Vyhraný závod (nejen) s časem

Stihnul to...

Sobota, 16. října 2010:

Dopřávám si spánek do 11 hodin, tělo si o to už říká, kofein nefunguje věčně.

Jedu 20 km pro 100 oktanový benzín, abych mohl znova vyzkoušet brzdy.

Z nervů je mi při jídle zle už den předem. Po obědě vyrážím s Lukášem do dílny, je třeba ještě domontovat interiér a polepit auto důležitými věcmi, ve 4 chceme odjet na místo závodu napsat RZ

Práce se o hodinu protahuje, vyjíždím s autem z dílny před pátou. Prší, pouštím stěrače a stínící pruh, který jsem lepil poměrně dlouho opouští své místo. Nebyl zaschlý, resp. ve studené dílně se ještě nepřilepil. Nevadí, času dost, nalepím ho znova, až se vrátíme z najíždění.

Najíždění probíhá velice rychle, ostatně okruhovka není nijak složitá.

Po návratu pokračuji lepením, tentokrát na konci vše jistí horkovzdušná pistole.

Balíme jen ty nejnutnější věci do dodávky, nakládáme Mazdu a jedeme to zaparkovat ke mně před dům. Jdu ještě pro klíče, abych závoďáka zamknul. Když tak činím, slyším syčení. Je 11 hodin a řeším, kde se píchlé kolo od dodávky zalepí. Naštěstí v dílně, kde jsem Mazdu skládal je především pneuservis. Majitel mi ochotně vysvětluje, jaký je postup. Dílo se daří a v půlnoci jsme zpátky doma.

Hledám ještě důležité věci na internetu, sprcha a spát jdu v jednu.

Neděle, 17. října 2010:

V 6 vyrážíme (na poslední chvíli) směr Tchořovice. Já s malým Lukášem přes Sušici, kde nabereme benzín. Lukáš v dodávce táhne auto.

Přijíždíme akorát, jen stíháme nalepit čísla, převléknout se, vyčistit sklo a na start.

Je to divné, ale nejsem moc nervózní. Žádná olympijská stolice, žádný otočený žaludek a dokonce jsem i něco snědl. Patrně to bude tím, že nikomu nejedu nic dokazovat a sám nevím, jak mi to půjde. V prvním rychlém protahováku ubírám plyn, v druhém kole slyším od pána od vedle: "Teď už to podržíš, viď?" Držím, protože ta vlásenka se dá držet i v rychlosti snad o sto vyšší.

U "pána od vedle" bych se rád v tomto případě pozastavil a především veřejně poděkoval. Jemu vděčím za bezproblémový a především rychlý návrat do běžného závodního tempa. Od prvních metrů jsem v uklouzaných a nebezpečných místech slyšel "v klidu", "opatrně" atd., což v případě naší posádky dříve neplatilo. Když jsme po ráně na Radouni rozebírali jak, proč a především co změnit, aby se taková chyba neopakovala, chtěl jsem, aby mě především krotil. Chápu, že od člověka jeho ražení to je těžké, ale i když tvrdil, že to po něm nemůžu chtít, fungoval přesně tak. Mimochodem, jeden kamarád po Radouni prohlásil: A co jste čekali, když posadíte vedle sebe dva "magory".:-)

Těšil jsem se na jednu věc. Na porovnání se s nařvaným kitem Ládi Kopelenta. Přece jen by podle papírových předpokladů měl mít o 33 koní a 12 Nm víc a k tomu sekvenční šestikvalt, proti našemu pětikvaltu "háčku". Stejně tak zkušenostmi se s ním nemůžu rovnat. Již podle poměrů časů vůči jiným autům na jiných soutěžích jsme po úvodu z Radouně čekali, že po vyladění podvozku už mu budeme dávat. Ráno na mokru se tak opravdu dělo, ale nepřikládal jsem tomu význam, protože Láďa si stěžoval na staré "puky", které na vodu má, ale dostával dál, i když se přezulo na suché. Uvidíme ovšem, jak dopadne srovnání na klasických RZ.

Z čeho jsem byl ovšem mírně v šoku, tak z faktu, že jedeme v podstatě rovinu s L. Šaškem, kterého považuji za solidního střelce a Punto S1600 z ROTO Plzeň je jinde než náš garážový exot. Vím, že v první RZ jim údajně něco upadlo a cca 10 sekund jsme jim dali. Pak jsme se tahali ve vteřince a dostali obklad až na závěrečné RZ, kdy jsme ale ve všech třech kolech objížděli havarovaný vůz u retardéru. Ale první místo jsme udrželi a celkově dokončili třetí.

Děkuji za půjčení prostor pro stavbu auta firmě Pneuservis Sova Vimperk, Autolakovně Polák ve Vimperku za lakování za "závodní" cenu, dále firmě Koupelny Obselka, kteří pro nás dělají stále víc a Pneu Urban, bez jejichž podpory bych asi jezdil na sériových pneu. Navíc mi přispěli finančně na stavbu nové kastle.

Vyhraný závod (nejen) s časem

Aleš Moravec stihl připravit svého závodního mazlíčka a soutěž dokončil na třetím místě absolutně a prvním ve své třídě.

Diskuze

Další článek

Předchozí článek

Dostávejte novinky!

Diskuze