S Martinem Prokopem o sezóně 2010. Otevřeně, jak jinak...

Lidé na chodnících už se brodili spadaným listím. Italští turisté se zachumlali do péřovek. A bilboardy se hemžily dobrácky usměvavými obličeji týpků, jejichž fota by člověk nejraději viděl v podkladech pro vyhlášení celostátního pátrání, kteří slibovali zastávku metra u každého paneláku, vysokoškolský diplom pro každého s iq nad 50 a dodávku Viagry všem seniorům zdarma. Podzim, komunální volby za dveřmi, my si s Martinem Prokopem zase dáváme do trumpety a babiččino pravidlo, že „ s plnou pusou se nemluví“ rozhodně dodržovat nehodláme.

Kde je Tvoje hladce holená tvář a pečlivě zastřižený účes? S touhle image jsme měli vyrazit spíš na myslivecký bál!

To víš, zkoušíme oslovit jako hlavního sponzora Orthosan – prostředek na hubení vší. WRC se jezdí i v regionech, které jsou pro tuto značku velmi zajímavými trhy. Takže musíme přizpůsobit svou celkovou image. Ba ne, vždyť víš, že je za tím sázka s našimi mechaniky. Pokud oni vydrželi dva měsíce bez nůžek a holících strojků, já měl podle dohody vyhrát Barumku. Tu jsem ale kvůli Japonsku nakonec vůbec nejel a teď se s Jendou až do konce října musíme holičům vyhýbat my…

Ale s tím novým sponzorem to není tak špatný nápad – co takhle Lesy ČR? Bushmann? Hotel Krakonoš? Vydavatelé desek ZZ TOP?

Nebo bych mohl uspět v castingu na remake Krkonošských pohádek!

Ale to bys zamotal režiserovi hlavu – vizuálně by to dalo na Krakonoše, ale povahově jsi jasný Trautenberk… Každopádně plánovanou cestu do USA bych Ti doporučil odložit až po odstranění těchto porostů. Jinak by s Tebou možná raz dva dělali rozhovor nějací sympaťáci na Guantanámu!

No jo a já jel v Japonsku za arabskej tým!

Tak z toho už by ses nevykecal! Každopádně si nemysli, že ten náš dnešní rozhovor bude nějak závratně příjemnější. Budu se totiž ptát hlavně na letošní sezónu a jak se tak na Tebe dívám, nehýříš 3 dny po Francii právě nadšením. Nečekej žádný příjemný pokec, žádné bulvární povídání o tom, jestli máš radši kočky nebo psy…

Rozhodně psy! Vždycky jsme doma nějakého měli. Teď máme psa Rexe a fenku….

…protože to rallyového fanouška…

Teu. Rex je černej, Tea spíš taková…..

…..vůbec….

…jako do smetanova.

NEZAJÍMÁ!!! Začínám mít pocit, že se Ti do seriózního rozboru letošní sezóny v S-WRC moc nechce a odbíháš od tématu! Udělám Ti to jednodušší – zkus mi nejprve říct to pozitivní, co Tě bezprostředně napadne!

V první řadě nemám pocit, že by ta sezóna stála za starou bačkoru, ačkoli máš pravdu, že jsem právě teď hodně otrávený. To je ale především mírou zklamání po Francii a je fakt, že to jen těžko rozdýchávám. Z pohledu techniky to pro nás letos byl velký skok dopředu. Ve srovnání se superšestnáctkou i enkem je Fiesta o světelné roky dál. Ten posun nebo spíš skok tady byl nejen pro mě jako pro jezdce, ale i pro celý tým. Poradit si s novou (nejen pro nás, ale celkově) technikou na velmi těžkých soutěžích MS není nic snadného. A my jsme to zvládli. A vlastně nám to s výjimkou jedné jediné soutěže, která se hodně nepovedla, všechno celkem vycházelo. Bohužel byla ta soutěž poslední a teď se to zklamání přenáší do hodnocení celého roku.

Fajn, to pozitivní v tomto rozhovoru bychom měli a teď se s nadšením vrhneme do skepse. Co Ty sám hodnotíš jako průšvih?

