S prasklou poloosou k vítězství

Velmi spokojen odjížděl z AZ pneu Rally Jeseníky Robert Čonka, který se podruhé představil s Petrem Zátkem na sedadle spolujezdce vozu Škoda Fabia. Letos poprvé nenašel ve třídě A5 přemožitele a dvacetibodovým ziskem se posunul na stříbrnou příčku v průběžném hodnocení této kategorie. Jeho kvalitní výsledek ještě umocňuje sedm dílčích vítězství v rychlostních zkouškách.

Pořadatelé osmého sprintu letošní sezóny navazují na dlouholetou tradici rallysportu ve svém kraji a netají se ambicemi pořádat v budoucnu podnik MMČR. Jak se tratě, organizace a atmosféra soutěže v krajině Nízkého Jeseníku líbily Robertovi? „Pořadatelé odvedli kvalitní práci a mohu je chválit od začátku až do konce. Už při přebírání itineráře na mě dýchla pozitivní atmosféra a potěšil mě velmi milý přístup. Rychlostky jsou na Šternbersku vždy nádherné a letos tomu nebylo jinak. Každým průjezdem se mění, což ještě zvyšuje jejich náročnost. Řada posádek na to doplatila haváriemi, které však k rallye patří. Ani my se nevyvarovali chyby, naštěstí bez vážnějších následků,“ nešetří chválou pražský pilot, jehož mrzel snad jen menší počet aut ve třídě A5. „Byl jsem smutný, že nestartovali již jistý vítěz třídy Lumír Galia a nakonec i Tomáš Grega. S absencí Vendy Kopáčka jsem díky zprávám od něj počítal. Pevně věřím, že auto stihne poskládat alespoň do Vsetína. Naopak moc zvědav jsem byl na Jakuba Krále. Podle časů z minulých soutěží, které absolvoval v rámci poháru K4, jde o velmi rychlého pilota a rozhodně je třeba s ním počítat. Bohužel nedojel ani úvodní vložku a tak vzájemné srovnání chybělo. Osobně velmi vítám co největší konkurenci.“

Odstoupení Krále a také mladého Urbana hned v úvodu rozdalo karty. Robert s Petrem se od úvodní rychlostní zkoušky ujali vedení s téměř půlminutovým náskokem před Lubošem Pickem. Dalšími dílčími vítězstvími pak náskok navyšovali. „Věděli jsme, že pokud chceme závodit s Králem a jeho špičkovým kitem, musíme do toho jít úplně naplno hned od první vložky. V jejím cíli jsme byli velmi napnuti a zvědavi na porovnání časů. Když dorazil Luboš Picek a informoval nás o Královi stojícím v polovině erzety, moc mě to mrzelo. Nám totiž rychlostka vyšla náramně. Přesto mě však až tak velký rozdíl oproti konkurenci překvapil,“ pochvaluje si Robert a přiznává, že vítězství se zdaleka nerodilo jednoduše, jak se podle náskoku může zdát. „Druhou a třetí vložku jsme jeli bez spojky. Naštěstí ale sekvenční převodovka řadí bez ní a tak ideální nebyly jen rozjezdy přes startér:-) Ač si to člověk nechce připustit, snaží se jet tak, aby nebyl nikde dlouhý a nemusel couvat či se škrábat ven ze škarpy. Poté, co kluci v servisu spojku opravili, těšili jsme se na pohodové dokončení soutěže. Ale ouvej. Na páté rychlostce jsme našli limit naší fabie a předpisově jsme si ustali. Divákům v čele s Karlem Špačkem patří ohromný dík, že jsme se v ní váleli jen asi minutu a mohli pokračovat dále. Ještě jednou všem pomocníkům velké díky!!! Trest však přišel na poslední erzetě v podobě prasknutí poloosy, ohromně zatížené při onom škrábání se ven z příkopu. Rupla v poslední pravé šest. Hlavou mi okamžitě bleskla vzpomínka na Kopnou, kde nám ulítly štefty také sto padesát metrů před cílem. Naštěstí pomohl zázrak. Víceméně omylem jsem zahýbal volantem doleva, ulomený kloub se záhadným způsobem vzpříčil ke kolu a fabia se rozjela!!! Tímto hadím způsobem jsme dojeli až do cíle. Ale nervy to byly hrozné…“

Podruhé v kariéře usedl na horké sedadlo vedle Roberta Petr Zátko a rovněž podruhé osedlali vůz Škoda Fabia. Jak velké pokroky oproti Vyškovu trio učinilo? „Petr si Jeseníky opravdu užíval. Musím před ním smeknout, jak rychle se mitfárovskému řemeslu naučil. Neudělal jedinou chybu a disponuje vzácnou vlastností – je pořád v pohodě. Jednu výtku si však přesto neodpustím. Je to hrozný hecíř a pořád mě popohání. Ta škarpa jde alespoň částečně i za ním…. Ale čas jsme měli určitě nejlepší:-)) Ale teď vážně. Jsem moc rád, jak se všeho zhostil a děkuji za skvěle fungující vzájemnou spolupráci,“ hodnotí zkušený soutěžák svého spolubojovníka a přidává pár slov i k vozu. „Fabii už jsem také poznal více. Přes zimu nás každopádně čeká práce na podvozku. Na můj vkus je auto moc tvrdé a bohužel už nejde více změkčit. S tímto nastavením proto odjedeme i Vsetín. Jinak jde o výborné auto a stále mě převyšuje:-)“

Druhou příčku ve třídě A5 budou Robert s Petrem hájit na závěrečném sprintu sezóny v kraji soutěžím zaslíbeném, na Vsetínsku. „Startoval jsem v těchto končinách jen jednou, ještě v rámci Poháru K4. Přijeli jsme tehdy za slunečného počasí a do rána napadlo třicet centimetrů sněhu. Letos nás snad nic podobného nečeká. Z rychlostek mi utkvěla v paměti legendární Bystřička. Byla nádherná a těší mě, že se pojede i letos. Očekávám však hezké všechny vložky. Náš letošní poslední start si chceme užít a uhájit stříbro před vlčákem Vénou:-)),“ těší se na Valašsko Robert Čonka a závěrem neopomíná jednu povinnost. „Chci poděkovat svému týmu za skvělou práci, Lubovi Minaříkovi a jeho mechanikům za nezištnou pomoc v servisu, divákům a našim reklamním partnerům za podporu.“

Foto: Robert Balcar