Fotky žloutnou, vzpomínky ne... - 2. díl

Dnes budu vzpomínat hlavně na Ingvara Carlssona a setkání s ním.

Ingvar Carlsson v roce 1995

Nejprve chci upozornit na článek

Když vypukne peklo v (Českém) ráji

Na základě tohoto článku bych chtěl pokračovat ve vzpomínkách o jeho startu u nás na Rallye Škoda, na tohoto dnes již nežijícího fenomenálního pilota v rallye a podělit se s vámi o zážitky z té doby. S vozem Mazda RX7 (Wankel motor) se u nás zúčastnil Rallye Škoda 1985.

Ten rok, kdy u nás startoval Ingvar Carlsson na Rallye Škoda proti Haraldu Demuthovi, jsem pracoval pro anglickou posádku, která u nás startovala na voze Mitsubishi Lancer Turbo, a to ve složení Derek Crothers a David Jobling (o té vám napíši někdy později). Nejdříve startovali na Barum Rallye a za týden se jela Rallye Škoda. Měli dvě auta - jedno na trénink a druhé závodní.

Toto je vůz Mazda RX 7 (Wankel motor), se kterým startoval u nás na Rallye Škoda, jak vidíte, auto má belgickou SPZ, kde v Zaventem bylo sídlo Mazda Europe.

Než přijeli k nám do republiky, tak se stavěli v Regensburku, kde žije a bydlí věhlasný pilot rallye Walter Rohrl, který se chtěl podívat inkognito právě na souboj Ingvar Carlsson versus Harald Demuth. Protože se jednalo o souboj Audi s Mazdou RX7, tak Demuth dostal prioritní úkol tuto rallye vyhrát, protože mu taky šlo o udržení pozice továrního jezdce Audi. Týden předtím vyhrál Barum Rallye. Potom byla týdenní pauza a jelo se trénovat na Rallye Škoda.

Ingvar Carslsson přijel se dvěma stejnými auty, jedno měl na trénink a druhé na závod. Mazda měla ty nej technologie – blatníky z kevlaru, velmi aerodynamický tvar karoserie, „wanklův“ motor, celkově bylo auto velmi odlehčené a proti Audi působilo daleko „lehčím“ dojmem. Obě auta byla od sebe téměř k nerozeznání. Bohužel s tím jedním autem měli při tréninku nehodu a trefili čelně strom, a to tak „dobře“, že se v přední části vozu světla téměř spojila. Mechanici potom pod okny Hotelu Škoda dělali opravu.

Také Audi Demutha budilo velkou pozornost, protože to byl tovární speciál a pokud kdekoliv stál v okolí hotelu, sbíhalo se kolem něj spoustu lidí. Tehdy redaktor Rudého práva Karel Felt chtěl udělat s Ingvarem Carlssonem rozhovor, ale on byl velmi nepřístupný, tak mě požádali, zda bych jim nemohl nějak pomoci. Přes své známé, ať to byl právě Peter Widerstrom, Jane Selholm nebo Roger Wennestrand, kteří u nás několikrát startovali, jsem se dostal až ke kontaktu a známosti s tímto pilotem.

Poprvé jsme se setkali u Jane Selholma, který má firmu na úpravy aut a jejich částí se jménem Selholm Tunning – http://www.selholm.se/. U něj se dalo potkat se spoustou známých jezdců, tak jejich mechaniků, a to hlavně před Rallye 1000 jezer. Například jsem se tam sešel s Christrem a Nebem, Peter Widerstromem, Roger Wennestrandem, potkal jsem i mechaniky Lars Eric Walfridsona i jeho bratra Stig Olof Walfridsona, který dodnes jezdí světový rallycross a dalšími. Protože Jane Selholm u nás startoval několikrát jak na Barumce, tak i Rallye Škoda s různými auty, není tedy s podivem, že byl v kontaktu například i s Pavlem Janebou – manažerem Škoda týmu, ale i dalšími lidmi, jezdícími u nás špičku.

Zpět do místa dění Rallye Škoda. Pronajali jsme si malý salonek v Hotelu Škoda a tam jsme se měli na určitou hodinu sejít. Sešli jsme se ve vestibulu před výtahem v hotelu. Spolu s posádkou tam byl ještě manažer zastoupení Mazda Europe v Zaventem, Stephen Fober z Belgie a já koukám, že se k nám „přimotal“ takový malý „čičmoň“. Já si myslel, že je to nějaký Vietnamec, ale oni mu dali přednost při vstupu do výtahu a jeli jsme nahoru do salonku. Stále mi bylo divné, jak to, že jde stále s námi? Opět při vstupu do salonku ho pustili jako prvního a já jsem už měl chuť ho oslovit a vyhnat! Dodnes jsem rád, že jsem to neudělal!