Že jsme si postavili na začátku roku program tak, jak jsme si ho postavili. Nedali jsme si čas na sžívání s technikou, vůbec jsme nejezdili, poslali auto hned pryč. Nějak jsem nedocenil fakt, že pojedu s něčím novým, s čím sice zvládnu jet jakž-takž rychle hned, ale dostat se na limit nebo se mu alespoň pravidelně přibližovat a hlavně takové tempo udržet, chce víc. A my jsme si auto poslali na půl roku pryč! Koukáním na jeho fotku nezrychlíš, kdyby ses rozkrájel!

Celá naše strategie byla postavená, ať se Ti to líbí nebo ne, na jízdě na jistotu. A já do každého závodu šel s obavou, že jedním zahozeným závodem zahodím celkový výsledek v šampionátu, který jsme si stanovili jako prioritu. Když si přidáš respekt k těm ohromným prostředkům, jaké tato technika a MS představuje, s tím vším jsem se musel nějak popasovat. A bylo to daleko těžší než jsem čekal.

Marně se tam snažím najít nějaké to závodění...

Právě. Závodění na hranici mých možností bylo v Německu v neděli a ačkoli to možná někomu při pohledu do startovní listiny nemuselo tak připadat, tak velkou „hůl“ jsme jeli celé Japonsko. Ve srovnání s předchozími lety bylo toho závodění na maximu podstatně míň.

Co třeba Bohemka, proč to tam nebyl oheň, který bych ve chvíli, kdy můžeš jet bez tlaku na výsledek, čekal ?

Tohle mi zrovna moc fér nepřipadá, Bohemku jsme jasně brali jako test a bez ní bychom v Německu dostali hrozný vix a plácali se tam někde kolem Ponse. Splnila svůj účel, výsledek žádný průšvih nebyl a že jsem tam neletěl úplně na hraně? Myslíš, že z pohledu výše škody a komplikací pro celý tým je nějaký rozdíl mezi tím, jestli to auto pověsím někde v Mexiku na kaktus nebo za Tanvaldem na jedli? Kdepak, ono to vyjde úplně nastejno!

Ale Ty přece víš, proč se ptám a z čeho mám zvláštní pocit – že okamžiků, kdy jste byli v nějakém ohromném souboji, bylo jako šafránu.

Na jednu stranu máš pravdu, ale i přesto, že na mě slovníkem těch bilboardů na ulicích „ ve velké míře dolehla tíha zodpovědnosti“, tak i přes tuhle nejistotu tady šance na celkový úspěch v šampionátu byla. A velká! Do poslední chvíle. A koneckonců se potvrdilo i to, že na takový úspěch nesmíme nějak zásadně podělat ani jeden závod. Třeba ve Švédsku jsem po testu věděl, že dokážu jet hodně rychle. Ale závod jsem jel o 30% míň, protože ta šance, že bych odjížděl místo bodů nanejvýš s angínou, kterou bych si uhnal někde v závěji při čekání na traktor, by byla velmi vysoká. A celá ta šance na celkový úspěch by v té závěji zůstala taky. Takhle sa nám válí někde ve Francii….

Zato máš teď na pár dnů namakaný bicáky!

To jo. Ale kdyby nám ten posilovač odešel alespoň na nějakém letním závodě, tak bych mohl machrovat na koupáku….Byla to fakt fuška! I Pepek Námořník by na mém místě spotřeboval tak tatrovku špenátu.

Ale znovu se vrátím k otázce nasazení. Koukal jsem Teď na basketbalistky při MS. Finále, prohrávaly o dvacet, dvě minuty do konce, prostě vyřešeno. Ale jezdily tam až do konce jak motorový myši. U Tebe mi nepřišlo, že by ses v sobotu a neděli nějak extrémně snažil.

