Závod s časem - 2. díl

V dubnu odstartovala nově postavená Mazda 323 Kit Car Aleše Moravce do své první soutěže. V červnu se jí v Radouňské rally postavila do cesty mez a telegrafní sloup a skončila střechou dolů. Zdálo se, že to byl pro červenou Mazdu závod poslední. Ale to by nesměla mít za majitele milovníka této japonské značky. Ten nelenil, sehnal novou kastli, nechal ji vybavit bezpečnostním rámem a teď, týden před svým oblíbeným podnikem, se jal do skládání jedinečného vozu. Stihne to?

Sobota, 9. října 2010:

Chybí mi pár drobností, a protože píši nečitelně a u nás na horách nemáme počítače, sepisuje mi objednávku dcera Bára na stroji. Chvíli jí to trvá, takže začínáme dělat v deset. Pomáhá mi Lukáš a dostává do toho časté školení vzhledem k jeho věku a zkušenostem. Ale snažím se být hodný. Ono s mým perfekcionismem to asi nemá jednoduché. :-)

Snažíme se o spasování kapoty, blatníků a nárazníku. Při rozebrání přivezeného auta se zjistilo, že nebourané auto bylo jen "trochu" bourané na pravý roh a zpravené stylem "nesedí tam to světlo? to nevadí, vyvrtáme díry vedle". V sérii to celkem sedělo, teď už moc ne. Došlo na hrubé násilí a dost času pryč.

Po obědě se připojuje pan kolega závodník Bártík, osobně se pasuje do role čističe a podržtašky a vrhá se na drobné, ale potřebné aktivity.

Odpoledne zavítá soused z vedlejší dílny, kamarád kolegy Bártíka. Rozjede se závodní debata, především z jejich mladých divokých let, kdy vzorem byl Colin a spotřeba Golfů II byla až 23 kusů za týden. Pracovní nasazení v tahu. :-)

V 7 na večeři. V 8 jedu zpátky do dílny sám a do půl jedné toho udělám celkem dost.

Zítra bych rád dal palubku a roztahal elektriku, abych večer mohl pustit do auta motor se skříní než Lukáš odjede do školy. Tak uvidíme...