Přišel vrchní a ptal se, zda ještě něco nepotřebujeme, aby později nerušil. Na stole jsme měli připraveno pro všechny malé pohoštění. Odešel a nyní začalo představování. Ingvar Carlsson a Benny Melander, to bylo jasné, potom se představil manažer z Zaventem v Belgii Stehen Fober a on sám nám nakonec představil pana „Harašito-hučimito“, už nevím jak se přesně jmenoval, což byl nějaký šéf manažer přímo z továrny Mazda v Japonsku. Postavil se, udělal poklonu a dobrou angličtinou začal říkat, proč je tam osobně a jak moc jim záleží na dobrém výsledku. Já v tu chvíli byl „bezbarvý“, zpocený, protože pokud bych tohoto pána vyhodil z výtahu nebo se na něj obořil, tak bylo asi „vymalováno“!!!

Karel Felt z Rudého práva měl sebou zapisovatelku, která stenografovala obsah rozhovoru a skutečně byl nadšen tím, kolik jsme si toho řekli. Po skončení jsme odešli, ale já jsem bohužel nikdy neviděl ten obsah článku, který potom napsal.

Přípravy na start vrcholily a nakonec přišlo to překvapení! V den startu přijeli Angličani s Waltrem Rohrlem a jeho ženou a tady je jediná dochovaná fotka.

Mezi mechaniky Dereka Crotherse je Walter Rohlr a ta malá hlava zcela vlevo je žena Waltra.

Waltra Rohrla jsem poprvé viděl bohužel pouze jako divák na Rallye Vltava v roce 1974, kdy jsem obdivoval jeho jízdu vždy po třech i méně kolech s vozem Opel Ascona na klatovské „kose“. Podruhé to bylo právě na této naší rallye a byl jsem neskutečně překvapen, jak člověk takových kvalit se s námi všemi bavil tak zcela normálně, že jsem to až nechápal, při jeho umění a kvalitách světového pilota!!!

Ještě více mě potom v budoucnosti překvapilo několikrát setkání s Ari Vatanenem, který byl snad tou největší „hvězdou“ v setkání s fanoušky rallye, jaké jsem kdy viděl! Nikdy snad nikomu neodmítl podpis nebo potřesení rukou, společnou fotografii atd. Jeho popularita na RAC Rally byla neskutečná, tam jsem se s ním viděl asi nejvíc.

Přidávám fotografii z jedné rallye - „hvězdy“, které snad ani není třeba představovat. Fotografii opět vyfotil můj přítel Goran Gustafsson z Tranasu, ve Švédsku. Zleva doprava: Mikael Ericsson – Clara Billstam (Lancia Integrale) ze Švédska, Voitto Silander – Timo Salonen (Mazda 323 4WD) z Finska.

Potom jsme vymysleli plán, že Walter si vezme mého Žigulíka (protože Citroen byl nepojízdný), ve kterém ho nikdo nepozná a po skončení závodu se sejdeme. Chtěl na vlastní oči vidět, jak tento souboj dopadne.

Zde musím popsat událost, kdy po příjezdu do cíle byl Demuth vypískán – i když byl vítězem této soutěže - a Ingvar a Benny byli vítáni jako vítězové, i když jím byli pouze „morálně“ a dojeli druzí. Benny Mellander po vystoupení z auta při příjezdu k hotelu byl velmi naštvaný a na jedné ruce měl na předloktí sádru. Šel jsem k nim a chtěl jsem se zeptat co a jak, ale jejich pohledy a snaha o okamžitý a co nejrychlejší odjezd dávaly jasně najevo, že něco není v pořádku. Když mě viděli, pozdravili mě a já jim gratuloval, ale hned potom Ingvar něco řekl švédsky, potom se oba svlékli ze svých triček, které mi dali, rozloučili se a odešli do hotelu. To bylo naposledy, kdy jsem je na této rallye viděl a protože jsem měl další povinnosti, tak jsem se musel věnovat svým přátelům z Anglie.

Jako důkaz jsem nafotil tričko, které mám dodnes schované.

Angličané závod dojeli a potom jsme se ještě jednou setkali s Waltrem, pro kterého přijela jeho žena, já jsem dostal své auto zpět a chvíli jsme diskutovali o závodě. Nakonec se Angličani dohodli, že až pojedou domů, tak se u něj staví doma.

Na tomto videu startoval Carlsson s vozem BMW a dodnes toto video zcela vystihuje jeho dravý a nekompromisní styl jízdy. Krásné podívání!

Musím se ještě ve vzpomínkách zastavit ještě u některých posádek, které tehdy startovaly na Rallye Škoda, jen ten rok si musíte najít, určitě vás to bude zajímat a rád se s vámi o to podělím.

