Moje dojmy z testovacího dne Fiesta Cupu

Akce se uskutečnila v sobotu 27. 11. 2010 v prostoru letištního areálu Líně u Plzně. Měla za cíl představit široké motoristické veřejnosti cupové Fordy Fiesta z dílen plzeňského ARTFordSPORTu. Případným potencionálním zájemcům o pronájem soutěžních vozů pro sezonu 2011 byla představena specifikace vozu pro nadcházející rok. Fiesty budou nasazovány v rámci volného poháru na vybraných akcích uvedených zde. O kalendáři Rallye Cupu 2011 se zatím jedná, i zde pronajímatel Fordů Fiesta Jiří Galuška počítá s jejich nasazením v příštím roce, na pěti možná šesti podnicích.

Presentace účastníků testovacího dne proběhla v sobotu ráno od osmi hodin. Následovalo rozdělení zájemců do čtyř stanovišť, první stanoviště mělo za cíl seznámit uchazeče o adrenalin s tvorbou rozpisu. Na druhé sekci měl každý možnost usednout na místo spolujezdce a vychutnat si jízdu vedle zkušeného pilota. Na třetím úseku již zájemci o Fiesty a rallye usedly za volanty soutěžních speciálů a na letištní ploše absolvovali sólo jízdu. Ve čtvrtém úseku zúročili načerpané vědomosti a zkušenosti, které jim předali přívětiví instruktoři a sami si napsali rozpis, podle něhož jeli jízdu na čas na měřeném testu.

Foto: Petr Šedivec

Akce se za redakci eWRC.cz měl zúčastnit Přemek Budín, který měl naléhavou změnu sobotního plánu. Protože jsem byl již dříve s Jirkou Galuškou domluven, že se této akce zúčastním za svoji osobu, tak jsem spolu s elitním fotografem soutěžních vozidel Petrem Šedivcem zamířil do Líní. Tam již vše sledoval redaktor Tomáš Wanka, fotoaparát vyměnil za svého syna Viléma, který byl příjemně unešen první letošní sněhovou pokrývkou. Ztížené povětrnostní podmínky a sněhem pokrytá testovací trať vytvořili pro adepty soutěžního umění velmi náročné prostředí.

Pro tuto akci jsme jako čtyřčlenný tým vytvořili operativně dvě posádky ve složení Kopelent- Wanka a druhou posádku tvořila dvojice Wanka – Kopelent. Petra Šedivce, jako bývalého úspěšného soutěžního jezdce jsme nenominovali, aby nás nezahanbil, abychom ho nesměřovali do něčeho, čemu již možná odvyknul. Hlavně šlo o to, aby vše někdo zdokumentoval, aby fotky byly pěkné a člověk si nemusel myslet, že to někdo fotil z ponorky. Pro Vilíka, jsme uspořádali menší koulovačku.

Foto: Petr Šedivec

Vzhledem k tomu, že jsme s Tomášem již jeden podnik spolu odjeli, tak nám pořadatel důvěřoval, že nejsme nováčci a upustil od školení v psaní rozpisu. Pro seznámení s vozem jsem byl usazen do Fiesty vedle zkušeného jezdce, který mě vůbec nešetřil a za pomoci ruční brzdy se mnou vymetal jedenu krajnici za druhou. Je s podivem co si Fiesta nechá líbit a co vydrží, jaké razantnější zacházení s vozem. Po hodinách jsme minuli pravobokem a potom zádí vozu o pár centimetrů strom a to již byl pro mě signál opustit horké sedadlo a přesednout za volant.

První dojem z Fiesty, byla její bezpečnost, klecový rám je velmi dobře proveden, doplněn bezpečnostními výztuhami podle přílohy J. Proto se do vozu vstupuje trochu jako za kulomet, malinko přihrbit, nasoukat se do sedačky, která je trochu více vzadu, ale i toto její uložení umožňuje dobře ovládat vysunutý volant pomocí duralové redukce. V autě se sedí dobře v anatomickém sedáku, bezpečnostní pásy jsou šestibodové, dobře jdou obsluhovat. Na pedály dosáhnu, mám to na dlouhou nohu. Připadám si, jako když mi Tomáš při fotbálku dává přihrávku na dlouho do běhu, tam za to může moje pomalost, tady zase krátké nohy.

Foto: Petr Šedivec

Jsme připraveni ke startu, pomalu se rozjíždím, jako se svým autem, řazení je plynulé, trochu mě přijde delší krok mezi dvojkou a trojkou, ale to půjde o zvyk. Je znát kratší stálý převod a lepší odstupňování převodovky od firmy QUAIFE, kterým auto bude vybaveno pro příští sezonu Fiesta Cupu. Tato úprava vůz poměrně hodně zrychlí, možná o vteřinu až sekundu a půl na kilometr rychlostní zkoušky. Na zasněženém podkladu je znát funkce samosvorného diferenciálu, přijdou vhod i sériové zimní pneumatiky. Na otočce cestou zpátky zkouším ruční brzdu a ona funguje, auto se ochotně, i přes absenci zadních kotoučových brzd utrhne, hodně tomu pomáhá i kluzký povrch.