To je přesný dojem. Pokud já pojedu i bez šance na zlepšení výsledku na sto procent a udělám chybu (což mimochodem ve Francii na tom blátě nebylo vůbec nic těžkého) tak Fionu rozeberu na molekuly a příští rok budu tak akorát drendit na kolobrndě kolem baráku. Když basketbalistky, které hrály opravdu výborně, v tom nasazení minou koš, desku nebo snad celé hřiště, tak místo o dvacet prohrajou o dvacet čtyři a nenejvýš nedejbože trefí míčem v první řadě prezidenta, pak se s ním vyfotí do kroniky, na titulku Sportu a je z toho veselá historka. Takže myslím, že ta paralela není tak docela přesná.

Je ale fakt, že jsem Francii dojížděl už jen proto, že člověk nikdy neví, co se těm vpředu může stát. Byl jsem fakt tak otrávený, že pořádně ani nevím, jak to dopadlo. Mistrovství v kýblu a do toho ta příšerná organizace.

Něco trošku prosáklo…

Peklo! Snad jen tři zkoušky se startovaly bez čekání. Jinak jsme všude přijeli a čtvrt až půl hodiny čekali. Sobotní poslední byla fakt třešínka na dortu – čekání 55 minut, začalo se stmívat, ochladilo se, že šla všem pára od pusy, auta studený, všichni jezdci říkali pořadatelům, že je to nesmysl, ale jelo se.

No nic, nechme francouzské šrámy být a nakoukněme přes horizont do 2011. Rýsuje se něco? Reparát v S-WRC nebo nové WRC ?

Ty mě fakt chceš dostat do nějaký schýzy, nebo co. Když říkáš reparát, tak to vypadá, jako bychom byli nějací propadlíci. Nedosáhneme toho, co jsme chtěli, protože jsme si kladli nejvyšší cíle. Ale špatná sezóna to nebyla. Jsem zklamaný, že se mi nepodařilo získat titul. Ale jen proto, že jsme teď zklamaní, nezačnu říkat, že se „jedeme hezky svézt“ nebo „užít si závod“ a podobná vyjádření. Když chci na závodě testovat, řeknu, že chci testovat, když chci získat zkušenosti, řeknu že chci získat zkušenosti, když jsem chtěl uspět v šampionátu, řekl jsem to. Není to tak dávno, co jsme skákali radostí jako opice, když jsme někde v juniorech dosáhli na body. Teď budeme 3. nebo 4. v S-WRC a dopřáváme si luxus pocitu zklamání.

Víš sám, že našim cílem nebo snem je postup do WRC. Donedávna žila reálná šance na místo ve WRC, ale podle posledních informací, které ještě nejsou oficiální, to nejspíš nedopadne. Ale vše se rozhodne v průběhu podzimu. Každopádně Fiestu WRC bych testovat měl.

Je ve hře pronájem WRC? Měl by být přece dostupnější?

Možný je, reálný nejspíš ne. Ono to totiž zatím vypadá, že ta nákladnost nejvyšší kategorie nijak závratně neklesne. V případě komerčního pronájmu vozu od továrního týmu. Takže pokud nevyjde varianta sedačky přímo v týmu, tak je pro nás WRC reálné možná jen v případě, že bychom to auto provozovali sami. Protože to by pro nás bylo o dost ekonomičtější. Ale vodítkem je nám jen poměr ceny za pronájem S2000 od nás a M-Sportu. Ale ani další rok v S2000 by nebyl něco, z čeho bych měl být zklamaný. Navíc se zvýší sportovní hodnota i tím, že se budeme muset častěji prát mezi sebou, protože se nebude vybírat 7 závodů z 10, ale pouze z 8. Žádné taktické hrátky už mi neprojdou! Každopádně všechny varianty a možnosti teď zvažuju, jednání probíhají a snad budeme mít co nevidět jasno!

Víš, já začínám mít neodbytný pocit, že máš pod tím svým zadkem nějak moc židlí. Manažer udávající směr. Šéf týmu, ve kterém sám jedeš a když s tím v sobotu řízneš, tak ve středu rozbaluješ faktury, na kterých je nul kam oko dohlédne. Majitel týmu, který pronajímá a připravuje auto na komerční bázi. A tu a tam taky jezdec. To jen tak na okraj, když už ses zmínil o schýze…. Nebylo by přece jen lepší, kdybys dal dohromady budget a pak si zabalil přilbu, nehořlavé spoďáry a přijel k autu, které by sis pronajal? Praštíš s tím nebo ne, čistá hlava, buď máš dál rozpočet nebo ne, ale žádné starosti mezi tím. Není to lákavá představa?