Jednou z nich je „rodinná“ posádka Shektar Mehta s jeho ženou Yvonne, kteří k nám přijeli na pozvání továrny Škoda. Já jsem měl to štěstí, že jsem stál před hotelem Škoda, když tam zastavil vůz Mercedes Benz, myslím že to byl model 190 a z něj vystoupil snědý pán. Já bych si toho třeba ani nevšiml, ale to auto mělo anglickou SPZ a volant vpravo. Z hotelu se k němu hned hrnuli nějací pánové - „kravaťáci“ a přivítali jeho i paní, která vystoupila chvíli po něm. Po otevření kufru jim hned pomohli se zavazadly a odešli do hotelu.

Já jsem v tu chvíli skutečně nevěděl, kdo to je, ale potom jsem se poptal a dostal jsem odpověď, že budou startovat na naší rallye se Škodou 130, kterou jim zapůjčí továrna. Můj údiv nebral konce, protože pokud byste tuto dvojici viděli, tak byste je hádali ke všemu možnému, jen ne ke startu na této rallye. Spíš vypadal jako nějaký manažer někoho, nebo jako pozorovatel FIA a vzal sebou svou paní.. Byla to už tehdy „žoviální“ dvojice a ani ve snu by mě nenapadlo, že Shektar je ten pětinásobný vítěz Safari Rallye!!! A že jeho žena je velmi dobrý spolujezdec!!!

Shektar Mehta s jeho ženou Yvonne

Jediné, na co jsem se potom zmohl, bylo, aby mi podepsali fotografii. Můj obdiv k nim byl neskutečný! Přijeli s autem s řízením vpravo až z Londýna, ale celou rallye jeli s volantem vlevo, i když jsem si myslel, že jim továrna dá auto s řízením, na které je zvyklý – tedy vpravo. Jejich výsledek byl ale také ohromující, a to nejenom pro mě - skončili myslím pátí absolutně! Hluboce jsem ten jejich výkon obdivoval, tím spíš, že to už byli skoro senioři a mnohem mladší posádky skončily daleko za nimi!

Později se Shektar Mehta stal předsedou FIA. Dnes už také nežije, ale já jsem rád, že jsem ho měl možnost vidět osobně na naší rallye.

Jako na dalšího bych chtěl vzpomenout a představit dalšího pilota ze Švédska, a tím byl Roger Wennestrand. Ten jel Škoda rallye dvakrát. Jednou s Yvonne Hultgren, podruhé jel s Thomasem Wahlbomem a vozem Volvo.

Mechanik Rogera, autor článku a Roger Wennestrand - v pozadí jsou domy, kde jsme spali na „Škodovce“ jeden rok a druhý jsme spali na „kolejích“ v Liberci

Roger Wennestrand byl povoláním dřevorubec! Jeho jízda s Volvem podle očitých svědků v Sosnové, které se tehdy říkalo „motokárová RZ“, přiváděla lidi v úžas! Jeden rok ale tuto rallye nedokončili, protože měli nehodu na RZ u zámku Sychrov a „namotali“ tam své Volvo bokem na strom.

Thomas Wahlbom měl docela úzké vazby na naši zemi, protože sem dodával nářadí Bahco a měl tady mnoho přátel. Nevím, kdo ale s ním jel ten rok jako spolujezdec, zda Yvonne, nebo Thomas, paměť už ty detaily „nebere“?! Yvonne prý v té době byla ženskou mistryní Švédska v rallye a jezdila identické auto. Při pohledu na její postavu, jsem se divil, jak při své velmi štíhlé postavě ovládá tak velké auto velmi podobným stylem jako Roger.

Dále se musím tady zmínit ještě o dalším extra pilotovi, kterým zcela jistě byl Robert Droogmans. I když jsem ho neznal osobně, tak u nás byl synonymem děsné razance a vždy jel do zatáčky po třech nebo po dvou kolech se svým Ford Escortem BDA. Byl to první pilot, před kterým jsme ze zatáčky utíkali, pokud jsme nestáli skutečně v bezpečné vzdálenosti! Kamení od něj lítalo na všechny strany a před zatáčkou „hodil“ autem tak, že jsme si mysleli, že poletí bokem ven! Neletěl, on měl „neskutečné ruce“ a i výkon toho motoru ho vždy „poslal“ tam, kam chtěl! Sideways v jeho podání byl vždy krásný a razantní, i když to nebylo vždy tak rychlé, ale my diváci jsme z toho byli doslova „na větvi“… Pokud pamětníci viděli a byli přítomni jeho dvojitému absolutnímu vítězství na této rallye, tak mi dají určitě za pravdu! Protože jsem měl jiné povinnosti, tak jsem ho nemohl sledovat na jednotlivých erzetách, viděl jsem jen některé dle času a možnosti se dostat rychle z „boku“ na RZ a opět se vrátit zpět ke svým povinnostem, což je mi dodnes moc líto...

Toto je typické pro Droogmanse, jede většinou bokem a přední okno „moc nepoužívá“, a proto ho „nemívá tak špinavé“

Hezké čtení při vzpomínkách a někdy se opět těším u pokračování.