídách pro poháry za své výkony na trati rallye Střela - Žihle. Podrobné výsledky na stránkách pořadatele jsou zde.

V nejslabší a nejvíce obsazené třídě soudobých vozidel do 1400 se rozpoutal litý boj od prvních kilometrů. Po tuhém boji nakonec ukořistil vítězství jezdec bílého Favoritu Mareš Filip se spolujezdcem Jakubem Šmídem. Těsně, několik vteřin za ním dojela posádka Šmidlík Zdeněk ml. s Vrbou Miroslavem startující na Peugeotu 106. Trio na stupních vítězů doplnil Steiner Pavel s Poplšteinem Davidem sedlající Suzuki Swift. Favorizovaná posádka Kopelent – Budín obsadila po technických problémech a výměně proraženého kola na RZ patnácté místo.

Posádka Kovanda Jaromír – Kolář Josef se vešla do top pětky ve třídě A1.

Ve třídě A2 do 1600 si body do RC připsali všechny tři posádky, které spatřily cíl, v pořadí Plašil jedoucí s Hondou, Bis na Peugeotu 206, třídu uzavřel Kovařík ml. s Favoritem. Třída A3 měla na stupních vítězů zastoupení v pořadí Standa Brousek a Petr Fiala, oba Škoda Fabia. Nejsilnější třídou byla A4, kde bylo pořadí Martin Šikl a záda mu kryl na druhém místě v cíli Štěpán Zabloudil. Ve veteránech bylo pořadí v nejsilnější třídě H4 Tomek – Horka, Peugeot 205, Vichta – Petříková startující s VW Brouk, jako třetí vystoupil na stupně výsledků Hasil s Honomichlem jedoucí na VW Golf. Třída H3 Měla zastoupení na pódiu v podobě vozidel Škoda a to Kolář - Penc se 130 LR, Denk – Breník 120 S a Král – Dušek 130 RS. I ve třídě H2 se umístila na stupních vítězů pouze značka Škoda a to 125 Srnky, a 1000 MB Nováka a Stibora.

Absolutní vítěz soutěže Martin Šikl s Martinem Pecinou.