Ani ne! Ty starosti s vlastním týmem, to patří k tomu, jak to děláme. Navíc jsem si jistý tím, že tým skutečně funguje podle mých představ. A určitě se mi ty zkušenosti, které tím získám, budou hodit v „pozávodnickém“ životě. Takhle to u nás je – byly mi vytvořeny na startu nějaké podmínky, ale dál se musím starat a učit se sám.

Ale není to tak trošku past? Pokud nedostaneš místo v nějakém továrním týmu, což by Tě snad uspokojovalo..

…to určitě!

…nebo se nenajde někdo, kdo zaplatí nějaký ucelený program, tak pojedeš pod tím tlakem, o kterém jsme tady mluvili, stále. Pro mě to nemá řešení.

Kdepak. To jsi mě ne úplně pochopil. Já jsem říkal, že ten tlak jsem si do značné míry způsobil strategií pro tento rok, kterou jsem na začátku postavil. Ačkoli jsem už z loňska věděl, že v tom autě musím sedět co nejvíc. Taky jsem se po sérii závodů v létě cítil v autě daleko líp, a to se pak dá všechno zvládnout.

Ale k tomu, abys měl nějakou šanci získat případné angažmá pořád postrádám nějakého impresária. Někoho s dostatečnými kontakty, kdo kdykoli, když někde někdo zbastlí nějakého závoďáka přiběhne s Tvojí fotkou a volá „Tenhle hoch je šikula, nechte ho svízt!“

Možná. Ale takový rallyový manažer jaké mají seveřani u nás nejspíš ani není.

Tak co zkusit oslovit některého z těch severských mágů?

No jo, ale já jsem slyšel, že hodně spolupracují s psychology. Bůh ví, co bych se o sobě ještě dozvěděl. Už to vidím – příjdu na pohovor, nechají mě vyplnit pár papírů, hodí to do stroje a pak už mi nepůjčí ani káru v Radotíne…!

Tak zlé to určitě nebude. Už přece jen nejsi žádný janek. Dva dny už je ti 28. Gratuluju!

Díky! Snažím se na to zvyknout.

Máš nějaké přání na dárek, jaký bys chtěl od fandů dostat?

Kdepak, já ho už dostal vrchovatě – ta podpora a zájem českých fanoušků skoro při každém závodě, to je prostě skvělé! A vnímají to všichni, všichni jezdci i novináři vědí o českých vlajkách u trati. Německo pochopitelně byla kapitola sama pro sebe, ta atmosféra byla neskutečná a o to víc mě mrzelo, že se mi to nepovedlo dotáhnout až k vítězství.

Přání bych ale měl - aby (už kvůli tomu zájmu), jelo v MS víc Čechů. Pořád tam máme výborné jméno a byla by velká škoda ty pozice vyklidit. Třeba to, jaký respekt má v MS stále Roman Kresta, u nás dovede ocenit jen málokdo.

A aby toho nebylo dost, tak Ti poměrně nedávno přibyla další role – strýc!

Ta patří k těm nejpříjemnější, protože je spíš taková čestná! Výkon je na sestře a švagrovi a klobouk dolů, jak to zvládají. Je příjemné vědět, že do naší rodiny patří někdo nový a navíc kočka s dlouhýma řasama!

Tak hlavně ať je holčička zdravá a šikovná po rodičích! Co takhle na závěr nějaký plán, závazek, ambice nebo předsevzetí?

To je jasný, vyhrát za 20 let dámský pohár! Snad se Jenda udrží v kondici a nebude nám holku na přejezdech ochmatávat!

Nemyslím pro Kristýnku, ale pro Tebe !

Jo ták! Zatím nic konkrétního říct bohužel nemůžu. Ale můžu slíbit, že do toho půjdu hlava-nehlava, protože bych si s dovolením taky rád ještě něco vyhrál. Mezi klukama. Co největšíma. Držte nám palce !