Foto: Petr Šedivec

Brzdy na voze jsou důležitá věc. Opírám se cestou do výchozího místa o brzdy a lze konstatovat, že jsou účinné. Při intenzivním brzdění se zastavuje o něco dříve předek, ale to je o odhadu kam až tlačit do brzdového pedálu a nemít nohu volšovou. Ono kolikrát ani velké přední kotouče a brzdiče nezastaví auto, když nesekunduje zadek, to se mně vybavilo v tu chvíli. V Erpužicích mě brzdila jenom přední kola a na tom slizu to byl zázrak, že jsem jel stále po trati celou akci. Následně jsem navštívil brzdovou zkušebnu a vše se tam provalilo, zadek skoro nebrzdil. Někdy více může znamenat méně. Ještě několikrát se opírám do brzd Fiesty a lebedím si, jak to pěkně brzdí, proti KITu, který byl nemocen.

Výkon motoru do sto koní neuděluje vozu rasantní zrychlení, ale není to ani Favorit skupiny „N“. Je zde upravena řídicí jednotka a motor je nutno více točit, aby zatahoval a auto jelo. Při vyšších otáčkách se ozve i zvuková kulisa motoru, výdech spálených plynů z motoru odvádí soutěžní výfuk. Jedu ještě další kolo a zaměřuji se na podvozek. Auto poměrně slušně sedí, zbytečně se nekolíbe a nedrncá, je vybaveno tlumiči HP. To již na testovací trati jezdím i na čtyřku a ostře brzdím a je to pěkné svezení, určitě nebude ani pro zájemce o pronájem drahé.

Foto: Petr Šedivec

Střídám se spolujezdcem Tomášem a vpravuji se do role mitfáry, soukám se do určeného sedadla na pravé straně. Ještě upravit bezpečnostní pásy, po Tomášovi bych se do nich vešel dvakrát, nebo ještě s nějakou další útlejší spolujezdkyní. Jezdec jede svižněí, vyráží za zvuku prokluzujících kol vstříc novému poznání a tím je Ford Fiesta v Cupovém provedení. Poměrně rychle se sžívá s vozem, tahá za ručku, celkem mu to jde. Nešetří chválou a popouští uzdu svým vášním, táhlý smyk, kterým auto nekontrolovaně klouže nás zastavuje na kraji lesa. To nám naznačuje, že si auto nenechá opravdu úplně všechno líbit a že vyžaduje dodržovat základní fyzikální zákony.

Nejen auto, ale celý projekt okolo Fiest na nás působí dobrým dojmem. Mně to osobně připomíná pohárovou Fabii, se kterou jsem pár soutěží odjel. S Fabií bylo pěkné svezení, také tolik nejela, jako Fiesta v porovnání s plnokrevnými áčky ve třídě A5, ale v rámci poháru to bylo pro všechny stejné náčiní. V dobrých rukou vyhrávala třídu i mistrovské tituly. Fiestě proti Fabii chybí nějakých 25 koní, je to dáno i objemem motoru 1300. Fiesta bude minimálně o polovinu levnější, než byla tehdy Fabie. Proto i její pronájem bude určitě pro mnohé posádky zajímavý.

Foto: Petr Šedivec

Nejvíce mě zaujala myšlenka stejnosti všech nasazovaných Fiest, pouze se liší barevným provedením. Tu shodu spatřuji v tom, že se o auta stará jejich promotér ve svých dílnách a půjčuje je zájemcům náhodně, tady jejich rovnost je určitě zaručena. U Cupových aut, které vlastní týmy, nebo posádky privátně, nelze nikdy zaručit, že v nich nebudou úpravy, které jsou nepovoleny. Také jsem se zúčastnil poháru s Favority a po druhém podniku někteří jezdci začali nestačit na posádky, které s vysokým náskokem před tím poráželi. Ne všichni ti, kteří zázračně zrychlili, spatřili cíl, některým praskla kliková hřídel v motoru. Jiným nevydržel rozdělovač vyšší otáčky, které umožnila lepší vačka.

Závěrem lze říci, že Fiesta je kompaktní soutěžní vůz, který je vhodný především pro začínající jezdce. Určitě jím nepohrdnou jezdci s nižším finančním rozpočtem, protože pronájem vozu je slušný. Fiesta přijde vhod posádkám, které nemají dílenské zázemí, nebo těm, kteří si neumí auto připravit, protože je plně servisováno a připravováno pronajímatelem. Posádka si jenom zajistí účast na vybraném podniku, uhradí startovné, napíše si za své náklady rozpis, dopraví se do místa akce. Pronajímatel se postará od přípravy auta, přes jeho servis, dopravu, benzín, pneu, mechanika, prakticky o všechno.